Trénink dovedností

Dovednosti, dovednosti a zase dovednosti.

Asi nikdo nebude nic namítat proti tvrzení, že pilování individuálních hokejových dovedností (bruslení, práce s holí, střelba atd.) by mělo být od přípravek přes žákovské kategorie hlavní náplní hokejových tréninků.

V individuálních dovednostech, nebo chcete-li šikovnosti, dominovali letos i kanadští hokejisté na MS v Praze.

Právě trénink dovedností patří k nejnáročnější trenérské disciplíně. Namalovat na tabuli kolo kolem středového kruhu a nechat po něm hráče jezdit do zblbnutí doleva či doprava, s pukem nebo bez něj, zvládne skoro každý, naučit hokejovým dovednostem už tak jednoduché není. I když je to určitě veliká výhoda, není nezbytné, aby trenér byl zrovna hráč NHL těsně po skončení kariéry a ani si nemyslím, že je na to třeba vědecká studie. Ideální je, když trenér dovednosti ovládá a umí je perfektně ukázat – demonstrovat. Jak popisuje i skvělá knížka o učení sportovních dovedností Timothy Gallweye Vnitřní hra tenisu, účinnější než udílení pokynů je pozorování a napodobování. Nicméně, ani když trenér není zrovna skvělý demonstrátor, není třeba házet flintu do žita. Vždycky si může na předvádění přizvat třeba nějakého juniora či dorostence z klubu, který si rád zabruslí. Platí tedy to samé, co při jakékoliv jiné trenérské činnosti – stačí jen chtít a mít zájem.

Jak nejlépe trénovat dovednosti

Trénink dovedností je z mého pohledu zjednodušeně cokoliv, co hráčům pomůže s rychlostí a koordinací pohybu na bruslích, stabilitou a ovládáním puku. Určitě každý už viděl celou řadu dovednostních tréninků zahrnujících na pohled více či méně úžasně vypadající rozmanitá cvičení, finty a triky. Dovednostní trenéři specialisté se často předhánějí v efektním provedení různých pohybů na ledě hraničících s žonglérskými a jinými cirkusovými čísly. Kdo a co je tedy nejlepší?

Můj názor je takový, že spíše než jednotlivé prvky dovednostního tréninku je důležité jeho vedení, které by mělo být založené na:

  • výborné demostraci
  • dobré organizaci (dostatečný počet opakování, návaznost cviků, tempo)
  • vhodném opravování chyb (ideálně opět demostrací, jak ANO a jak NE)

Jednotlivé tréninkové prvky různých dovednostních trenérů se pak mohou klidně lišit a zajímavé je spíše to, jak rychle si je hráči v daném tréninku dokáží osvojit. Není třeba se trápit tím, že hned neumíte Skinnerovu kličku nebo Pytlíkovu otočku, právě jejich nácvik je to, co hráčům pomáhá zdokonalovat se v dovednostech.

Vždyť i Alex Ovečkin, když si zatrénoval se Skinnerem, tak vedle něho vypadal trochu jako hokejový začátečník.

 

Mně osobně se nejvíc líbí ty tréninky dovedností, za kterými si umím představit jejich praktické využití. Typickým příkladem byly letošní Skating Skills s Toljou Buligou a jeho využívání vnějších hran.

Jak by měl vypadat takový dovednostní trénink, se můžete mrknout i v následujícím videu. Užíváte si něco podobného i ve vašem klubu? Mě teda trochu zarazilo, když jsem slyšel, jak se na nově organizovaných trénincích krajských výběrů mládeže budou trénovat „speciální záležitosti, na které v klubu není čas“. Doufejme, že půjde fakt o nějaké hodně velké speciality a na dovednostech se jinak v klubech pilně maká!

 

3 komentáře

  1. jarda napsal:

    a nebylo by lepsi spojit dovednostni trenink s hrou? priklad: 2 hraci trenuji stickhandling mezi hokejkami a pomuckami v kruhu a treti hrac bez hokejky se jim snazi vykopnout brusli puk. oba hraci s hokejkami tak musi krome prace s holi sledovat protihrace a cviceni se tak stava vice hernim, komplexnejsim, praktictejsim, rozviji i periferni videni a dovednost se trenuje vice podvedome. navic je to zabavnejsi a vice motivujici.

  2. CM napsal:

    u nás neděláme skoro nic jinýho:-)

  3. HonzA napsal:

    Tak to by me taky zajimalo. Kde jedou takovýhle klubovy trenink? H.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *