Selské počty – Míra Hes
S radostí přináším další vyjádření do současné mládežnické diskuze. Každopádně těch matematických nesrovnalostí lze očekávat zítra na TK k mládeži celou smršť!
Autor: Miroslav Hes
Tak já nevím. Po letech snahy o sdílení všech (z mého pohledu) zajímavých myšlenek a informací jsem se před dvěma roky nadobro „hokejově“ odmlčel, ale tentokrát mi to prostě nedá. Téma korupce tentokrát až tak řešit nechci. Nebyl jsem u toho, informace mám jen typu „jedna paní povídala“, a tak mi ani nepřísluší cokoliv zasvěceně hodnotit, tedy hodnotit jiné. Na vlastní oči jsem viděl to, co celý hokejový národ, je to pro mě naprosto vypovídající a tím to končí. Že nejde o událost ojedinělou je jasné asi každému, ale pokud bych se měl relevantně vyjádřit, osobně jsem se s finančí korupcí setkal jednou, když mi tatínek hráče ve druhé třídě nabízel 100.000 Kč za to, že se o syna „postarám“. Peníze jsem si samozřejmě nevzal, staral jsem se o něj i bez nich… Pokud jde o korupci „nefinanční“, tak to už je trochu jiná písnička. Viděl jsem tatínky platit soukromé hodiny u trenéra svého syna, viděl jsem v nominaci na MS juniorů syna bývalého zaměstnavatele trenéra, viděl jsem tamtéž brankáře, který měl v předmětné sezóně odchytáno několik zápasů v nijak věhlasné juniorské lize s mizernou úspěšností atd. Takových případů se jsem za 15 let, co se motám kolem mládežnického hokeje, viděl opravdu hodně.
Nicméně téma, které mě fakt zaujalo, lze postavit na zcela jednoznačných důkazech. Jde samozřejmě o výchovné. Nemyslím si totiž, že bych v životě pobral rozumu jen tolik co Pepek Vyskoč, a přesto nejsem schopen základní logiku pochopit. Jak je možné, že na jednu stranu slyším od představitelů ČSLH, že tabulkové výchovné, které kluby inkasují, je naprosto minoritní až nezajímavá částka, neboť se týká mizivého procenta hráčů a na druhou stranu slyším ze stejně povolaných úst, že pokud se výchovné zruší, stoupnou několikanásobně příspěvky rodičů klubu? Včera jsem zaznamenal kalkulaci, které hovořila o zvýšení z 1.000 Kč měsíčně na 4.000 Kč. Tak tohle fakt nechápu. Žijeme ve světě, kde 1+1 jsou pořád ještě dvě, ale tohle mi nějak nesedí.
Abyste mi rozuměli. Nejsem v zásadě proti odstupnému, ale podle mě by se mělo platit až tehdy, když hráč přejde do profesionálního hokeje. Prostě klub vyrobil produkt, který jde do prodeje a až v ten moment má cenu. V ten okamžik by za něj měly inkasovat všechny kluby, které se na jeho výchově podílely. Jistou kompenzaci si umím představit i v kategoriích dorostenců a juniorů, ale tím to pro mě končí.
Nechci se pouštět do rozboru optimálního modelu výplaty výchovného, to by bylo složitější téma na delší úvahu a už jich zaznělo hodně, ale co bych chtěl pochopit je to, proč v českém mládežnickém hokeji nejzákladnější rovnice 1+1=2 neplatí. Vy ji snad chápete?
S optimistickým pozdravem osobně velmi spokojený otec dvou mladých hokejistů (díky klubu působení)
Určitě souhlasím 🙂 S oběma posledními příspěvky :o) Tak nějak jsem nepostřehla, že Transparent psal i o reprezentacích, tam už je to opravdu naprosto nevhodné.
Zbyněk: Myšlenka to není vůbec nereálná! Naopak, jen zkrátka patří do civilizované společnosti, a tou bych tu naší nenazval. Minimálně hokejovou. Já tuto vazbu obhajuji, přestože jsem viděl hodně případů, které se mi vůbec nelíbily výhradně v případech, kdy si otec dokáže zachovat patřičnou dávku objektivity. Proto říkám, že syn musí patřit nezpochybnitelně mezi nejlepší hráče týmu, protože v případě balancování na hraně 3. a 4. pětky by nemuselo být vše úplně košer. Navíc třeba osobně bych si na něco podobného troufl skutečně jen v nejmladších kategoriích. Ale je to jak se vším. Je to prostě o lidech…
Dobrý den vážení diskutující,
ač se vetšinou do internetových debat nezapojuji, nedá mi to a pokusím se přeci jen reagovat na zde uvedené příspěvky paní Jitky a pana Hese na téma vazby trenér-syn.
Jasně, chápu uvedené argumenty popisující situaci v klubu, kde trénující otec zcela samozřejmě a logicky zapojí do přípravy v klubu i syna a poté se třeba i celému ročníku věnuje ještě více (myšleno nad rámec běžného standardu, ačkoliv i tento standard je velmi relativní), než by se věnoval v případě, kdy syna v týmu nemá.
A jistě by se našlo plno dalších argumentů pro a mnoho proti, ale zásadní je jednoznačně postoj a morální kvalita trenéra otce. V klubu prostě může nastat situace, kdy syna musí trénovat otec (i z nedostatku trenérů).
Ovšem zcela odlišná je situace v případě reprezentačních trenérů, jak uvádí „transparent“ – v těchto případech nemám pro angažování příbuzných k realizačnímu týmu žádné pochopení, tady musí jasně svaz říci: takto ne! Vždyť je to situace obdobná jako všude jinde s jasným střetem zájmů a mělo by být zájmem svazu nezpochybnitelně deklarovat, že takovýto střet zájmů je nepřípustný a takto dát rodičům i širší veřejnosti najevo, že nechce vytvářet prostředí napomáhající nekalým praktikám. Pokud se takto svaz nevyhraní, bude to jen další signál, že situace není v pořádku.
Nemluvě o tom, že i samotný trenér, většinou respektovaný odborník (v lepším případě) by se měl takovéto situaci pro vlastní dobro vyhnout, ale to jsem zase u těch morálních vlastností. Pokud přeci chci trénovat mládežnickou reprezentaci, nesmím to dělat pro svého syna, ale z důvodů úplně jiných a musím to dát najevo i tím, že v případě, kdy v kategorii, kterou mám trénovat, je můj příbuzný (syn, synovec apod.), pak ji s poděkováním odmítnu (když už mi to někdo zcela nesoudně nabídl) a případně vezmu kategorii mladší, kde již nebudu podezírán z protěžování svého příbuzného… Takovému trenérovi zatleskám a budu jej blahořečit, ovšem to jsem se asi moc zasnil – je to zřejmě zcela nereálná myšlenka, to bychom nesměli být v ČR.
Upřímně….. zas tak moc jsem nad tím nedumala 🙂 Jen říkám, že mě právě štve jak vždy uvedou jen to číslo z jedné strany. No snad jsem na žádnou smeč nenahrála, protože já bych určitě do žádného boje nešla. Přesně jak říkáte, dělat ze sebe hlupáka by mě opravdu nebavilo. Jsem přesně ta laická veřejnost o které mluvíte a která tomu zase tak moc nerozumí. Jsem vedena jen obyčejným citem a pocitem pro spravedlnost, ale myšlením a znalostmi nutnými pro tento boj jaksi neoplývám. Do toho boje by se museli dát lidé s hlubší znalostí celého problému, lidé které by ti na druhé straně nemohli právě takto jednoduše sfouknout.
Nicméně, netvrdila jsem, že se od rodičů vybere 60 milionů, ale jak jsem psala, je to jen můj velmi hrubý odhad, protože opět jak jsem psala, například vůbec netuším zda-li a kolik platí dorost a junioři. To číslo může být klidně i přes stomelounů, ale opravdu střílím. Jen jsem chtěla naznačit, že tohle je číslo které může svaz sdělit velmi jednoduše a velmi přesně. Ale dobrá. Jak říkáte o to tady teď nejde.
Vážená paní Jitko, ač nerad, musím reagovat…
Ale předem podotýkám, že mé postoje jsou doufám čitelné, a že tedy rozhodně se nestavím do pozice ochránce svazu. Tady ale zřejmě došlo z Vaší strany z velkému nepochopení podstaty.
A bohužel, s tím svaz trochu počítá, protože s Vašimi argumenty by si hravě poradil a hlavně, udělal by z Vás asi hlupáka jako už z jiných před Vámi – „že tomu nerozumí, tak ať mlčí“. No, zabraňme tomu předem:
Spojovat „investici svazu“ ve výši 85 mil.Kč s příspěvky rodičů je skutečně nesmysl. Co lze svazu vytknout je to, že když řeknou za A), neřeknou za B), tedy, o jaké peníze jde. A tady těch možností moc není – buď jsou to peníze, které svazu na mládež dal stát, třeba prostřednictvím MŠaT, a pak ale tedy pokulhává tvrzení o tom, že „svaz investoval své prostředky“, nebo jde skutečně o peníze svazu, tedy peníze, které si nějak vydělal svou vlastní činností, za předpokladu, že to nejsou zase peníze někoho jiného 🙂 .
A další, operovat údaji, kdy podle Vašeho klubu se ročně na příspěvcích rodičů vybere 60 milionů korun v celé republice… Víte, když jenom zůstanu u příspěvcích rodičů, o které tu ale v důsledku vůbec nejde, tak vlastně takovým prohlášením, které by neznalý poměrů, laická veřejnost, by se mohly chytnout, pak tím bohužel zase dáváte svazu do rukou ostré střelivo.
Vidím to tak, že svaz používá taktiku „mlžení“ a zastírání celých skutečností, a jde mu to velmi dobře. Protože své názory opírá z části o fakta, leč fakta „upravená“ ke svým potřebám. Neříkají vše, mlží, zastírají. A s tím se dá bojovat úspěšně jen pokud na rozdíl od druhé strany Vy budete bojovat jenom s fakty a ne předpoklady a domněnkami. Protože být na straně svazu, s Vaším jistě dobře míněným argumentem bych byl hotov raz-dva. Určitým způsobem by jste nahrála na smeč svazu, protože na to přesně svaz čeká.
Tedy, už jenom podle Vašeho celkového čísla se domníváte, že jde v celé republice o 60 mega? Při počtu klubů, spolků a všech, kde se pracuje s mládeží se podle Vašeho „výpočtu dostávám v průměru na 227,-Kč měsíčně na dítě. No, jistě uznejte, že to je výsledek jistě hodně pokulhávající za reálem. Někde pravda nedosahují ani této výše, jinde jsou více než desetinásobné.
Tedy, co tím vlastně chtěl špatný básník říct? Že takhle položená otázka, argument, nemá šanci obstát a jen způsobí podhoubí k další „jakože“ diskuzi nad problémem, který tu ale vlastně není… Nehledě k faktu, to co sledujete svým postem, aby svaz řekl, my investovali tolik a od rodičů jsme vybrali tolik, je trochu „nesmysl“: okamžitě by Vás svaz setřel tím, že Vy, rodiče, přece svazu neplatíte ani desetník….
Za jiných okolností a v jiné situaci by se nad Vaším příspěvkem nikdo nepozastavil, naopak, asi by se našlo dost dobrých duší, kteří by vám vše vysvětlili, ale v této době, když svaz přeřadil na jiný stupeň a své názory a postoje obhajuje čistou konfrontací, je vždy velmi nebezpečné se i „nevhodně“ zeptat, nebo dokonce říct nějaký „irelevantní“ údaj…. Protože velmi snadno by se mohlo stát, že se najde zase nějaký blb, který to vytáhne, použije jako fakta, jako názor rodičů a oponentů svazu, zveřejní to a …. svazu neskutečně nahraje, aby zase svaz „vyhrál jednu bitvu“.
Tak se prosím nezlobte, že jsem si dovolil reagovat. Už jenom z důvodu, že otázka dnešních dnů o výši plateb rodiči skutečně není. Ale ona ta otázka není ani o těch 85 mil.Kč, jen se svazu hodilo s tím vyjít ven. Že na duhou stranu by měla spíše zaznít otázka, jestli to náhodou není nějak málo, s ohledem na celkovou výši podpory, kterou svaz rok co rok dostal od MŠaT na podporu mládežnického hokeje…. A tuto poslední věku chápejte trochu jako pošťouchnutí k tomu, kam by se měla diskuze na „investicí svazu“ do mládeže ubírat.
A třeba i směrem k tomu, za co a hlavně v jakých jednotkových cenách byly peníze utraceny (v těch výstrojích). Například když posloucháte, neveřejně, jak jinak, ty šílenosti, v jakých jednotkových cenách se ta výstroj nakupovala, jde vám až mráz po zádech… Myslím tím jednotkové ceny výstroje vůči cenám na trhu zcela obvyklým…
No, radši už fakt končím, byť jsem u STB nebyl, ani jsem za peníze mládeže neprochlastal hrdlo, atd…, věřím že napsané stačí podle hesla, chytrému napověz a …. Pěkný den, I.H.
Na stránkách CSLH nedávno naskočil článek o tom jak loni investovali do mládeže 85 milionů korun. Na těchto článcích mě vždycky děsně štve to, že uvedou jen jednu stranu. Proč taky nenapíšou kolik za ten rok vybrali od rodičů na měsíčních poplatcích?!? Ono se všechno nedá dost přesně vyčíslit, ale zrovna toto, kolik za rok vybrali od rodičů na měsíčních poplatcích, se dá přece zjistit velmi snadno. Když jsem si jen tak zhruba spočítala ( podle soupisek od 3. do 8. třídy) kolik se vybralo v našem klubu a vynásobila to počtem klubů v zemi, tak mi vyšlo, že od rodičů vybrali zhruba 60 milionů. A to je to opravdu jen velmi hrubé číslo, pravděpodobně asi nižší, protože jsem do toho vůbec nezapočítávala dorost a juniory, protože jak je to u nich s poplatky, zatím vůbec netuším. Je mi jasné, že v každém klubu je jiný počet dětí a platí se jinak vysoké poplatky, ale ze stránek ostatních klubů vím, že zatímco někde platí méně než u nás, tak jinde zase o dost víc. A počty dětí? Tak jasně někde jich je míň než u nás, ale na druhou stranu je i hodně klubů kde mají dětí mnohem více. Takže počítám že to číslo bude o dost víc než těch 60 melounů. A to už by ten článek vypadal a na lidi působil úplně jinak, kdyby napsali do mládeže jsme investovali 85 milionů, od rodičů jsme vybrali 60 milionů.
Tak nějak pořád nevím, kam ty desítky milionů chodí. Možná na platy někomu v ČSLH, nebo ve vedení klubu? Vůbec netuším. Já nevím jak Vy, ale já nikdy na dítě nic nedostal.
http://www.hokej.cz/mladeznicky-hokej-jde-nahoru-svaz-do-nej-loni-investoval-85-milionu/5008322
Jinak Jaromír má pravdu, rodič investuje do dítěte mnohem více než klub. Klub dělá mládež proto, že je zisková. Kučera měl jenom mládež a zaplatil splátky stadionu za 250 mil. Bez dětí by ten stadion nikdy neuplatil.
Když se tady mluví o penězích, je potom třeba také promluvit o tom,kolik hokej opravdu rodiče stojí.Je třeba si uvědomit,že příspěvky od rodičů,které platí klubu, jsou v celé jejich investici do výchovy hokejisty jen zlomkem .Pokud já rodič nepřivedu nebo nepřivezu své dítě na zimní stadion,nekoupím mu výstroj, nebudu ho vozit na zápasy na turnaje nemá se dál cenu o tom bavit.Mám dva syny,z toho jednoho golmana.Nikdy jsem to nepočítal,protože to spočítat snad ani nelze.Nevím kolik golman vystřídal lapaček ,vyrážeček betonů ,vest,bruslí,hokejek nevím to ani o druhém ,který je obránce…..Nelze ani počítat ušlý zisk,tedy čas,který jsem trávil místo v práci cestami na zimáky,mrznutím a čekáním na konec tréninků nebo zápasů.Nelze ani spočítat kolik jsem vypil kafí a snědl sušenek z automatu.Nelze ani spočítat skutečnou amortizaci všech aut,která jsem na cesty za hokejem použil.Nelze to spočítat ,ale odhadnout, kolik to všechno stálo asi ano.Když vyslovím částku za těch 14 let co se tomu věnujeme, bude to přibližně 2 – 3 miliony korun.To je realita a to jsem nikdy neplatil odstupné.Proto je hokej drahý sport a proto se mu také věnuje čím dál méně dětí.Tohle by si měli uvědomit ti,kteří tak zásadně tabulky obhajují!
To Ivo .K článku z 13.6. Já vám osobně děkuji za to, že začínám věřit víc ve spravedlnost a za to že přece jen existují lidé, kteří se nebojí říkat to, co nám odmítají říct ti , kteří mají povinost a moc to našim občanům sdělit. Především do toho taky zahrnuji média. U nás je demokracie jen pro bohaté a tím pádem mocné. Svoboda je větší pro darebáky.
Včera, když jsem v telce zahlédla reklamu na AirBank, s jejich hlavním sloganem: „Žádné absurdní poplatky“ najednou mě napadlo, že by to byla perfektní reklama proti hokejovým tabulkám 🙂 A kdyby taková reklama běžela občas v telce, pak by to teprve přesvědčilo veřejnost!! Protože si myslím, že běžné nehokejové veřejnosti je to úplně fuk. Vidím to na svém okolí.
Úplně to vidím. Na ledě trénují dejme tomu páťáci, k mantinelu přijde rodič za trenérem s nějakým běžným problémem, např. že kluk nezapadl do party a není zde šťastný, nebo že se stěhují na opačný konec republiky a chtějí přestoupit do tamního klubu a trenér na to, jasně žádný problém, padesát tisíc to spraví. A pak tam nějak zakomponovat to heslo o absurdních poplatcích. Kdyby něco takového běželo mezi běžnými reklamami to by teprv ovlivnilo veřejné mínění.
Svatá pravda velebnosti!!!Velmi hezky napsáno.Ano,taky souhlasím s výchovným,ale až ve chvíli,kdy hráč dostane profesionální smlouvu a hokej bude jeho zdroj obživy.Právě v této chvíli bych odměnila všechny kluby,kterými hráč prošel od přípravky.(každý klub určité procento podle délky působení v klubu).A pan Král ten je čím dál tím víc spíše za šaška,protože ono lhát se prostě nevyplácí,lhář se totož většinou do svých lží tak zamotá,že pak ani sám neví kdy co řekl.A pravda nakonec stejně vyjde najevo.Proto díky všem co tuto kauzu nenechají vyšumět a denně přinášejí nové informace díky kterým už prozřela i široká veřejnost..Tak jen věřme,že toto už svaz neustojí a konečně se dočkáme svobodného a férového prostředí pro naše děti a hlavně toik potřebné konkurence,která bude nutit kluby pracovat a ne jen inkasovat.
Oni mají na CSLH nějakou „zvláštní“ matematiku:
Náš pan předseda dneska na brífinku prezentoval mimo jiné „V prvoligových a druholigových klubech se rodičovské příspěvky pohybují od 2500 do 7000Kč“.
Já ale znám prvoligové kluby v krajských městech, kde rodičovské příspěvky jsou od 2. třídy až po juniory 10 000 Kč ročně, kromě příspěvků rodiče kupují svým dětem výstroj, na některé turnajové zápasy jezdí s dětmi vlastními auty, na některé autobusem, na který se někdy doplací mimo příspěvky.
V Praze se např. HC Kobra (2.liga) platí příspěvky rodič každého hráče 2000,- Kč.
U extraligových klubů byly prezentované příspěvky 3000 až 11500 Kč ročně, ale když se podívám např. jen veřejně dostupné informace pro rodiče, vidím, že třeba v Letňanech platí 2 200 Kč měsíčně (kdo má v Letňanech sourozence 1 650 Kč).
Pokud podobnou „přesnost“ měli i další „fakta“, nemají „velkou“ vypovídající hodnotu.
