Amen s kauzou odstupného!

Český olympijský výbor a Česká unie sportu se vyjádřily k institutu výchovného a podmínkám přestupů v mládežnických kategoriích. Lakonicky by se mi chtělo poznamenat, že prohlášení se tedy zjevně netýká odstupného v českém mládežnickém hokeji, neboť to v reálu žádnou spojitost s výchovou nemá. Ale budiž.

Prohlášení ZDE

Pokud tímto prohlášením chtěl Český olympijský výbor podpořit současnou praxi uplatňování přestupů v mládežnickém hokeji, čemuž by napovídalo i zveřejnění prohlášení na webu ČSLH, pak se možná jen díky nedostatečné znalosti reálií vystavil silnému podezření ze zpronevěry mimo jiné čl. 4 Olympijské charty – Základní principy olympismu:

4 Provozování sportu je lidským právem. Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace a v olympijském duchu, jenž vyžaduje vzájemné porozumění v duchu přátelství, solidarity a fair-play.

Co se týče současného hokejového prostředí, vynechme raději vzájemné porozumění v duchu přátelství, solidaritu či fair-play a podívejme se třeba jen na tu diskriminaci.

Současná praxe uplatňování odstupného podle přestupního řádu ČSLH je diskriminační minimálně ve smyslu významu slova samotného! Odstupné totiž není uplatňováno u všech hráčů stejně! Někdo se zpravidla díky kontaktům a známostem s klubem dohodne a přestoupí bez odstupného (obvykle staří známí z hokejového prostředí) nebo nižším než tabulkovým odstupným, po jiném klub vyžaduje odstupné v plné výši. Stejně tak je rozdílný přístup jednotlivých klubů k vyplácení odstupného. Uplatňování přestupního řádu také diskriminuje ve volném pohybu například i nezletilé hráče méně movitých rodičů, neboť ti si při současné prokazatelné praxi, kdy přestup jsou v řadě případů nuceni hradit rodiče, změnu klubu často nemohou dovolit. V těch nejhorších případech pak je odstupné nástrojem vyřizování osobních účtů či nevraživosti mezi dospělými se smutným dopadem na děti. Přestupy hráčů proto jsou sice možné, ale nemají k nim zdaleka všichni hráči stejný přístup!

Vzhledem k tomu, že český hokejový svaz zvolil jasnou strategii NEPUSTIT CHLUP a aktuálně neexistuje oficiální legitimní uskupení, které by mělo sílu svaz ke změnám přesvědčit, nezbývá než ponechat osud odstupného jednotlivým případům, kdy se jedinci budou snažit domáhat lidských práv a svobod či přezkumu hospodaření s veřejnými prostředky samostatně.

V tomto příspěvku tak už jen recykluji pro ty, kdo by se chtěli ještě někdy nad odstupným zamyslet, pár argumentů a návrhů a ponechávám na tomto webu odstupné odstupným a budu se věnovat jiným tématům, která dávají smysl.

Několik důvodů, proč je odstupné na škodu českému mládežnickému hokeji (nikoliv zřejmě jeho lodivodům) jsem uvedl

ZDE

Lze je shrnout do konstatování, že odstupné eliminuje zdravou konkurenci mezi kluby a potlačuje jejich snahu o vytváření co nejlepších podmínek pro mládež, vytváří atmosféru strachu a frustrace mezi rodiči, znevýhodňuje nebo naopak zvýhodňuje některé mladé hráče bez ohledu na jejich schopnosti.

Bohužel nikdo ještě nedoložil neustále zmiňovaný nezbytný význam odstupného pro klubové kasy jako argument na podporu odstupného. Jediné vyjádření na toto téma padlo v rozhovoru s Františkem Kučerou na iSport.cz, který prohlásil

Pro nás to není žádný příjem.

a v následném zveřejnění příjmů a výdajů klubu také žádné odstupné skutečně nefigurovalo.

Značně pokulhává i další neustále omílaný argument o nutné anarchii v případě zrušení odstupného. Ta dnes nastává daleko více účelovým šíbováním hráčů napříč věkovými kategoriemi kvůli uspořádání soutěží, nebo i tím, že řada týmů v průběhu roku obehrává při různých i svazem organizovaných soutěžích cizí hráče, registrované v jiných klubech, přičemž kmenoví hráči tomu jen smutně a s hrozbou vydírání odstupným na zádech přihlíží. Atmosféra strachu funguje perfektně!

Poslední část epilogu k odstupnému se týká jeho zamýšlené podstaty, která však v současnosti naplňována zdaleka není.

Naprosto souhlasím a všemi deseti podpořím odstupné/výchovné, které bude odměňovat dobrou práci s mládeží a bude se týkat těch, kteří se díky ní dostanou až na práh profesionální kariéry. Na této cestě nebude nikoho omezovat a diskriminovat a bude nikoliv brzdícím, ale motivačním prvkem výchovného systému.

Současný systém výše uvedené rozhodně nenaplňuje. Proto by stálo minimálně za úvahu popřemýšlet nad systémem novým, odpovídajícím moderní demokratické společnosti a stimulujícím zájem o výchovu mládeže ke sportu.

Několik alternativ jsem zkusil nabídnout již dříve

ZDE

Když už nic, tak by se slušelo vnímat a připouštět i jiné názory.

User Rating: 5.0 (1 votes)
Sending

22 komentářů

  1. Ivo Holešovský napsal:

    Sic jsem se už několikrát zařekl, že už nebudu na nic okolo ml.hokeje reagovat, no nedá mi to… Tedy dovolím si pár technických :), neva?

    „…poznámka k frázi “spolky mezi sebou, pokud se nedohodnou jinak” – o tom, kdo má odstupné zaplatit řády nic neříkají, jedná se pouze o účelový výklad svazu v souvislosti s medializací kauzy….“
    = Kdo komu a jakou formou a v jaké výši má plnit „odstupné“ je naopak řády svazu pregnantně řešeno a v této „otázce“ není sporu. Pokud se chcete do hloubky touto otázkou zabývat, je potřeba znát kompletní znění řádů svazu a nejen přestupního. Z principu však platí, že ačkoliv není přímo u paragrafového znění (které se týká odstupného) doslovně napsáno, že odstupné platí mateřskému spolku nový spolek, který hráčská práva nově přijímá, zrovna v této otázce není skutečně sporu o tom, kdo komu platí = tato „otázka/ne-otázka“ je přímo zodpovězena tím, koho se uvedený přestupní řád týká, viz. už jen název řádu. Otevírat tuto otázku je celkem bezpředmětné, tady je dostatečně jednoznačné, že odstupné hradí „nový“ spolek. Potažmo, jako že by toto měl být problém, tak to skutečně problém není a nikdy nebyl.

    „…Samozřejmě, tak či onak to v drtivé většině případů zaplatí rodiče, třeba formou “sponzorského daru”…“
    = Tak to je praxe ze života, že se to takto děje. Dělo se to tak už před 10-15 lety, dělo se to nyní a bohužel, pokud se zásadně řády nezmění, bude se to dít dál. Že to je v důsledku nepostižitelné, na to jsem upozorňoval už tisíckrát, jako jeden z mála jsem už několikrát i k těm nedávným kauzám před soudy psal, že v důsledku rodiče (žalobci) nebudou mít šanci na úspěch, byl jsem tu za vola, či minimálně za pesimistu, no ale s odstupem času se potvrdilo, že jsem měl absolutní pravdu. Všechny spory ti rodiče prohráli, resp. prohrají, protože tam skutečně jiného řešení není. A předem podotknu, než kdokoliv začne nadávat na naši justici, že to není z důvodu, že by justice „nahrávala“ spolkům = tady totiž justice ani jinak rozhodnout nemůže, i kdyby nakrásně chtěla. Důvodem je to, že rodiče si neuvědomují zásadní fakt, a to že samotných rodičů se „odstupné“ nijak netýká, z právního hlediska však toto žalují. Určitá cesta v takovém případě by tu byla, ale rozhodně ne ta, kterou většina (či spíše všichni) dosud zvolila. Už jenom nepochopením podstaty kdo je kdo a na jaké straně stojí, podali podmět soudu ve stavu, že soudu nezbylo nic jiného než rozhodnout v jejich neprospěch. V podstatě jsem viděl většinu žalob, no ani jedna nebyla ve stavu alespoň takovém, aby měla alespoň minimální šanci na úspěch. Kudy vede cesta, je paradoxně obráceně – a to právě rozkladem, nápadem vlastního procesu poskytnutí (vynucení) sponzorského daru od rodičů. Ale to jsme i v rovině trestně-právní, a zatím nevím o nikom, kdo by byl ochotný v této rovině situaci řešit. Respektive buď sami rodiče se bojí, nebo ani netuší, že toto je jediná možná cesta. Že to tak nechápe většina AK, je logické, protože vztahy v této části života jsou natolik odlišné od běžného života, že do důsledku sami AK netuší jak by si měli s nastolenou situací poradit, obecná právní praxe na takové situace nemyslí a obecné právní normy s takovými situacemi nepočítají, i když…. 🙂 . Rozhodně uplatněním běžného, civilního práva u justice se ničeho, v této otázce, dosáhnout nedá.

    „…nárok na řešení odstupného smírčí komisí má nárok pouze mateřský klub, pokud nesouhlasí s výší tabulkového odstupného. “Nový” klub či rodič se proti výši tabulkového odstupného nikam odvolat nemůže….“
    = Zase, z principu a logiky věci je fakt, že „tabulky“ se předně vůbec rodičů nijak netýkají (ti ani nemusí tušit či vědět, že vůbec existují). A k druhé části lze jednoduše napsat jediné: přímo stanovy svazu ale i řády svazu určují, kdy na stůl jsou tabulky položeny: a to je jen a pouze v případě, kdy se na výši odstupného nedohodnou spolky mezi sebou (původní a nový spolek), a tedy pak se jeden nebo druhý spolek obrací na smírčí komisi svazu, která má rozhodnout, tedy rozhodnout za účastníky sporu, o výši odstupného, kolik to odstupné tedy bude činit. V důsledku, tabulky jsou v podstatě jenom určitá berlička pro rozhodnutí smírčí komisi svazu, určitá pomůcka, která má smírčí komisi zjednodušit její práci při stanovení výše odstupného v případě, když se na ni spolky obrátí. Technicky, tabulky by klidně mohli být i interní pomůckou komise, dokonce by ani nemuseli být tabulky součástí řádů. Je to to samé, jako když PČR má „sazebník“ pokut pro jednotlivé prohřešky… Jen s tím, že tady je komise docela sešněrována, svaz si schválil dogmativně hodnoty odstupného a komise je jenom ve svých rozhodnutích striktně kopíruje, čímž se chrání proti případnému nařčení jedné či druhé strany z toho, že by jednu či druhou stranu nějak zvýhodnila či poškodila.
    Snaha bylo, aby předem byly nastoleny nějaké pravidla, aby se nestávalo, že ten či onen spolek bude platit tisíce a jiný desítky tisíc, určitým způsobem se na to dá dívat i tak, že těmito tabulky v důsledku svaz zabránil spekulacím, dokonce i ovlivňování členů komise jedním či druhým spolkem. Ale opět zopakuji: tabulky jsou „podpůrnou šablonou“ pro komisi, pokud se na ni spolky obrátí s tím, že se nedokázali na výši odstupného mezi sebou dohodnout, tedy že se nedohodli „jinak“.
    Tedy, stále platí můj názor, že tabulky v důsledku se ml.hokeje netýkají, že „tabulky“ ve skutečnosti problémem ml.hokeje nejsou. Že se to všechno zvrtlo jenom na „tabulky“, je fakt, ale to musím chtě nechtě poblahopřát svazu a spolkům, že dokázali pozornost všech zainteresovaných umně přesunout k tabulkám, aby se v tichosti obešly skutečné problémy ml.hokeje. A za to jim, nezbývá než poblahopřát, vedou v podstatě minutu před koncem zápasu o 3 góly.

    „…pokud se rodiče jakkoli dohodnou s klubem na souhlasu s přestupem, nevidím v tom žádné porušení řádů ČSLH….“
    = nějak mi uniká důvod, proč by se vůbec měli s klubem na něčem domlouvat, tedy protože tu absentuje povinnost se „domlouvat“, cokoliv co si v praxi se spolkem domluví, je jejich věc a s řády, natož pak svazem to nemá nic co do činění. Tuším však, kam směřujete, tak jenom nahodím udičku: stát se členem spolku nebo ze spolku kdykoliv bez jakéhokoliv omezení (a podmiňováním jakýmikoliv podmínkami) vystoupit a přestoupit třeba obratem do jiného spolku je základním zákonným právem občana ČR. Co víc, jako občan ČR můžu být členem tolika spolků, kolika budu chtít, současně (!!!) = Třeba můžu být řádným členem HC spolku v Liberci, na Spartě, ve Slávii, Letňanech…. co mi peněženka dovolí (povinné členské příspěvky).
    Tedy, k čemu vlastně „souhlas“ mateřského klubu, když klub v důsledku nemá právo nesouhlasit ? (!!!). Respektive, souhlas klubu stejně jako nesouhlas klubu je něco, co ze zákona neexistuje a pokud v jednom či druhém případě přes to klub tak písemně učiní, porušuje tím LLPS tím nejhrubším způsobem, o n.OZ ani nemluvě.

