Selské počty – Míra Hes
S radostí přináším další vyjádření do současné mládežnické diskuze. Každopádně těch matematických nesrovnalostí lze očekávat zítra na TK k mládeži celou smršť!
Autor: Miroslav Hes
Tak já nevím. Po letech snahy o sdílení všech (z mého pohledu) zajímavých myšlenek a informací jsem se před dvěma roky nadobro „hokejově“ odmlčel, ale tentokrát mi to prostě nedá. Téma korupce tentokrát až tak řešit nechci. Nebyl jsem u toho, informace mám jen typu „jedna paní povídala“, a tak mi ani nepřísluší cokoliv zasvěceně hodnotit, tedy hodnotit jiné. Na vlastní oči jsem viděl to, co celý hokejový národ, je to pro mě naprosto vypovídající a tím to končí. Že nejde o událost ojedinělou je jasné asi každému, ale pokud bych se měl relevantně vyjádřit, osobně jsem se s finančí korupcí setkal jednou, když mi tatínek hráče ve druhé třídě nabízel 100.000 Kč za to, že se o syna „postarám“. Peníze jsem si samozřejmě nevzal, staral jsem se o něj i bez nich… Pokud jde o korupci „nefinanční“, tak to už je trochu jiná písnička. Viděl jsem tatínky platit soukromé hodiny u trenéra svého syna, viděl jsem v nominaci na MS juniorů syna bývalého zaměstnavatele trenéra, viděl jsem tamtéž brankáře, který měl v předmětné sezóně odchytáno několik zápasů v nijak věhlasné juniorské lize s mizernou úspěšností atd. Takových případů se jsem za 15 let, co se motám kolem mládežnického hokeje, viděl opravdu hodně.
Nicméně téma, které mě fakt zaujalo, lze postavit na zcela jednoznačných důkazech. Jde samozřejmě o výchovné. Nemyslím si totiž, že bych v životě pobral rozumu jen tolik co Pepek Vyskoč, a přesto nejsem schopen základní logiku pochopit. Jak je možné, že na jednu stranu slyším od představitelů ČSLH, že tabulkové výchovné, které kluby inkasují, je naprosto minoritní až nezajímavá částka, neboť se týká mizivého procenta hráčů a na druhou stranu slyším ze stejně povolaných úst, že pokud se výchovné zruší, stoupnou několikanásobně příspěvky rodičů klubu? Včera jsem zaznamenal kalkulaci, které hovořila o zvýšení z 1.000 Kč měsíčně na 4.000 Kč. Tak tohle fakt nechápu. Žijeme ve světě, kde 1+1 jsou pořád ještě dvě, ale tohle mi nějak nesedí.
Abyste mi rozuměli. Nejsem v zásadě proti odstupnému, ale podle mě by se mělo platit až tehdy, když hráč přejde do profesionálního hokeje. Prostě klub vyrobil produkt, který jde do prodeje a až v ten moment má cenu. V ten okamžik by za něj měly inkasovat všechny kluby, které se na jeho výchově podílely. Jistou kompenzaci si umím představit i v kategoriích dorostenců a juniorů, ale tím to pro mě končí.
Nechci se pouštět do rozboru optimálního modelu výplaty výchovného, to by bylo složitější téma na delší úvahu a už jich zaznělo hodně, ale co bych chtěl pochopit je to, proč v českém mládežnickém hokeji nejzákladnější rovnice 1+1=2 neplatí. Vy ji snad chápete?
S optimistickým pozdravem osobně velmi spokojený otec dvou mladých hokejistů (díky klubu působení)