Odstupné – přehled a souboj argumentů
Kauza hokejových tabulek a gejzíry informací, které aktuálně tryskají ze všech stran, mají za následek, že se v problematice ztrácejí odborníci, natož „obyčejná“ nezasvěcená veřejnost. Pojďme si v tom ještě jednou zkusit udělat přehled. Co nejjednodušší a nejstručnější, jak jen to jde.
Co je v hokeji tabulkové odstupné/výchovné?
Jde o přestupním řádem ČSLH stanovené částky, které určují „cenu“ hráče v případě, že se kluby na přestupu hráče nedohodnou.
V čem je tabulkové odstupné špatné?
Tabulky odstupného samy o sobě špatné nejsou a pokud by fungovaly tak, jak byly prapůvodně myšleny a řešily by výhradně vyrovnání mezi kluby za výchovu hráčů, byly by naprosto v pořádku.
Problém tabulkového odstupného spočívá ve skutečnosti, že kluby velmi často přenáší úhradu tabulkového odstupného na rodiče nezletilých hráčů (berme v tomto přehledu v potaz pouze mládež). Tím vytváří značnou bariéru v přestupech hráčů, která má zejména těchto 10 negativních důsledků:
| DEMOTIVUJE | Díky přestupové bariéře je narušována zdravá konkurence mezi kluby, která by kluby nutila k dobré práci s hráči a vytváření co nejlepších podmínek. |
| NEREFLEKTUJE | Odstupné nereflektuje, zda klub s mládeží pracuje dobře a VYCHOVÁVÁ dobré hokejisty. Odstupné musí hradit i ti, kteří třeba i díky špatné práci v klubu ztratí výkonnost. |
| DISKRIMINUJE | Existencí odstupného hrazeného rodiči se svobodný pohyb stal výsadou bohatých, kteří si mohou dovolit odstupné uhradit. |
| ZASTRAŠUJE | Hrozba zamezení přestupu a subjektivní přístup k využívání tabulek odstupného poskytuje účinný nástroj pro zastrašování. |
| ODRAZUJE | I kvůli odstupnému narůstá počet velmi mladých hráčů všech úrovní výkonnosti, kteří odchází hrát a studovat do zahraničí nebo o odchodu uvažují. |
| POŠKOZUJE | Poškozuje sportovní vývoj hráčů, kteří ve svém klubu nedostávají příležitost, ale nemohou odejít jinam, kde by příležitost našli. |
| ZNECHUCUJE | Pokud jsou hráči a rodiče nuceni být v klubu, kde jsou z jakéhokoliv důvodu nespokojeni, radost ze sportu se vytrácí. |
| UKONČUJE | Pokud rodiče nemohou nebo nechtějí přestup uhradit, odstupné může vést až k ukončení hokejové kariéry hráče. |
| NADŘAZUJE | Vytváří nevyvážený vztah mezi hráčem a klubem. Hráči jsou omezováni bez protiváhy a v nerovném postavení jsou často vydáváni na pospas zvůli jednotlivců. |
| ROZDĚLUJE | O odstupném rozhodují dnes v podstatě kluby resp. jednotlivci v nich, jen malá část případů se dostane až na svaz. Vzhledem k různým kamarádským a jiným vazbám je odstupné využíváno často nerovně, u někoho ano, u jiného ne. |
| ZNEVÝHODŇUJE | Tabulkovým výchovným paradoxem je skutečnost, že rodiče hráče při přestupu z vyšší do nižší soutěže musí uhradit vyšší částky, než rodiče hráče přestupujícího z nižší do vyšší soutěže. Tato skutečnost znevýhodňuje malé kluby oproti velkým. |
Souboje hlavních argumetů
Vynechám-li vyjádření typu „rodiče žádné odstupné nehradí“ pak ti, kdo obhajují současnou podobu tabulkového odstupného tvrdí:
- Tabulkové odstupné je rodiči hrazeno jen ve zcela vyjímečných případech.
Řada případů, kde hraje roli odstupné, je vykazována jako dohoda mezi kluby. Klasický příklad takové dohody prezentoval i sám předseda svazu, který uvedl, že za přestup svého syna zaplatil Chomutovu formou sponzorského daru. Přičemž šlo o mládežnického reprezentanta. Za koho jiného už by tedy měly být kluby ochotny zaplatit odstupné? Jednoduchá anketa na tomto webu, který je sledován jen zlomkem zástupců členské základny (uváděno 22 400 členů), během 14 dnů zaznamenala 62 konkrétních případů přestupů hrazených rodiči. To vše v atmosféře všeobecného strachu jakkoliv se vyjádřit. Lze tedy s velkou pravděpodobností předpokládat, že placení odstupného rodiči nebude jev zdaleka ojedinělý.
- Mládežnický hokej by se bez peněz z odstupného zhroutil. Rodiče by museli platit místo 1000 Kč 6x tolik (6000 Kč).
Tento argument sám o sobě popírá argument předchozí a naopak. Bohužel zatím žádný klub své hospodaření nerozkryl, a tak uvedená čísla nejsou nijak podložena. Neřku-li, odporují jednoduché matematice.
- Profesionální seniorské kluby (obchodní společnosti) hradí 49 % nákladů mládežnických spolků.
Argument zazněl na poslední TK k mládežnickému hokeji zjednodušeně jako úhrada nákladů mládeže kluby (investice do hráčů), která má být zdůvodněním kompenzace výchovy hráčů formou odstupného. Bohužel jde zřejmě o číslo vypočtené záhadným vzorcem z narychlo uspořádané dotazníkové ankety mezi jen vybranými z cca 140 mládežnických hokejových spolků. Kluby sice financování rozkrýt nechtějí, ale jen veřejné zdroje ukazují, že čísla budou zřejmě výrazně jiná. Hokejovou mládež vychovávají i spolky bez vazby na profesionální kluby nebo spolky a profesionální kluby vlastněné městy (např. Dukla Jihlava). S vysokou pravděpodobností se dá odhadovat, že tím nejvýznamnějším „investorem“ do hokejové mládeže budou právě samosprávné celky (města, kraje) činící tak v rámci výkonu věřejné správy. Městům a krajům je tak významná zásluha na výchově mládeže často upíráná a přičítána mylně jako samaritánství někoho jiného. Čest každé soukromé koruně do mládeže z profesionálního klubu, ale zatím nikdo nebyl ochoten čitelně odkrýt karty a tak číslo 49 je mírně řečeno nepodložené.
- Kluby chrání své „investice“ do hráčů. Kdyby se přestupy uvolnily, řada klubů by o děti přišla, protože by šly hrát jinam.
Argument postavený na zcela nezdravé logice. Místo, aby kluby byly tlačeny do dobré práce, aby k nim děti PŘICHÁZELY, budují bariéry, aby jim děti NEODCHÁZELY. Vzhledem k postavení dětí i výše uvedenému příliš nesedí ani ten pojem investice.
- Pokud oddělíme profesionální hokej od toho mládežnického, tak zmizí polovina peněz od klubů. Mládež by byla vyřízená.
Pokud by byla vyřízená mládež, zmizí profesionální hokej. Tak by mohl pokračovat řetězec následků uvedeného argumentu, což naznačuje, že profesionální hokej by měl mít velký zájem na co nejlepší výchově mládeže. Jak je to s tou polovinou, naznačuje jeden z argumentů výše.
Malé vysvětlení k malé podpoře státu
Daleko přesnější by bylo používat pojem VEŘEJNÁ PODPORA. Tedy zjednodušeně podpora hokeje VEŘEJNÝMI PENĚZI, tj. penězi vybranými především prostřednictvím daní a přidělovanými ve veřejném zájmu buď v rámci výkonu STÁTNÍ SPRÁVY nebo SAMOSPRÁVY. Za pojmem PODPORA STÁTU se skrývají peníze od orgánů vykonávajících STÁTNÍ SPRÁVU (MŠMT), což je dle uváděných údajů ročně oněch cca 85 mil. Kč rozpočítaných po odečtení nákladů na mládežnické reprezentace na zdánlivě hanebně vypadajících 300 Kč za evidovanou hokejovou hlavu měsíčně. Vedle toho je tu ale mnohem významnější PODPORA SAMOSPRÁVY (města, kraje). Prostým sečtením obou položek pak dostaneme sumu VEŘEJNÉ PODPORY, tedy číslo, kolik si prostřednictvím daní přispíváme na hokej ve veřejném zájmu, které už tak bezvýznamně nevypadá.
Závěrem
Je nepochybné, že musí nastat změna systému, který je hrubě zneužíván a zjevně nevýkonný. Nový systém by měl co nejlépe vyvažovat zájmy všech na hokejovém hnutí zúčastněných stran, měl by být co nejméně zneužitelný a podporovat co nejzdravější a nejefektivnější výchovu malých hokejistů. K tomu je však mimo jiné potřeba shromáždit skutečně relevantní údaje a otevřeně s nimi pracovat.
Jindra: Právě že jim a jejich dětem to vyhovuje, pokud trénuje v klubu dítě bafuňáře, trenéra nebo jejich kamaráda, tak ho bafuňář samozřejmě pustí zadarmo kam bude chtít :-). Přesně podle řádů.
První co mi bafuňář pověděl, když se dozvěděl že chceme přestoupit bylo „a víte že už by si taky nikde nemusel zahrát?“
Pravda nakonec bafuňář uzřel, jak praví bratři anglosasové, „the writing on the wall“ a obě děti mi během léta k všeobecné spokojenosti přestoupily. Takže já žalobu na nikoho podávat nebudu.
Karle: v každém případě je ten systém nemravný, vede k tomu že klub naprosto automaticky podvede rodiče při podpisu registračky tím, že je neupozorní na to, že až budou chtít přestoupit tak je možná bude malinko vydírat. Takže pokud dojde k potřebě přestupu logicky a pokaždé budou obě strany v konfliktu který jde nejsnáze řešit úplatkem. Chápu že pokud se na tom systému podílíte, vyhovuje vám.
Ale vede k tomu že špatné kluby nemají co ztratit a proč se snažit zlepšovat. Vede (v součinnosti se systémem soutěží) k tomu že velké kluby (zejména ty, které na děti z principu kašlou) vydělají a malé kluby zaniknou. Ale když to tak hezky 20 let běží, proč to tak nenechat?
Omezováním svobody vystoupit a vstoupit do spolku, respektive trestáním za takové vystoupení a vstoupení zákazem účasti v soutěžích je nezákonné. Může po mě chtít klub vrátit zapůjčené pomůcky když odcházím, může být omezené období na přestup, aby klub věděl kolik má dětí na soutěž, neměl bych starému klubu nic dlužit. Ale nemůže být na bafuňářovi klubu z kterého odcházím, aby ho vůbec napadlo, že na základě jeho osobní blahovůle bude nebo nebude dítě hrát jinde.
Vůbec se svaz a kluby trochu moc na můj vkus věnují tomu aby dětem něco zakázaly. Tu mimoklubové aktivity, jindy start za víc věkových kategorií, pořád klacky pod nohama. Logicky potom, když vidíte dítě funkcionáře které je na ledě celý den, pochopíte proč a „cui bono“.
to Karel: To je panečku argument 😀 Dle této logiky nám tu 40let přežíval socialismus a proto byl proto vlastně dobrej. Ale já Vás bafuňáře chápu, když jde něco bez práce a potřeby si konkurovat v kvalitě, tak proč to měnit? Nakonec o Vaše děti povětšinou nejde, případně se to u nich vždy nějak udělá ..
1+1=3, protože tomu pánové nerozumíte. Odpověď je prostá, jinak by ten systém tady nepřežíval 20 let, pokud by byl špatný a popíral práva dětí.
Ve Vašem článku je hezké shrnutí toho, proč je Odstupné (výkupné) problém. K již Vámi uvedeným argumentům přidám ještě jeden.
Když vidím jak i zástupci některých klubů přiznávají, že s odstupným jsou „nějaké problémy“, ptám se proč vždy potom trvají na tom, že je odstupné (podle nich) opravdu nutné???
Zatím nejčastěji svaz tvrdil, že problémy s přestupy jsou ojedinělé a minoritní, ve středu v jednom pořadů v mediích zanělo, že ročně evidují na svazu 5 000 přestupů a z toho je jen těch 6, kde se kluby a rodiče nijak nedohodli.
Když už CSLH předvádí tu hokejovou matematiku, která s logiku nemá moc společného, odhadněme, jaká je průměrná cena za jeden přestup.
Pokud by bylo průměrné odstupné jen 100 000 Kč x 5 000 přestupů je to ročně 500 000 000 Kč (slovy půl miliardy).
Takové finance si kluby samozřejmě nevypatily. To jsou tedy ty „bezproblémové“ přestupy, kde se kluby a hráči (u dětí a mládeže rodiče) NĚJAK dohodli a na registračním oddělení svazu dali k přestupu platné podpisy a razítka.