    Jistě, problém je tu v tom, že se něco nějak obecně nazývá, ale v praxi, v právním slova smyslu, „souhlas“ mateřského spolku tu vlastně neexistuje. Existuje tu jenom jediné, a to ustanovení jedné věty v přestupním řádu, která hovoří o tom, že dokud za hráče nový spolek, do kterého svobodně hráč přestoupil (a mohl tak udělat aniž by se původního spolku na cokoliv musel ptát !!!) původnímu (mateřskému) spolku nezaplatí odstupné, takový hráč nemůže za nový klub nastoupit k zápasu, který je pořádán pod hlavičkou svazu…. A tady jsem mimochodem u věci, která ve skutečnosti JE TÍM SKUTEČNÝM PROBLÉMEM ML.HOKEJE, když problémem ml.hokeje skutečně tabulky nejsou ani nemůžou být. Jenže, i v posledních měsících všichni (rodiče, spolky, svaz, MŠaT…) udělali problém z tabulek, tedy z něčeho, co skutečně problém není !!!

    Tedy, trošku odkrývám pokličku, stylem chytrému napověz a hloupého…. 🙂 : kdo toto pochopil, už jistě tuší, kudy a jak správně a se šancí na úspěch i před soudy by se měly věci vést… Ale tím, s prominutím, končím, už dál nic víc odkrývat nebudu, určitě ne tady a teď na veřejném fóru :).

    „…Jestli jsou v tom peníze či jiné plnění, nehraje roli (pokud jsou samozřejmě peníze zaúčtovány dle zákona)….“
    = Nehraje, pokud ty peníze či jiné plnění (jiné plnění je však vždy vyjádřeno hodnou v penězích), zákonně poskytnuty a zákonně přijaty. Sponzorský dar sám o sobě zákonný je, jen je velmi tenká nitka mezi tím, kdy to ještě zákonné je a kdy už není (např. když se už sponzorský dar stává skrytým úplatkem, faktickou úhradou na službu, úhradou za vynucení jinak zákonného chování příjemce daru (zde podmínka k uvolnění práv k hráči?)). Ale to jsme v rovině dalece přesahující běžnou zákonnou praxi, dost tím zabrouzdáváme do roviny trestně-právní… A pozor, i spolek může být obviněn z trestného činu, může být dokonce odstouzen pro spáchání trestného činu, nejen jeho čelní představitelé (!!!).

    No, ukončím to už, i tak to nikdo nebude číst, že… 🙂
    Aby to nebylo pochopeno špatně, nejsem na straně spolků, svazu, už vůbec je nemám důvod ani zájem obhajovat, naopak… Ale pokud se chcete bránit, pokud chcete řešit problémy v chování spolků vůči dětem a jejich rodičům, pak nutně musíte pracovat s pregnantními informacemi a vůbec skutečným výchozím stavem. Jen tak může být Vaše „obrana“, či Vaše konání natolik pádné, že se domůžete úspěšného výsledku. Tedy, pokud vůbec o to má v této zemi zájem, což si myslím, že v důsledku tomu tak není.

    Ano, našlo se pár jedinců a skupin rodičů, kteří do toho „bouchli“, ovšem hodně nešťastně a vedli/vedou celé spory špatným způsobem, špatnou cestou od samého počátku a ono zpětně napravit počáteční chybky nelze. To je to samé, jako když v běžném sporu jste mohli namítnout promlčení práva jen na prvním jednání soudu, pak už máte smůlu i kdyby jste měli 1000x pravdu…. už se promlčení účinně nedovoláte. Neznalost zákona neomlouvá, že…. 🙂
    Ani jediném případě, jsem jim nedal šanci na úspěch, a bohužel se výsledek potvrdil. Budiž to poučením do budoucna, i když my jsme národ nepoučitelný :). I.

  2. Bohouš napsal:

    1. poznámka k frázi „spolky mezi sebou, pokud se nedohodnou jinak“ – o tom, kdo má odstupné zaplatit řády nic neříkají, jedná se pouze o účelový výklad svazu v souvislosti s medializací kauzy. Samozřejmě, tak či onak to v drtvié většině případů zaplatí rodiče, třeba formou „sponzorského daru“
    2. nárok na řešení odstupného smírčí komisí má nárok pouze mateřský klub, pokud nesouhlasí s výší tabulkového odstupného. „Nový“ klub či rodič se proti výši tabulkového odstupného nikam odvolat nemůže.
    3. pokud se rodiče jakkoli dohodnou s klubem na souhlasu s přestupem, nevidím v tom žádné porušení řádů ČSLH. Jestli jsou v tom peníze či jiné plnění, nehraje roli (pokud jsou samozřejmě peníze zaúčtovány dle zákona).

  3. Bohouš napsal:

    Tabulkové výpalné by se dětí týkalo, pokud by přestupovali bez souhlasu klubu a to se smí až v nové sezóně. Zde to bylo se souhlasem, takže rodiče „ušetřili“ 15-20 tisíc. O houfném odchodu jsem nic nepsal, bylo to pár dětí, které to zkusí někde jinde.

  4. Ivo Holešovský napsal:

    To Bohuš: Tak psal jste že už se vyplatili, tedy ještě ve stávající sezóně… 🙂

    No nic to nemění na tom, že tabulky tak či tak jsou tu od toho, aby se jimi maximálně řídili spolky mezi sebou, pokud se nedohodnou jinak a bude muset rozhodovat svaz… Tedy, pro samotné děti či jejich rodiče jsou tabulky něco, co je ani nemusí, ani nemá zajímat, v podstatě ani nemusí vědět že něco jako „tabulky“ existují.
    Teda za předpokladu, že se bude původní spolek k nim chovat jak má a měl by :), což asi se o takový spolek jedná, když mu, asi velmi spokojení rodiče, ještě před odchodem platí desetitisícové prémie :).