I přesto NECHCI tvrdit, že rodičovské příspěvky jsou neúměrně vysoké, jenom pořád nechápu proč, když průměrné náklady prvoligových a druholigovů klubů jsou 4,5 – 7 milionů Kč, z toho „kolem 3 milionů Kč jsou příspěvky od města a od státu cca 300 000 Kč“, proč by rodičovské příspěvky po zrušení výchovného měli být 250 EUR měsíčně jako ve Finsku, jak nás přesvědčovali ve středu po mimořádném jednání výkonného výboru ???
Souhlasím, pokud je trenér soudný a dítě má výkonostně v pohodě do prvních dvou pětek, viděl jsem to často jako výhodu (u mladších kategorií). Trenér za 5, 7, 10, 15 tis. měsíčně chce být o víkendu doma, trenér se synem v klubu naopak rád pojede na přátelák, na turnaj. Samozřejmě ale, že jsem viděl spoustu zrůdností, kdy otec-trenér své role těžce zneužíval. Pár let jsem trénoval oba své syny, tak mluvím o reálných zkušenostech 🙂
Ty vztahy trenér – syn lidé dost často zmiňují a je to snad asi úplně všude, ale mi na tom nepřijde nic zvláštního, naopak je mi kolikrát těchto dvojic líto, protože jsou už předem odsuzováni. Ale přitom je to vlastně naprosto přirozené, protože když se chlapovi co má co do činění s hokejem narodí syn, tak velmi často, už jen tím, jak se ten špunt v tom prostředí pohybuje doslova už od mimina, prostě pokračuje v tátových šlépějích. Na tom přece není nic tak zvláštního. Kam má tatínek toho špunta dát, když né do klubu kde už pracuje? Z mého nejbližšího prostředí znám jeden případ a teda musím říct, že naopak tatínek byl na svého kluka vždy přísnější než na ostatní. A když jsme jezdili po turnajích do té třetí třídy a vyhlašoval se nejlepší hráč utkání, nikdy svého kluka nedával. I když kolikrát byl opravdu nejlepším hráčem na ledě!! Kdyby jsme tenkrát měli jiného trenéra, jeho kluk by měl z těchto turnajů určitě plno individuálních trofejí 🙂
Dobrý večer, co se zeptat na ty výstroje, které vždy p. Král neopomene zdůraznit? Tak nějak konkrétně. Protože já u nás nikoho neznám, kdo by ji měl a nebo o tom nevím. Bylo nějaké pravidlo kdo ji má dostat a kdo nemá nárok? Dokáži si představit, že někdo sociálně slabší ji dostane, ale u nás rozhodně ne.
Všeobecně není to jen o penězích, však také stačí si zagůglovat, a zjistíte snad v každém klubu vztah trenér-syn, sponzor-syn, majitel-syn, a další různé vztahy. A co jsem slyšel dnes p. Ščerbana a pokud to je opravdu pravda tak před ním klobouk dolů, že svého syna neupřednostňuje.
Je však náhoda, že u repre mládeže působí trenér a asistent a oba mají na ledě příbuzné? Nebo, že kdysi byl vybrán do repre syn předsedy svazu?