Jak pan Král ale ukázal na případu svého vlastního syna, těch tabulkově možných a legálních několik set milionů nutí tisíce rodičů „nějak se s klubem dohodnout“ na odkoupení (nebo vykoupení) možnosti jednoho svodbodném rozhodnutí do dalšího případného přestupu.
Buď se s klubem a „vlastníkem práva na hráče“ nehodnou jako otci Palaščákové a další, nebo se dohodnou a sepíšou „sponzorskou“ smlouvu jako pan předseda Král a Chomutov…
Pokud se tedy nedodnou na tabulkovém odstupném, ale sponzorském daru, jako pan Král, klub těch 300 000 Kč zaúčtuje jako příjem ze sponzoringu, zdaní a když ten sponzoring od rodičů používá dále ho už uvádí jako SVOJÍ investici do výchovy mládeže. Nejen ve statistikách na páteční tiskové konferenci CSLH. Ale třeba i při jednání s představiteli měst a krajů o dotacích z věřejných rozpočtů. „My klub ivestujeme tolik miliónů do výchovy dětí a mládeže, kolik nám dotacemi přespěje na tuto věřejně prospěšnou činnost stát, kraj a obce?“
Uff to je ale „HOKEJ“:
Dětský a mládežnický hokej tedy „funguje“ z veřejných rozpočtů a soukromých zdrojů. V těch soukromých jsou příspěvky rodičů , sponzoring často i od bohatších rodičů, nebo jejich známých, těch rodičů, kteří chtějí, aby děti měli v tom regionu dobré podmínky pro sport a výchovu, ale jak vidíme, taky i „sponzoring“ těch rodičů, kteří nejsou s výchovou v klubu spokojeni a chtějí, aby jejich dítě sportovalo jinde a další příjmy.
Ale když potom Chomutov a další kluby prezentují, kolika milióny „ze svého“ podporují hokejovou mláděž, jsou v tom i vynucené dohody a sponzoring rodičů za přestupy.
Je to dlouhé ale jedno je jisté: POKUD BY SE ZRUŠILO ODSTUPNÉ (alespoň u dětí do 15 let), nezvýšily by se rodičovské příspěvky (na těch „finských“) 6000Kč měsíčně :), jen část z těch miliónu pro mládež by se přesunula od některých klubů, kde nedělají svojí práci s mládeží dobře, anebo jí dělají, ale příliš draze (v porovnání s jinými kluby) do jiných. Bohužel, o to tady jde!
Proto by zrušení odstupného neměl být zájem rodičů, státu, krajů, měst a obcí, ale i těch klubů, které hospodaří transparetně a dělají práci s dětmi a mládeží dobře.
„By the way“: Když jsem tento týden četl na webu Pavla Zachy staršího, že na 3 přestupech svého syna v českém mládežnickém hokeji zaplatil on jeho sponzoři 660 000 Kč (+ jen klub zaplatil jinému při jednom z těch 3 přestupů 30 000Kč), říkal jsem si podobně, jako když pan Král prezentoval na příkladu svého syna, jak vypadá taková „správná dohoda“ o přestupu po česku: „Když to ani rodiče těchto dětí nedokázali bez velkých nákladů z vlastních zdrojů, NEMŮŽE TO JEN MINORITNÍ A VYJÍMEČNÝ PROBLÉM z těch 5000 přestupů a dalších, kteří po nehodě o přestupu nakonec končí s TAKOVÝM HOKEJEM….“
Tisk udělal ohromnou kampaň, ale také poznal jak nemá v tomto odvětví žádný vliv. Tabulky budou a stejný systém bude dal – jen se bude modifikovat. Hospodaření většiny klubů je neprůhledné a městům a krajům to nevadí. Možná tam je malá domů.
Z čeho májí strach je, že se nová generace na hokej úplně vy…. a možná teď když každý ví jak to je s placením, tak se na hokej zas tolik rodin nepohrne. Ale příjem od rodičů je tak velký s šedé ekonomice, že pochybuji že kluby tento systém budou chtít změnit.
Tady není žádná národní hrdost, oni mají spočítáno, že si s tím do důchodu vystačí.
Jinak článek je hodně věcný, prostě je to tak …., ale pořád tvrdím že je lepší si pomalinku ošetřit své dítě a snažit se hokej dělat pro radost a později pokud mu to půjde, jinde!