    Ale jinak, pěkně jste výpalný spolku nazval…. Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak uvedené „výkupné“ bylo nazváno, jak se to papírově „zadministrovalo“ už i jenom ve vztahu k účetnictví spolku. Předpokládám, že oni ty rodiče, odcházejíc ze spolku, byly natolik se spolkem spokojeni, že mu na „odchodnou“ s vděkem darovali desetitisícové sponzorské dary… to na novou šatnu, tu na novou tělocvičnu, posilku, asi i zbylo na vířivku a dovču na kanáry 🙂 Jej, takových spokojených rodičů bych lupou po celé ČR pohledal, no asi ta koncentrace je zde obrovská, to ten spolek asi dělá svoji práci mooooc dobře 🙂 … ? Proč teda odešli „houfně“ jinam? 🙂 🙂 🙂 I.

  5. michal napsal:

    p.Pouzar zřejmě peníze rodičům vrátí,neboť porušil řády cslh a ty peníze zaplatí spolek HC České Budějovice.

  6. Bohouš napsal:

    Úžasného samozřejmě nic. Tabulka pro 2005 je 50.000, pro 2006 je 40.000, žádost můžete podat až 1.5. (nyní není přestupné období) a to už je nová sezóna.

  7. Ivo Holešovský napsal:

    2006 za 25000, 2005 za 30000? tabulka je za 30000 a 40000…
    No nevím co úžasně nižšího na tom je… ?
    Nějak nechápu…. z principu, či čistě matematicky 🙂

    Třeba ten rozdíl 5000 u 2006…. V Liberci to představuje necelý 2 měsíce v klubu (příspěvky rodičů+dotace města+dotace od MŚaT…. a to jen tohle základní…) I.

  8. Bohouš napsal:

    Několik dětí od Pouzara se v minulých dnech vykoupilo, nutno uznat, že částky byly nižší než podle tabulek (30.000 za ročník 2005, 25.000 za 2006), děti tam něco odbruslily a naučily se a že p. Pouzar dal do projektu velké SOUKROMÉ!!!! peníze.

  9. To michal napsal:

    J zajímavé, že na vyjádření Pouzara nikdo nereaguje

  10. michal napsal:

    Jaroslav Pouzar Hokejová legenda

    Když jste zmínil tu peněžní náhradu, co vůbec říkáte na tabulkové odstupné?

    Já osobně říkám, že je to nesmysl, protože dneska rodiče platí příspěvek a kupují výstroj každý rok a vozí děti všude až do starších žáků. Osobně si myslím, že děti do dorostu by měly být volnými hráči. Smlouva se třeba podepíše na sezónu a pak můžou jít jinam. Vždyť to je omezování svobody dětí. V Americe je takové omezování trestné. Jde přece o svobodné rozhodnutí dítěte nebo rodičů, kteří za něj zodpovídají. U nás se třeba někomu nemusí líbit, tak ho tu přece nebudu držet. Každý rodič chce pro svoje dítě to nejlepší, a když chce trénovat v Motoru, tak ať tam jde. Tak by to asi mělo fungovat.

  11. Ivo Holešovský napsal:

    To Honza:
    Nejprve jsem napsal odpověď, abych si po jejím přečtení rozmyslel dát to na forum … 🙂 .
    Navrhuji tedy z jistých důvodů, že Vám odpověď zašlu na Váš e-mail, pokud mi jej poskytnete.
    Můj osobní e-mail je: IvoHolesovsky@email.cz

    Děkuji za pochopení a zůstávám s pozdravem I.H.

  12. HonzA napsal:

    Vážený pane Ivo, díky za Vaše obsáhlé příspěvky, které mají hlavu a patu. Mě osobně v nich ale chybí konkrétní a velmi důležité podrobnosti, jako například zmiňované soudní rozhodnutí ESLP, konkrétní paragrafy konkrétních zákonů ….. atd..
    Vězte, že rodiče nerezignovali, naopak se stále více a více sdružují a snad již brzy bude představen subjekt, který práva a zájmy našich dětí bude hájit. Proto se Vás přímo ptám, zda jste ochoten se aktivně zapojit, nebo alespoň své dosavadní, ale konkrétní informace, poznatky a zkušenosti sdílet a poskytnout jako pomocnou ruku???

  13. Jehlička napsal:

    HC SPARTA, která se mediálně stavila proti výchovnému, podpořila na homepage výchovné citací prohlášení o nutnosti statisícových odchodných za děti. To jen dokazuje, jaká je to šaškárna .-))).

    Myslím, že každý již dnes alepoň ví do čeho jde, ještě před nedávněm nikdo nevěděů co ta průkazka znamená.

    http://www.hcsparta.cz/clanek.asp?id=Prohlaseni-ceskeho-olympijskeho-vyboru-a-ceske-unie-sportu-9562

  14. Ivo Holešovský napsal:

    To Jirka:
    Tak zase to tak jednoznačně prohrané či bezpředmětné není, pokud by se dostala celá věc před soudy, za předpokladu, že půjde o podání k rozhodnutí v obecné širší rovině, tedy ne individuální, pak ta šance na úspěch je obrovská.
    Jednotlivec nemá šanci z důvodu, že hlavním předmětem sporu je uplatňování svazových řádů vůči mladistvým v systémové rovině v rozporu se zákony, tedy jako jednotlivec v podstatě nemá co žalovat. Maximálně tak individuální pochybení ze strany původního/nového spolku k němu jako jednotlivci, a pak bohužel narážíme na důkazní nouzi.

    Nejprve musí justice dát na jisto (na návrh žalobce – tedy zástupce rodičů napříč spolky po celé ČR), že v té a té části řádů se jedná o ustanovení, které bylo-li, je či bude-li uplatněno spolkem/spolky u dětí a mládeže do 15 (18) let, se jedná o jednání odporujícímu zákonu, LLPaS, Úmluvě o právech dítěte, Zákona o shromažďování, Zákona o korporacích – spolcích, nálezům ESLP, a dalším…
    Až by takto justice dala na jisto závazný nález (záměrně zde nepíši který soud 🙂 ), pak lze už jako jednotlivci či menší skupiny rodičů (třeba v rámci jednoho spolku, jednoho krajského svazu,…. postupovat individuálně, kde už by ale úspěšnost na vymožení práva byla velmi zásadní a významná.

    Dokud nebude takto postupováno, nebo budou oba jinak samostatné úkony spojeny do jednoho, mám obavu, že podle toho dopadne výsledek, ne nepodobný tomu, jak se povedlo zatím celou problematiku od problému odvést úspěšně jinam, na problém, který v důsledku problémem není a ani nemůže být.