Dej kopyto na centra první lajny a „obložho“ nejlepšími hráči v klubu to by bylo aby to nevyšlo 🙂
Moc děkuji za odpověď 🙂 Během dne jsem si taky říkala, že by to byla opravdu velmi dobrá motivační složka pro kluby. Nesnažit se z dětí vytřískat co nejvíc co nejdřív, ale myslet na budoucnost a v případě správného a férového přístupu k dětem by z toho pro ně mohlo plynout mnohonásobně vyšší ohodnocení než jen těch „pár tisíc“ teď hned, popřípadě vyhraná liga v šesté třídě!! To je dost dobrý nápad!! 🙂
Dobrý den Jitko, odpověď na Vaši otázku: „Jak to bylo myšleno platit odstupné při podepsání profesionální smlouvy?“ je poměrně jednoduchá. Platily by ho samozřejmě kluby, které by si takto prostě nakupovaly hráče. Takový systém by byl samozřejmě i motivačním, kdy klub výchovou vlastních odchovanců buď ušetří, neboť nebude muset nakupovat, nebo naopak hráče prodá a vydělá prostředky třeba na nákup hráče jiného, který mu lépe zapadá do koncepce. Celé je to vlastně o motivaci. Odstupné ano, ať kluby dostanou svou práci zpeněženou, ale skutečně až tehdy, kdy je práce odvedena dobře a klub vychová profesionálního sportovce. No a pokud by hráč během mládežnické kariéry prošel více kluby, částka odstupného by se mezi všechny tyto kluby poměrně rozdělila. Motivaci by tak měly úplně všechny kluby, včetně toho nejmenšího. A plnění by mohlo jít třeba přes ČSLH, které by vyplacenou částku rozdělilo dle předem domluveného modelu. Je jasné, že např. za dorostenecká léta by byl vyplacen vyšší poměr odměny, než za rok v 1. třídě. Navíc bych zohlednil délku pobytu v klubu. Všechny dostupné peníze v hokeji zůstanou, jen se budou točit mezi kluby. A rodiče, kteří mají volné finance a zájem prospět i týmu (klubu) pak mohou místo odstupného občas přispět na startovné na turnaji či na jiné týmové aktivity. Podle mě jednoduché, jasné, spravedlivé, motivační 🙂 Hezký večer. MH
Moc hezký článek a upřímně doufám, že tohle protiřečení si, někdo vmete panu Králi přímo do obličeje hezky naživo, nejlépe v přímém přenosu :o)
Ale mám dotaz. Jak to bylo myšleno platit odstupné při podepsání profesionální smlouvy? To „odstupné“ by platil kdo? Ten hráč? Ten nový klub? Je to všechno samozřejmě jen teoretická rovina, protože zmíněná možnost v tomto článku, je jen nápad, návrh. Ale nějak si nedovedu představit, že např. New York Rangers bude posílat peníze např. do Uničova :o) A pořád mám výtky vůči tomu aby to platil hráč, protože se „dobře učil“. Všichni jsme „produkty“ někoho, něčeho. Základní, střední či vysoké školy, různých kroužků, prvního, či druhého zaměstnání. Celý život se všichni učíme a s tím co se naučíme jdeme životem dál a naučené dovednosti a poznatky využíváme po zbytek našeho života. Neposílala jsem svému prvnímu zaměstnavateli nic za to, že mě naučili pracovat s počítačem a já to teď využívám ve svých dalších zaměstnáních :o)
To realista: A proč by to ten nový klub dělal?
Tabulky se zneužily kluby k tomu, aby do té doby „bezplatné“ přestupy hráčů mezi kluby nově plnily pokladničky, vesměs majitelů společností, přes které ovládají kluby = chápejte to něco jako nově zavedené daně ze vzduchu 🙂 Dohodnuté plošně s tichou dohodou všech klubů, protože všechny kluby, či spíše jejich vlastníci z toho mají… 🙂
Nebudou tabulky a ostatní systém zůstane stejný? No problema, vymyslíme jiný způsob… a první nástřel už je na světě, jen kurňa jak elegantně se těch tabulek zbavit a co nejrychlej, čím dřív tím líp: méně efektivní způsob je třeba nahradit více efektivnějším… 🙂 I.
Mě fascinuje ten argument svazu, že tabulky jsou nutné, protože jinak by příliš ambiciózní rodiče cestovali z klubu do klubu. Ano, rodiče jsou často (většinou) nesoudní, ale kvůli tomu je má svaz vychovávat? A pokud chce mladej přestoupit, tak i bez tabulek na to snad musí kývnout ten klub, kam jde.
To JIrka: Trošičku bych si dovolil poopravit 🙂 . Doufám že se nebudete zlobit.
Za vším dnešním stavem – problémy ve financování, odstupném,…. nevidím ve zrušení „dotací v r.2010“ (mimo to ač to bude znít šíleně, stav let 2011-po dnešek je v důsledku co s týče „veřejných“prostředků dokonce naopak příznivější).
Tedy, za vším hledejte ve skutečnosti práci „odborníka na slovo vzatého“, pana Ing.Karla Hrdého, z doby, kdy působil na MŠaT jako náměstek v éře paní Bůzkové, z let 2003-2006…
Ve skutečnosti tam nastal zásadní zlom nejen v hokeji, ale ve všech kolektivních sportech.