    Všimněte si, mezi řádky, jak s obrovskou ochotou se svaz a některé subjekty chytli „problému“ mládeže, tzv. „odstupného“ = elegantně převedli skutečný a podstatný problém na něco, co v reálu problémem nikdy nebylo a není, co je jen důsledek. Bodejť by se nenechalo MŠaT, Unie sportu i ČOV a další uchlácholit, že je vlastně všechno v pořádku a tak jak má být…. A k tomuto by do důsledku došlo stejně tak před justicí, která by nakonec rozhodovala a posuzovala něco, co jí bude umně vmanévrováno a podsunuto samotným svazem.

    Jen pro ilustraci, svaz a některé další subjekty se ohání nálezem ÚHS, na první pohled dobrý, ale ve skutečnosti právě tento nález jednoznačně dává za pravdu všem, kteří tvrdí, že stávající systém je uplatňován vůči dětem v rozporu se zákony a závazným nařízením a úmluvám.
    Jasně, na první pohled by se mohlo zdát, že to je nesmysl, ale tento nález jenom potvrzuje to, že odstupné, omezování řády a dalšími restrikcemi je u člena spolku v pořádku, ALE: za situace, že jde o zletilého hráče, již nepodléhajícímu zákonu o rodině, navíc na straně spolku, klubu se nejednalo o neziskovou příspěvkovou organizaci, ale již klub- firmu, v hokejovém prostředí podnikající pod svým IČ….
    Není to podstatné? ALE JE A ZÁSADNĚ !!! Jinými slovy, ano, řády a restrikce u zletilého hráče v pořádku jsou, ale to tedy znamená, že u dítěte do věku 15 (18) let, kde na straně spolku se jedná o spolek příspěvkový a neziskový, už to SKUTEČNĚ v pořádku není…
    Je logické, že svaz tu bude doúmrtě mávat tímto nálezem, bude se za jeho závěr schovávat, ale již logicky a chytře pomlčí o tom, že se tento nález netýká mládeže a naopak, že jeho výkladem ve vztahu právě k mládeži je svaz se svým názorem na celou problematiku zcela mimo mísu…

    Bohužel, jako jednotlivec či menší skupina „odpůrců“ toto vše do důsledku není schopna pojmout, nehledě na to, že i nyní probíhající soudní spory jsou opět nešťastně vedeny tak, že to zase dopadne podobně. Být členem senátu, za stávající situace bych se logicky přiklonil taky na stranu svazu a spolků. Bohužel, ale to je realita.

    Tedy, jako jednotlivci mají obrovskou šanci uspět, jen pokud budou zastoupeni subjektem, který vlastní spor povede ne toliko individuálně, ale především v obecné rovině. Aby takový subjekt mohl vzniknout, případně měl dostatečný mandát, na to však ještě doba nedozrála, resp. za stávající situace, kdy v důsledku nikdo z rodičů se nehodlá otevřeně postavit a pokusit se situaci řešit.

    Pokus o vznik takového subjektu vyšel zatím do ztracena, pro nezájem z řad rodičů (aby to mělo smysl a vážnost, nestačí je pár jedinců…).
    Nahradit účelně takový subjekt třetí fundovanou osobou, na hokejovém hnutí nezávislé, už zní daleko reálněji, ale i tato „osoba“ bez mandátu samotných rodičů, třeba i jen jako pasivních sympatizantů, by do důsledku taky neměla šanci. A i zde pokus získat alespoň pasivní sympatizanty a podporovatele napříč spolky, alespoň zatím, je také o ničem (rodiče aktivních hráčů se bojí, u těch již neaktivních je jim to už v podstatě jedno). A bohužel, nelze pominout ani otázku nákladů, které ať se nám to líbí nebo ne, tu logicky vyvstanou a jestliže tu ani není ochota širšího počtu rodičů takovou věc i finančně podpořit, pak se není o čem bavit. Nemůže nikdo čekat, že do tohoto boje se kdokoliv pustí, půjde na trh se svou kůží, a ještě si to bude financovat sám…
    Toto vše v důsledku znamená, že se nádherně potvrzuje předpoklad svazu a spolků, tedy že se ani náznakem, ani omylem nemusí bát jakékoliv vážně míněné oponentuře, a pak je logické, že si v pohodě svaz a spolky jednotlivé „křiklouny“ hezky z čerstva podají, rozeberou je do mrtě a elegantně „umravní“.
    Asi stejně tak jako se to povedlo u p.Zachy či dalších skupinek které sice se snaží „bojovat“, leč v tom zůstali osamoceni (netřeba jmenovat, kdo pozorně sleduje, ví kam mířím).

    Je pravda, že tu zbývá ještě jedna varianta, bez nutnosti toho, aby museli rodiče jakkoliv veřejně poskytnout mandát k řízení, ovšem bez toho aby se zajistilo dostatečné krytí počátečních nákladů, ani tato variantu nelze uvést v život. Sám za sebe a skupinu můžu s klidem napsat, že cca 15% z celkových nákladů jsme schopni, resp. ochotni pokrýt sami, ale už nikoliv zbývajících 85%, pominu-li nabídnuté prostředky od subjektů, které za tím vidí čistě osobní prospěchový kalkul a byznys … Ale ono už je to i tak jedno, všechny snahy a pokusy byly už odpískány.

    Tak asi tak nějak 🙂 Pěkný den I.H.

  15. jirka napsal:

    Ivo,uvedl jste mj. skutečnost a to dosti závažnou, že jednotlivec nemá šanci před soudem s organizací uspět i když má jasné důkazy o tom, že má pravdu a zákon na své straně Sám jsem to zažil na vlastní kůži /koncem 90 let/a sám můj právník mi řekl at si nedělám žádné iluze , že po převratu 89 se nic podstatnýho v našem právním systému nezměnilo. Rozhodující jsou pořád peníze.

  16. Ivo Holešovský napsal:

    To Jirka:
    Jen doplním, že v tomto problému jsou naše soudy zatím mimo hru, protože tak daleko to nedošlo.
    Zatím se nenašel žádný subjekt, který by řešení těchto problémů erudovaně dovedl až před soud.
    A přitom naopak, už existují závazné nálezy Vrchního soudu i Ústavního soudu, o které je možné případnou žalobu opřít, stejně tak už existuje několik soudních rozhodnutí ESLP, která ve velmi podobných věcech byla vydána a jsou tedy závazná i pro justici ČR.

    Podle hesla „kde není žalobce, není soudce“, však je řešení v nedohlednu, jednotlivec nebude mít nikdy žádnou šanci na absolutní obhajobu svých práv, protože dokud budou podobné spory pouze na úrovni jednotlivce, pak i implementace práva bude čistě individuální a tedy nikdo nebude mít mandát k tomu, aby byl soudním řízením řešen samotný systém. A s tímto konstatováním prostého faktu velmi umně spolky a svaz pracují, vědí, že ve skutečnosti, v reálu, nemají rovnocenného oponenta.

    Co mě udivuje, no spíše jsem z toho smutný, je, že se do této hry nechala zatáhnout unie i ČOV… Zrovna organizace, které sami moc dobře vědí díky zastřešení i jiných kolektivních sportů, že to bez protiústavní restrikce jde a funguje. Co víc, když do důsledku sami kluby přiznali, že například „odstupné“ či „výchovné“ nemá ve skutečnosti na ekonomiku klubů žádný vliv.

    Tedy uzavřu naposledy:
    1) spolky (kluby) a svaz moc dobře vědí, že při své činnosti ve vztahu k mládeži (do 15-18 let věku) porušují zákony ČR, EU i LLPaS a Úmluvu o právech dítěte, současně ale vědí, že rodiče nikdy nebudou schopni postavit se spolkům a svazu, protože nejsou schopni se sdružit, nejsou tak schopni dát potřebný mandát ke vzniku subjektu, který bude jejich zájmy hájit.
    2) Už dnes existuje natolik propracovaný právní systém, který umožňuje úspěšnou obranu a řešení, ale zatím soudy ani EU instituce nedostali možnost se čímkoliv zabývat, nemajíc podmět k řízení; sám od sebe žádný soud, ale ani st.zastupitelství nic dělat nebudou, však ani nemůžou podle hesla „kde není žalobce, není soudce“
    3) Po celou dobu „sporu“ a „pinpongu“ mezi svazem (spolky) a rodiči se táhne jedno podstatné, a to nepochopení (mnohdy záměrné) samotného problému: rodiče o voze, svaz a spolky o koze…
    4) svaz, a teď i unie i ČOV obhajují něco (odstupné a bránění svobodně, tedy ústavně si zvolit spolek), o čem moc dobře vědí, že je neobhajitelné a zdůvodňují to ekonomickým dopadem, který na druhou stranu samotné spolky vyvrátili (ti velké zásadně, malé spolky generelně).
    5) svaz si ve své obhajobě zcela protiřečí, argumentuje fakty, které v důsledku naopak svědčí názoru rodičům. Jediný pádný argument pro zachování stávajícího stavu, a to ekonomický důvod, paradoxně sám svaz popřel přímo a i nepřímo tak udělali samotné spolky.

    Jediný argument pro zachování stávajícího stavu je tvrzení svazu, že bez odstupného a bránění svobodné volby spolku dítětem by došlo k ekonomickým potížím spolků. A to je sakra nesmysl:
    a) sami spolky-kluby přiznali, že odstupné ve skutečnosti k financování své činnosti nepotřebují
    b) samotná ekonomická podstata spolků v ČR přímo zapovídá s podobným financováním jakkoliv pracovat (spolky musí být ze zákona neziskové, příspěvkové, nesmí vytvářet zisk a hromadit majetek, mohou sice vykonávat vedlejší ekonomickou činnost, ale nesmí to být z hlavní náplně své činnosti, v tomto konkrétním případě je hlavní náplní výchova a vedení dětí ke sportu, tedy za tuto svou hlavní činnost nemůžou jakkoliv požadovat jakékoliv plnění a už vůbec ne zpětně = v opačném případě tak zcela jednoznačně porušují zákony ČR i po stránce neoprávněného podnikání, jsou činní v rozporu s podstatou spolkového hnutí ČR, …..
    c) do důsledku pokud přijme spolek odstupné, tedy jako jakousi náhradu nákladů, které vložili do výchovy dítěte (tímto se dosud ohánějí), pak ale na druhou stranu by měli vrátit veškeré veřejné prostředky tomu poskytovateli, který do té doby jeho výchovu subvencoval z veřejných zdrojů (stát, města a obce, jiné neziskové organizace) = tedy zase tu žádný ekonomický význam není.
    d) tvrdí-li svaz, že bez výchovného se zhorší ekonomická situace spolků, pak přiznává, že pokud stávající stav bude zachován, dopouští se spolky soustavného protiprávního jednání, neoprávněného nakládání s veřejnými prostředky, sami spolky by do důsledku měli požádat rejstříkový soud o své rozpuštění a tedy zánik. Proč? Protože pokud je financování spolku skutečně závislé na hypotetickém odstupném, pak spolky v průběhu času (době kdy je dítě ještě členem spolku, tedy jsou vynakládány prostředky na jeho výchovu, aniž by však bylo podloženo příjmy z výchovného v aktuálním čase nebo v budoucnu), neplní zákonnou povinnost ve vyrovnaném rozpočtu, tedy fungují „přes závit“, na dluh = důvod k zahájení řízení o rozpuštění spolku.
    e) svaz sám fabuluje a dopouští se zcela účelového matení, kdy ekonomickým dopadem na činnost samotných spolků zdůvodňují porušování zákonů a norem ČR, přičemž sám svaz vyvrátil, že výchovné je skutečně nezbytné a potřebné.

    Jestliže ve skutečnosti výchovné, odstupné, či jak to chceme nazvat nepotřebujeme, což ostatně sám svaz dokázal, že to tak je, pak si zbývá položit otázku, o co vlastně svazu a spolkům samotným ve skutečnosti jde. Mám obavu, že na takto jednoduše položenou otázku dosud svaz ani spolky neodpověděli, resp. neřekli, o co jim vlastně jde ???

    Odpovím si tedy sám: z celé kampaně z posledních měsíců je zřejmé, že jim jde pouze o jediné, a tedy bránit volné migraci dětí a mládeže mezi spolky navzájem, kdy ekonomika je tu použita jako strašák, leč se ukazujíc, jako strašák chabý (navíc samostatnými spolky vyvrácených). Jiný důvod zatím nevidím, pokud by takový byl, sem s ním !!!
    No a pokud tedy je toto ten základní a jediný důvod, pak svaz a spolky křičí do světa, že nehodlají dodržovat a zcela úmyslně hodlají ignorovat základní právní normy a ústavní pořádek naší země, protože LLPaS jakémukoliv občanu ČR, natož pak nezletilým zaručuje, že je jeho ústavním právem svobodně se účastnit ale i vystoupit z jakéhokoliv spolku, že tomu nikdo nijak nesmí bránit. Co více, Úmluva o právech dítěte zcela jasně a pregnantně zapovídá, aby bylo dítě předmětem jakéhokoliv obchodu s ním, ať přímo či nepřímo, v jakékoliv podobě. A toto je tak snadno vymahatelné, že snad snadnější to být nemůže. Jen se musí spojit dost veliká skupina rodičů, aby mohl vzniknout subjekt, který bude mít morální mandát začít pregnantně jednat se svazem (v pozadí se spolky) a pokud by se nedocílilo zákonnosti úkonů vůči dětem, zahájit potřebné kroky směrem k justici obecné, rejstříkové, ale i EU, paradoxně i příslušným FÚ…