Po pravdě, nějak se mi už nechce moc se ke všemu vyjadřovat, ani diskutovat, tedy se tentokrát spokojím s pouhým konstatováním stavu, proto si tímto dovolím se dál k tomuto nevyjadřovat (na veřejném fóru), jistě pochopíte proč 🙂
Snad jen je vhodné k tomu doplnit jen pár věcí – vše co se poté dělo, děje, je už jen důsledkem, tedy není to příčinami.
Tedy krom rozpadu ČSTV, krachu přímé podpory sportu (ze Sazky), s čím se logicky moc nepočítalo, ale v důsledku to podpoře sportu (ano, nezbláznil jsem se), prospělo.
Ale to bylo na obsáhnou diskuzi, s nutností vrátit se až do let 1992-1993 (1995-1996) a pak 2003-2006 a „uchopit“ celý průběh ve vývoji situace až do dnešních dnů. Bohužel pravdou zůstává, že dokud se budou řešit jenom důsledky posledních let, ale ponechají se příčiny, při vší vůli se nic zásadního v systému hokeje nezmění.
Na závěr ještě dodám, že máte pravdu v tom, že určitým způsobem došlo k úpravě financování ve vámi zmiňovaném období, ale tam došlo pouze ke kosmetické úpravě ve smyslu, že s ohledem na nový zákon o obcích a s tím související změnou rozpočtového určení daní (příjmů) obcí, hlavně z hazardu a loterií, byl způsob výplaty veřejných prostředků na podporu sportu dětí a mládeže přesunut z centralizované podpory na podporu prostřednictvím municipálu.
A k tomu řešení stavu? Nechci a nebudu se opakovat, popisoval jsem toho v posledních dnech, týdnech, měsících a let tolik, že by to vydalo na román, ale už mě to natolik unavuje a otravuje, že odcházím do předčasného „důchodu“. Kdo chce, najde i na těchto stránkách.
Jediné co mě uspokojuje, že se celkem často setkávám s tím, že je s těmito informacemi a podměty dál pracováno, což mě na jednu stranu těší, ale na druhou stranu jsem z toho docela rozpačitý, protože v naprosté většině se s tím pracuje tak, že se to vytrhne z kontextu, a bez dalšího, se to používá dál – jenže smysl a účel se pak míjí skutečnému významu a to je jeden z nejhlavnějších důvodů, pro už ani nemám chuť a zájem jakkoliv se dál k celé věci stavět.
to ccm. Zatím se všichni bojí říct pravdu o tom, že za vším stojí zrušení dotací v r. 2010
To Hes. Dobře že se zminujete o tom nehorázním a vyděračským tvrzením, které jen dokazuje jak je ten sysrém mafiánský a zkažený. Pokud by zavedli platbu 4.000,- za příspěvky. Tohle může vyslovit jen pravý korupčník, který má strach o své nezákonné příjmy.
Vážení, osobně si myslím, že vše je tak trochu jinak. Ono by k nápravě stačilo málo. Minimálně by se omezila korupce (upozorňuji, že jsem z malého klubu a nikdy jsem se s ní nesetkal), přestupní řád by nebyl potřeba a hlavně by se zvýšila kvalita a úroveň zápasů a soutěží. Model, který popíšu jenom krátce, mám hlavě již asi čtyři roky.
1) musí se zrušit vše, čemu se říká liga (LJ, LSD, LMD, ŽL)
2) musí vzniknout pouze dvou stupňové soutěže: extraligy a kraje
3) extraligu žáků již od 6.třídy (obnovení devítky)
4) maximální počet týmů v extralize do 30 (dle extraligy dorostu, juniory nepočítám)
Na závěr malou úvahu. Včera jsem Bukače neviděl, ale všechny ostatní diskuze jsou vedeny jenom kritikou současného systému (cca 95%) a zbytek je hledání řešení. To je dle mého názoru málo. Pojďme se vykašlat na kritiku a hledejme řešení. Zrušení tabulek nic nevyřeší, pokud nebudeme mít adekvátní a kvalitní soutěže.