    Závěrečná otázka zní: kolik z Vás rodičů by bylo ochotno vstoupit do takového subjektu a buď aktivně, nebo alespoň jako sympatizant podpořit činnost takového subjektu? 3? 5? 10? 200? 3000?
    Kolik z Vás by bylo ochotno činnost takového subjektu podpořit i finančně? 1? 5? 50? Protože všechno něco stojí, tedy i činnost subjektu, který erudovaně případné spory a řízení povede, o vlastní nezbytné organizační činnosti takového subjektu ani nemluvě (což je však v kontextu zanedbatelné)…

    Ale i na shora uvedené otázky je nutno si odpovědět. Předjímám, že by se aktivně zapojil mizivý počet rodičů, pak to znamená jediné = že ani nemá smysl se o cokoliv pokoušet. Tedy nezbývá než zařezávat stejně tak jako dosud. Svaz i spolky si toho jsou vědomi a proto si taky můžou dovolit své chování, tak jak se chovají dosud. Tím celou záležitost považuji za uzavřenou a za 2-3 roky opět na počtenou 🙂

    P.S. na závěr: STANOVY SVAZU A PŘESTUPNÍ ŘÁDY JSOU ZÁKONNÉ. Tvrdit opak je absolutní nesmysl a předem prohraný boj. Až toto většina rodičů, resp. někteří i stávající aktivisté pochopí, dostanou se o řad dál, protože až od pochopení tohoto základního pochopení je možné dál úspěšně pokračovat.
    Tady nejde o jejich znění, to je v pořádku, tady jde o jejich uplatňování (některých ustanovení) v rozporu se zákony vůči dětem, tedy nezletilým občanům ČR samotnými spolky (zastřešené svazem).
    Vše ostatní je omáčkou a zástupné, uměle vytvořené problémy tam, kde nejsou (svazem a spolky).

    Na druhou stranu, netvrdím, že po „narovnání“ práv a povinností svaz-spolky-děti (rodiče) nebude nutné řešit rozsah a způsob volného pohybu dětí mezi spolky, dokonce tvrdím, že to je nutné v našich podmínkách regulovat, aby nebyla vlastní činnost spolků ohrožena, ale to by mělo být na další a hlavně jinou diskuzi. Netvrdím, že by neměl být spolek „nějak“ oceněn za to, pokud skutečně dobře vychová budoucího, tedy úspěšného sportovce, naopak, je to žádoucí, jako motor pro práci, ale opět, je na diskuzi, jakou formou a jak toho dosáhnout. Je ovšem nepřípustné, aby se obě uvedené věci řešili tak, jako dosud, tedy porušováním všech možných zákonů, nařízení a úmluv, právního a ústavního pořádku naší země.

    Společně by „subjekt rodičů“ (který by měl ve vzájemné shodě a spolupráci se svazem a tedy spolky (pokud je zájem na zachování monopolního postavení svazu v LH)), ČSLH, Unie sportu, MŠaT měli najít odpovědi na 3 samostatné otázky a především zajistit jejich vzájemné neprolínání:
    1) narovnat právní chování spolků vůči dětem (uplatňováním jen těch ustanovení řádů a stanov, které se právům dítěte nepříčí, neodporují mu) = asi nejjednodušší otázka, snadno řešitelná
    2) pro děti – nezletilé stanovit takový přestupní řád, resp. podmínky volného pohybu dětí mezi spolky, které by neodporovali zákonům ČR a současně neohrozili fungování spolků, alespoň těch, které s mládeží skutečně chtějí pracovat a vychovávat ji. Určitým způsobem, za využití už stávajícího přestupního řádu, jeho úpravou k nezletilým by asi taky neměl být problém
    3) najít ekonomický motivační systém pro spolky, které s dětmi a mládeží skutečně dobře pracují (nahradit tak odstupné či výchovné)… Zde pokud hlavní podporovatel a investor výchovy splní svoji morální i zákonnou roli, by ani tato otázka neměla být velkým problémem. Navíc, vhodně nastavené podmínky v této oblasti významně by mohli zvednout úroveň práce spolků s dětmi a jejich výchovou a nepřímo i zamezí až likvidačnímu odchodu dětí z jednoho spolku do jiných…

    Když to takto formuluji, vlastně nějak nechápu, proč se svaz a spolky (kluby) popsanému brání….
    VŽDYŤ VLASTNĚ RODIČE NECHTĚJÍ NIC, CO BY ŠLO PROTI SVAZU, KLUBU… Naopak, vše co rodiče chtějí, v důsledku jenom může úroveň práce klubů s dětmi jenom zvednout !

    Dokáže mi vůbec někdo odpovědět na to, proč se tedy svaz zatvrdil?
    Nebo ještě jinak, otázka přímo na vedení svazu, p.Krále:
    Proč se svaz chová tak jako dosud, odmítá snahy rodičů na změny, které v důsledku přinesou svazu, klubům ale i samotným mladým jenom pozitiva?
    Proč se svaz brání změnám, které tak či tak musí nutně přijít, změnám, které by ale do důsledku byly změny ve prospěch svazu a jednotlivých spolků, které sdružuje a zastupuje?
    Proč se svaz brání změnám, které by naopak mohli znamenat větší příliv veřejných prostředků do našeho sportu?
    Proč se svaz na místo marného obhajování neobhajitelného nezaměří právě na to důležitější, a to v maximální míře podpořit činnost samotných spolků – třeba i tím, že čas takhle marně věnovaný k tomuto „neproblému“, využije svaz na změny například v daňových zákonech tak, aby měli spolky větší příliv prostředků na svou činnost z veřejných zdrojů?
    Uvědomuje si vůbec svaz, že celá ta taškařice okolo odstupného znamená v důsledku daleko větší finanční ztráty? O odlivu důvěry, ochotě dát rodiči své děti na hokej? O odlivu důvěry a tedy zájmu dát na hokej sponzorské dary firmami a městy a obcemi? Uvědomuje si svaz, že svým přístupem ve skutečnosti možné finanční zdroje bere v důsledku spolkům, klubům?
    Je vůbec vedení svazu schopno se odprostit od osobní zášti a racionálně začít jednat ku prospěchu hokeje, spolků a i mládeže, která je zásadní členskou základnou svazu, bez které by svaz nebyl nic?
    Jste pane Králi vůbec ochoten sednout si ke kulatému stolu a skutečně racionálně řešit a jednat zřejmé problémy ml.hokeje, bez zbytečných a ničím nepodložených injektiv? Jste p.Králi ochoten a schopen dokopat ansábl na svazu, aby začali konečně pracovat, pracovat v zájmu úspěšného rozvoje ml.hokeje?
    Vážený pane Králi, co dělají ty desítky lidí ve všech těch různých, svazem placených pozicích? Jak je možné, že právní úsek svazu již sám od sebe se nesnažil narovnat právní prostředí ve vztahu k mládeži? Jak je možné, že za tolik let se s podstatou problémů ml.hokeje (právo, ekonomika, činnost spolků) nikdo fundovaně nezabývá?
    Děkuji předem za nezodpovězení otázek (nepředpokládám, že Vám moje otázky stojí i jen za přečtení, natož pak za reakci na ně). S úctou zklamaný bývalý hokejový fanatik a fanoušek 🙂
    A vůbec, zase jsem se jenom postupně vytočil, šéřu na to – boj s větrnými mlýny vzdávám 🙁

  17. jirka napsal:

    Souhlasím s ivo. V České republice se vytvořil systém, jenž potvrdila i známá právnička Marvanová, který si si každý může vykládat jak se mu zachce a je nepostižitelný. Hlavně ho využívají naše soudy.

  18. ivo (I.H.) napsal:

    Stále platí, že v důsledku přestupní řád je v zásadě v pořádku, sám o sobě není v rozporu se zákony ČR, tedy celkem logicky je výsledkem shora uvedené prohlášení a jim podobné z minulosti.

    V pořádku ale není jak v morální tak i zákonné rovině v praxi aplikace části řádů, právě u hráčů do 15 (18) let věku. Ale protože svaz a unie a další o koze, rodiče o voze, tak je výsledek takový jaký je.

    Petice k ničemu, jen se ukázalo co jsem tvrdil hned ze začátku a teď se to jen potvrdilo. V důsledku samotná petice se obrátila proti iniciátorům (nelze jim upřít snahu, ale samotná formulace byla natolik nešťastná, že je do důsledku samotná petice kontraproduktivní).

    Uzavřu to jednoduše = dokud se rodiče nebudou schopni dohodnout na jednotném postupu a dokud se prosazováním zájmů samotných kluků a děvčat v hokeji nezačne vážně, především však erudovaně zabývat subjekt, který předně bezchybně popíše a pojmenuje zřejmé vady (protizákonné jednání ke členům ve věku do 15 (18) let) v přístupu klubů (svazu) k ml.hráčům, pak nikdy nic nikam úspěšně nepovede.

    Tady celou dobu nejde o to, že jsou řády špatné, tady celou dobu jde o to, že jsou jinak „správné, zákonné“ řády (alespoň co do obecné zákonnosti) nesprávně (protizákonně) uplatňovány kluby (s tichým souhlasem svazu) u dětí do 15(18) let. Je to sice na první pohled bezvýznamná niance, ale v důsledku zásadní.
    A zatím do dnešních dnů toto nebylo pochopeno stran rodičů ani aktivistů „odporu“, proto taky je výsledkem to, co dnes leží na stole. Svaz a kluby to na druhou stranu moc dobře vědí, a jen tohoto nepochopení v maximálním rozsahu využívají a jsou tedy ve výsledku těmi hodnými, ničehož nic 🙂 neporušujícími.

    Platí, že dosud ničím a nijak nikdo nevyvrátil (svaz, kluby, unie, ČOV a další), že nedochází k porušování zákonů u dětí, protože i jen to, že je dítě předmětem „obchodu“, tedy i že jen to, že dvě různé právnické osoby (kluby – spolky) si cokoliv navzájem plní (odstupné) k právu, jehož držitelem – nositelem – je nezletilá osoba, je jednoznačně dostačujícím podkladem k tomu, aby takové jednání bylo popsáno jako protizákonný, protiústavní akt. Stejně tak je to přesně ta situace, kterou úmluva o právech dětí zapovídá jako „obchod s dětmi v jakékoliv podobě“. Ono je zcela bezpředmětné, zda odstupné platí fakticky rodič nebo klub. ŽÁDNÉ DÍTĚ nemůže být v 21.století předmětem jakékoliv obchodní transakce, a je jedno kdo na jaké straně takové transakce je (kluby/spolky navzájem či kluby/spolky a rodiče dítěte).

    Výše uvedené je jen příslovečná třešnička na dortě (ono je toho daleko víc, s čím by bylo třeba cokoliv udělat), ale dokud se nenajde subjekt, který nezačne pracovat s problémem mládeže od samotného jádra, od podstaty, nikdy to nikam nepovede a svaz se spolky (kluby) budou mít stále navrch (však aby ne, tato situace jim naopak velmi vyhovuje).

    No za mě už i tak uzavřená kapitola, jen si dneska můžu nadávat sám sobě, že jsem se vůbec o něco snažil a ztrácel zbytečně svůj čas…. Protože se ukázalo že přísloví „komu není rady, tomu není pomoci“ tu sedí jako pára nad hrncem. Už se těším, jak zase za 2-3 roky se vzedme vlna „odporu“ a po pár měsících to bude zase tam, kde je to dneska 🙂 …. Nekonečný seriál na pokračování, jen pokaždé jiný kompars (rodiče dorůstajících dětí) 🙂 .Ivo

    P.S.: velká gratulace spolkům, svazu, unii, a dalším za to, jak umně dokáží nepochopení problému samotnými rodiči využít ke své kampani, obhajobě svého protizákonného jednání, nebo přihlížení a tolerování takového jednání.

  19. jiří napsal:

    Pane Jehličko, těch tisíc lidí jsou mluvčí těch ostatních. Nemůžete chtít, aby všichni četli tyto stránky nebo byli na internetu. Nejlepší cesta by byla oslovit přímo každého rodiče v klubu

  20. Jehlicka napsal:

    Protože se pod petici podepsalo sotva 1000 rodičů, myslím že přestupní řád až tak nevadí. Mediální pozornosti se tomu dostalo a propagace myšlenky byla slušná. Takže těm co to vadí, hold si musí najít individuální cestu!

  21. JIRKA napsal:

    S tímto článkem se naprosto ztotožnuji a ve spravedlivém světě to tak funguje. U nás lidi zatím chovají jak h…….. a proto musí být vytvořen zákonný a spravedlivý systém, který se nemůže obcházet. /v Česku utopie/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *