Obrácená logika českého hokejového prostředí – Michal Broš

Původně jsme měli jen pár bláznivých otravných rodičů, kterým se pořád něco nelíbí. Postupně se však přidávají další a další významné hokejové osobnosti, které narozdíl od současného hokejového vedení vnímají poměrně zásadní problémy v prostředí, ve kterém mají vyrůstat nástupci Jaromíra Jágra či Dominika Haška. Luděk Bukač, Marek Černošek a nejnověji Michal Broš vyjádřili své vidění kondice domácího hokejového hnutí. Tak jako článek o obráncích i tento Michalův příspěvek je skvěle čtivý nejen díky svému obsahu, ale i formě. I tisíckrát opakované a známé skutečnosti mohou dostat nový odlesk, pokus jsou zmíněny někým, kdo ve svém oboru dosáhl až na samotný vrchol. Takže s radostí a silným názorovým souzněním zveřejňuji.

bros

Zdroj: Web Michala Broše MB6HS

Přestože mám po skončení hráčského života dost slušně nabitý program a potřeboval bych, aby se moje zeměkoule točila každý den aspoň o dvě hodiny déle, obětuju dneska část noci a hodím si na „papír“ pár myšlenek, které se mi honí hlavou při sledování všech těch televizních debat a internetových vyjádření různých hokejových expertů, se kterými se poslední dobou roztrhl pověstný pytel. V hokeji se pohybuju celý život a tak všechny aktéry na české hokejové scéně dobře znám, i v zákulisí se dovedu pohybovat, ale stejně musím říct, že jsem ze všech těch podivných informací slušně zmatenej… A co teprve „obyčejný“ hokejový rodič či fanoušek, který nemá šanci nahlédnout pod pokličku, co ten si o tom guláši asi má myslet?

České hokejové prostředí jsem poznal optikou profesionálního hráče, pár sezón do něj fušuju z pozice trenéra v klubu, rok funguju jako provozovatel mimoklubové hokejové školy, pomalu se seznamuju s nástrahami manažerské práce, ale nejvíce mě samozřejmě zajímá kvalita vody v tom našem malém hokejovém rybníčku z pohledu rodiče kluka, který zatím ze všeho nejradši honí kus černé gumy po ledě. Mám tudíž možnost, na rozdíl od většiny hokejové veřejnosti, udělat si názor z různých úhlů pohledu, ale stejně jsem stále nepochopil, proč spousta věcí nepracuje ve prospěch té hlavní hybné síly – hráčů samotných. Jak je možné, že u nás funguje systém, který nemá jinde na světě obdoby? Proč u nás hráči dobrovolně, tj. podpisem na registračku, vstupují rok co rok do značně nevýhodného svazku, ze kterého není snadné vystoupit bez újmy? Přijde mi, jako by u nás hokejisti všech věkových kategorií otrocky sloužili klubům a ty zase svému svazu, místo aby to bylo naopak. Obrácená logika případ 1. Vždyť na co by nám byly kluby, kdyby v nich nebyli žádní hráči? Komu by královali svazoví funkcionáři? Spoustu podobných případů obrácené logiky vnímám okolo českého hokeje a chtěl bych alespoň na některé z nich upozornit, třeba si v nich během psaní udělám jasno…

Vůbec se nechci vyjadřovat k úplatkům a korupci v hokeji obecně, s ničím takovým jsem se nesetkal a doufám, že nesetkám! Taky vynechám téma neprůhledného hospodaření některých oddílů s penězi určenými pro mládež, ale použitými na chod mužstva dospělých, popř. na jiné klubové záležitosti. Tato situace mě rozčiluje dost, protože bohužel přesně odráží český přístup k výchově dětí = že na děti kašleme, ale moc do ní nevidím, tak mi nepřísluší se k ní ani moc vyjadřovat…

K čemu se ale vyjádřit chci, je TABULKOVÉ ODSTUPNÉ. To milionkrát propírané, ale neochvějně stabilně brzdící zdravý konkurenční rozvoj potenciálu malých hokejistů. Myslím ono obrácenou logikou někdy nazývané jako VÝCHOVNÉ u mládeže. Problém tabulkového odstupného týkajícího se hráčů s profesionálními smlouvami nechám na Márovi Černoškovi s jeho hráčskou asociací. Už dříve jsem se vyjádřil, že na svoji krátkou kariéru hokejového rodiče/trenéra/funkcionáře mám bohužel dost zkušeností s tatínky a maminkami, kteří v domnění, že pro svou ratolest dělají to nejlepší, vymýšlí pořád nějaké kraviny, hledají, kde jejich mladej bude hrát víc, chytat častěji, atd., a chovají se přitom jak hovada bez úcty i k těm nejrespektovanějším personám našeho hokeje, a tudíž jsem přesvědčený, že naše společnost není stavěná na úplné zrušení omezení a „volný“ pohyb hráčů po světě. Absolutně ale odmítám postoj nejvyšších míst, když tvrdí, že bez tabulek v současné podobě to nejde! Proč se třeba neinspirovat jednoduchým zámořským systémem, kde by si každý mohl před sezónou vybrat svoje působiště? Něco jako: mám syna v Letňanech, ale nezamlouvá se mi, jak s dětmi trenér (ne)pracuje, tak zkusím v létě jít do Sparty, kam má ale zájem jít dalších 6 nových kluků, protože tam trenér funguje suprově, ale místo mají jen pro 3. Tak se zúčastním týdenního? tryoutu a když si mě ten vyhlášenej kouč do týmu vybere, tak už během probíhající sezóny nikam přestoupit nemůžu, i kdyby trenéra v listopadu přejela tramvaj a místo něj přišel nějakej ras… Ale po sezóně by byla možnost znovu zabojovat o místo v Letňanech nebo kdekoli jinde. Většina dětí by samozřejmě normálně působila co nejblíže svému bydlišti či škole, což by taky bylo upřednostňováno v případech hráčů na zkoušku. Nenutilo by takové „tržní“ prostředí kluby pečovat o svoje ovečky co nejlépe? Určitě ano. Rychle by se rozkřiklo, kde to dělají dobře a kde naopak ne. JéPéPéčko (jedna paní povídala) je totiž stále nejlepší marketingový nástroj. V současné situaci ale kluby naopak vůbec nejsou pod tlakem, protože děti prakticky vlastní a ony se dle tabulek stávají každý rok o deset tisíc dražším zbožím. Když to trošku přeženu, tak některé velké kluby práce s dětmi ani moc nezajímá, protože vědí, že v určitém věku stejně sezobou ty nejlepší kusy z širokého okolí…

A v tuto chvíli nastává případ obrácené logiky č. 2 – neustále představiteli svazu v médiích omílaná podpora malých klubů, které živoří v bídě. Na imaginárním příkladu se pokusím popsat účelově fungující systém odstupného, který naopak podporuje velké kluby na úkor těch menších, a co hůř, likviduje spoustu mladých hokejistů, aniž by stihli naplno rozvinout svůj potenciál… V extraligovém mladším dorostu nemají zájem o Tondu, tak jeho tabulková hodnota pro případné zájemce je 150000, což často znamená konec s hokejem pro dotyčného, protože ne každý je schopen vytáhnout takový balík, zvlášť když rodiče už podobný balík do dosavadní „kariéry“ svého dítěte vrazili a zatím stále není vůbec jisté, jestli z kluka něco bude. (Naopak taky není většinou jisté, že z něj nic nebude – znám pár případů, kdy trenér odborník vyzáblému chlapci oznámil, že je malej a slabej a nikdy z něj nic nebude, aniž by byl schopen vzít v úvahu rozdíly v biologickém věku mezi frajery v mladším dorostu, kde se spojí dva kalendářní ročníky, což může klidně znamenat čtyři ročníky biologické… a nehodící se vyzáblina nakonec v jiném klubu vyroste až v reprezentanta nebo hráče NHL… Taky znám dost případů, kdy se v extraligovém dorostu nechtění prvoročáci sezónu obehráli v nižší soutěži, aby se se zvýšeným sebevědomím a objevenými lídrovskými schopnostmi vraceli do svých původních týmů jako budoucí hvězdy…) Ale zpět k našemu Tondovi, při notné dávce štěstí a hlavně solventnosti rodičů kluk pokračuje jinde, ale „velký“ klub zkasíruje sto pade… Naproti tomu když v extraligovém nebo prvoligovém klubu mají zájem o talenta Břéťu z klubu druholigového, tak jeho tabulková hodnota je 35000, takže „malý“ klub, který je „finančně na dně“ z této transakce zinkasuje 5x menší částku za vypiplaného jedince, než „velký“ klub zbavující se nechtěného jedince…

Z výše uvedeného je taky jasně patrný další smutný aspekt výchovy hokejové mládeže v Čechách, a to že naším „systémem“ bohužel prolezou rozmazlení líní drzí frackové (většinou tyto vlastnosti přeberou od svých movitých rodičů) na úkor těch skromných pracovitých poctivých jedinců, jejichž rodiče ale nejsou schopni včas a řádně zaplatit… Znovu ta obrácená logika (část 3), protože ti opravdu úspěšní hokejisti jsou VŠICHNI pracovití a poctiví! Takže nakonec není vůbec divu, že naše základna pro mezinárodní reprezentaci je uzoučká a nemáme moc na výběr. A když se někde u nás náhodou vyloupne nějaká skromná pracovitá poctivá výjimka, tak většinou včas z českého „systému“ uteče a rozhodující fází vývoje projde někde v cizině, aby potom při draftu na pódiu držela pomyslný český prapor nahoře a šéfové na svazu se mohli plácat po ramenou, jak nám to tady skvěle funguje…

Rozjímání o odstupném bych chtěl zakončit do očí bijícím případem obrácené logiky č. 4, kdy v jednom dříve zveřejněném článku na obranu tabulek majitelé oddílů argumentovali, že kdyby se tabulky zrušily, musely by se až trojnásobně zvýšit klubové příspěvky, z čehož jsem selským rozumem usoudil, že asi těch případů řešení přestupů mezi oddíly formou tabulkového odstupného musí být mraky. Když platím 2000,- měsíčně, tak bez tabulek by to bylo 6000,-, což by znamenalo, že za měsíc by klub od rodičů získal v naší šesté třídě o 60 tisíc víc než doposud (počítám 15 hráčů na soupisce). Takže vlastně každý měsíc by to klubu nahradilo neexistující odstupné za jednoho odcházejícího šesťáka. A teď v tom mám zase zmatek – buď po roce budeme mít na soupisce 3 borce, nebo si oddíl bezdůvodně nárokuje trojnásobné peníze… V této logice se úplně ztrácím, zvlášť když na podporu argumentace klubů přispěchal i sám předseda svazu s prohlášením, že tabulky u dětí vlastně ani nejsou žádnej problém, vždyť jde o šest případů v republice za rok…!!! Tak na co by se musely zvyšovat ty příspěvky, když jde o šest případů za rok??? Nebo je těch případů víc a někdo z nějakého důvodu neříká pravdu?

Taky se musím lehce otřít o téma akademií a vůbec celkového celonárodního přístupu k výchově mladých hokejistů ve spojení s jejich vzděláváním. Měl jsem možnost poznat fungování akademií v tom pravém slova smyslu ve Finsku, kde kladou hlavní důraz na rozvoj mladého člověka po všech stránkách, vzdělání má samozřejmě přednost před hokejem, i když oni to na tom severu zvládají tak nějak ruku v ruce. A díky tomuto přístupu jsou tamní adolescenti výborně připraveni na situaci, která nastane u 99% z nich, a to že se v hokeji nijak výrazně neprosadí. Naproti tomu náš „systém“ (obrácená logika část 5) upřednostňuje odmalička cestu stát se hokejistou před cestou stát se charakterově zdravým aspoň trochu vzdělaným člověkem. Pochybuju o tom, že v nějak rozšířeném měřítku kontrolují trenéři svěřencům žákovské, a tam, kde to dělají, tak asi nenechají nehrát svého nejlepšího borečka důležitej nedělní zápas kvůli takové prkotině, jako je hrozící vyhazov ze školy. Schytali by to od šéfů i od rodičů, vždyť hrajeme o všechno! To, že ten spratek svoje všechno kvůli našemu „systému“ pravděpodobně brzo prohraje, si bohužel často neuvědomí ani jeho rodiče… Že se zápasy dorosteneckých soutěží hrajou taky brzo odpoledne ve všední den a borci mají tím pádem omluvenku ze školy, že kluby akademií horko těžko shání nějakou školu, která by byla ochotná za určitých podmínek spolupracovat, aby byly dodrženy podmínky pro udržení toho luxusního statutu, že si frajeři při podpisu první profi smlouvy myslí, že mají vyhráno a do školy už ani nepáchnou (kdyby aspoň o to víc makali!), to všechno jsou bohužel drobné kroky naznačující všem, že ta škola je na houby, základ všeho je přece hokej. Jaké životní možnosti asi má takový průměrný produkt tohoto našeho „systému“, který má statisticky promilovou šanci zabezpečit se hokejem a přitom nemá tušení, kolik je 3 krát 3? (Pro větší dramatičnost jsem nás hokejisty vykreslil ještě blbější, než ve skutečnosti jsme…)

Na závěr bych chtěl zmínit ještě dva výroky z našich svazových kruhů, které jsem v poslední době taky moc nepochopil. Jako zástupce mimoklubového hokejového projektu se mě dotknulo, když jsem si někde přečetl, že rodiče by místo vyhazování peněz za nesmyslné soukromé hokejové lekce měli utrácet za kvalitnější jídlo. S výdaji za kvalitní stravu naprosto souhlasím, na rozdíl od mainstreamu bych se nebál ani doplňků výživy, ale rozčiluje mě ten jakoby mimochodem vyjádřený postoj k volnočasovým aktivitám dětí, který hokejové šéfstvo doporučuje svým poddaným. Takže u nás, přesně podle obrácené logiky č. 6, jsou nejhorší ti, kteří za svoje peníze a ve svém volném čase umožňují svým dětem, aby se zlepšovaly i mimo mantinely svého oddílu a zvedaly tím pádem zpětně kvalitu oddílu samotného! Dá se říct, že tito rodiče platí klubu kromě příspěvků ještě další částky navíc, aby když budou chtít nespokojeni změnit působiště, nakonec vytáhli další balík na „výchovné“… Znovu bych mohl připojit několik tragikomických příběhů o tom, jak v klubu trestali hráče, že se v den volna účastnil kempu naší hokejové školy, a rodiče se mi omlouvali, že příště nepřijdou, aby neměli v klubu zase problémy. Tuhle logiku fakt nedávám! Vždyť já jako trenér bych byl nejšťastnější na světě, kdyby všichni z mého týmu na sobě makali i ve volném čase a já bych po zápasech lízal smetanu, jak ty kluky báječně připravuju! Nehledě na to, že kdyby oddílové tréninky byly dostatečně kvalitní, intenzivní, individualizované, kdyby fungovaly rozcvičky, kompenzace, bla bla bla, tak by soukromé hokejovky zely prázdnotou…

A poslední výrok, který mě zaujal a jehož analýza mi zabrala spoustu času, aniž bych dospěl k nějakému pochopení, bylo šéftrenérovo samochvalné vyjádření o před čtyřmi lety parádně nastartovaném programu podpory dětí, jak v hromadě klubů fungujou už rok trenéři placení svazem a jak se to hned projevilo na rozšíření základny a že najednou máme 4000 nových hokejistů! Musel jsem trošku začít počítat, abych zjistil, kde že se ty tisíce dětí vzaly. Jestli se přihlásily za zmiňovaný poslední rok a registrujeme u nás 136 klubů, tak mi vyšlo, že v každém z českých oddílů začalo před rokem bruslit 30 nových prcků s hokejkou, a to mi nějak neodpovídá realitě. No ale jestli počítáme 4000 nových hokejistů za to skvělé období posledních 4 let, tak by to znamenalo v průměru 7 dětí na každý oddíl každou sezónu, a to zase podle mě není žádná velká Sláva…

18 komentářů

  1. IvoHolešovský napsal:

    To trenér: Tak jistě, souhlasím s Vámi 🙂

    No mé vstupy spíše chápejte jako realistický pohled ne na Vámi v podstatě sdělené důsledky (když s nimi souhlasím, nevidím potřebu jen Vás v nich utvrzovat a přesvědčovat Vás o tom samém)…
    Mé vstupy chápejte něco jako za B)… tedy ano, máme tu nějakou situaci, tedy za A), a diskutujme za B), jaké jsou možnosti řešení, přístupu…

    A bohužel tady chtě nechtě je třeba se na Vámi uváděné následky podívat víc do hloubky, tedy zeširoka, protože daný následek je vyvolaný příčinou – a tady je nezbytné tu příčinu dobře a správně pojmenovat, protože jinak budete řešit problém tam, kde není a tedy i vyřešením problému (neproblému) stav zůstane stejný… ne-li horší.

    Konkrétně, jako tenkou nitku jsem sledoval jedno, a to pravda zatím jen můj soukromý názor, a to ten, že stále zmiňované „tabulky“ ve skutečnosti nejsou tou příčinou Vámi popsaného stavu, tedy tím hlavním problémem v mládeži. Vím, zní to divně, když se tu roky a roky bojuje a hlavním viníkem dnešního stavu jsou označeny tabulky, odstupné, tak se už ani nechce věřit tomu, že by to mohlo být trochu jinak 🙂 .

    Bohužel můj názor je, že jsme si všichni situaci hodně usnadnili v tom, že jsme původce všech problémů mládeže pojmenovali a určili jimi tabulky, bojuje se v podstatě za jejich zrušení, ale… ruku na srdce, co se v důsledku vlastně stane, až se ty tabulky skutečně zruší? Změní se vůbec něco? Bude to znamenat, že po jejich zrušení budou moci za zachovalého stavu volně přecházet děti z klubu do klubu? Zamezí to například i Vámi popisovanému chování?

    Můj názor je v podstatě ten, že zrušením tabulek, v podstatě jakési technické pomůcky, šablony primárně určené smírčí komisi pro své rozhodování, se pro mládež zase až tak moc nezmění… Systém zůstane stejný, chování klubů zůstane stejný, v přístupu k mladým možná bude i horší.
    A co hlavně, sám svaz pokud nakonec přistoupí na naše požadavky a s tvrzením že zrušením tabulek nadmíru, nad očekávání, splnil všechny naše požadavky, nám všem zavře ústa, nakonec dosáhne svého – nic se ve skutečnosti nezmění, v tom bahně a blátě budete dál… A jak si myslíte, že to bude před laickou veřejností prezentováno? Stylem „co jste chtěli, do čeho jste nás natlačili, to máte… Tak co sakra ještě chcete?“…..

    Ono to je v důsledku jednoduché, ale současně složité uchopit to ze všech stran, nahlídnout na to také optikou z venčí, z nadhledem… a předjímat i možné následky, co by který krok mohl vyvolat. Jde o budoucnost je ve dnech, ale o budoucnost jako takovou. Vše co se dnes a nejbližší budoucnosti udělá, pro samotný hokej bude nezvratné a fatální….

    No i z tohoto důvodu jsem už opakovaně psal, že pokračovat do hloubky takhle na fóru nemá smysl, pokud by jste tedy měl zájem, nebráním se diskuzi mimo toto fórum. S úctou Ivo H.

  2. TRENÉR napsal:

    To Ivo. Vy to rozvádíte hodně podrobně. Ten největší problém je když trenér zlikviduje mladého hráče, nemá ten mladý kluk jinou možnost než s hokejem skončit. tRENÉR HO TAK POMLUVÍ, ŽE SI NIKDE ANI NEŠKRTNE. NAVÍC SI KLUB PŘÍPADNĚ ZA NĚHO ŘEKNE TAKOVÉ ODSTUPNÉ, ŽE HO NIKDO NEZAPLATÍ. To je největší problém kvůli tomu tady ta diskuse vznikla. Na to nesmíme zapomínat. Samozřejmě ještě na KORUPCI. !!!!!.

  3. IvoHolešovský napsal:

    To trenér:
    🙂 dovolím si spíše technickou, ale hodně stručně – jinak viz. mé předchozí posty:
    – Tabulky nemůžou ta ten stav, tabulky jsou jen důsledek, ne příčina. Píši to jen z toho důvodu, aby se neudělala chyba v tom, že budou tabulky chápány jako příčina problémů mládeže a tedy pokud se tabulky zruší, že se to vyřeší. Bohužel, nevyřeší se v takovém případě nic. Vůbec nic, naopak si troufale dovolím napsat svůj ryze osobní názor, že v důsledku se může, ab absurdum, zrušením tabulek bez dalšího, jenom zhoršit.
    – a ano, s názorem p.Bukače lze beze zbytku souhlasit, jen opět je třeba dávat pozor na to, že k tomuto nedochází proto, že tu jsou jakési „tabulky“. Původcem a příčinou tohoto stavu skutečně tabulky nejsou. Tabulky jsou až tím posledním nástrojem, či spíše důsledkem. Nikoliv původcem, příčinou.

    Dokud se bude veškerá pozornost zaměřovat jen k tabulkám, nic dobrého to nepřinese. Ono by asi mělo zaznít co ty „tabulky“ vůbec jsou, co znamenají, jakou mají úlohu a skutečný vliv na mládež. Jistě, v důsledku je třeba se jimi zabývat, ale z důvodu jejich „významu“ pro mládež skutečně nejde o prioritu, resp. o zásadní věc.
    Ale to je, bohužel na komunikaci kterou nelze realizovat prostřednictvím veřejné diskuze. Pokud by jste chtěl se o tomto pobavit, nemám s tím problém, ale touto formo to není proveditelné. I.

  4. trenér napsal:

    HLAVNÍ DŮVODY PROČ JE ODSTUPNÉ NEMORÁLNÍ A TOTALITNÍ. 1/ Ješitný trenér vyhodí hráče a nikdo se nezabývá jestli měl právo nebo neměl.2/ Nemožnost přestoupit do jiného klubu. V podstatě to vyjádřil zcela přesně Bukač. Mladí hráči jsou zajatci svého klubu.

  5. HMS Select napsal:

    Nazdar, hľadáme kvalitné výbery v ČR, ktoré sa chcú zúčastniť AAA ligy pre ročník 2004. Hrať sa bude turnajovým spôsobom raz mesačne v rôznych lokalitách v ČR. Hrací deň je streda.

  6. IvoHolešovský napsal:

    To Pemi: Oj, díky za pochvalu, ale musím vás chtě nechtě zklamat 🙂 . Zkusím jak nejvíc stručně to jde popsat proč:

    Nemělo by to čistě z technického důvodu smysl, nemělo by to skoro žádnou šanci na úspěch. Opak by byl možný jedině, pokud by se řízení otevřelo a vedlo se pro individuální konkrétní případ jednotlivce, tedy kde na straně žalobce by bylo dítě (zast.zák.rodičem), hráč, a na straně druhé by byl ten který konkrétní klub, spolek. Úspěšnost si dovolím odhadnout v takovém případě do úrovně takřka jistoty, s ohledem na skutečnost, že už bylo v obdobných věcí rozhodováno a lze více než předjímat uvažování a tedy výsledek rozhodnutí soudu. Má to ale jedno podstatné ale, a to že to bude trvat tak dlouho, že už to tomu konkrétnímu děcku nepomůže, otázkou je, zda vůbec se dospěje k pravomocnému rozhodnutí v případě, kdy bude žaloba podána v době nezletilé osoby, která v době řízení se stane zletilou. Ale dejme tomu, že to riziko by za to stálo, určitým způsobem vy se dalo mluvit o tom, že se bude jednat o jakési vodítko pro obdobné případy.

    Ale teď narážíme na další problém, neméně podstatný, či spíše zásadní. Problém je zde totiž v podstatě vlastního sporu, tedy v pochopení základu – viz. mé předchozí posty: (!!!) Kdo by vlastně měl být tím, koho bychom žalovali? Svaz, že porušuje úmluvu o právech dítěte, LLPaS, právo na svobodné sdružování, právo svobodně do spolku vstoupit a z něho svobodně, bez jakýchkoliv omezení, povinností a práv z něj vystoupit, což nám naše legislativa tak či tak zaručuje a vždy zaručovala? Stát pro to samé? Ten který konkrétní klub?

    No vezmu-li to obráceně, stát žalovat nemá smysl = stát svou funkci nade vší pochybnost splnil, dokonce svou úlohu naplnil vrchovatě = finančně sport dětí a mládeže podporuje (ne že ne), přímo, nepřímo pak tím, že přenesl v naprosté většině tíhu financování na města a obce, avšak prostředky jim na to zajistil také (v důsledku je podporován sport i ten náš takovou měrou, jakou nikdy v minulosti podporován nebyl, ne že ne)… Stát vypiloval právní zázemí do stavu, že kdyby bylo bezezbytku respektováno, nemáme se o čem bavit….
    Tedy žalovat svaz? ČSLH z.s. je v podstatě subjekt, který si založili a který provozují desítky (stovky) jiných spolků, je to v podstatě pouze jakýsi „servisní, zastřešující subjekt pro ostatní spolky.“ Tedy subjekt, který tu v podstatě je, aby vykonával funkci „drába“, „hlídače“ dodržování pravidel a dohod, které si mezi sebou vzájemně spolky dohodli. Tedy, jde spíš o subjekt, který dohlíží nad tím, aby se spolky s sobě chovali podle pravidel, které si spolky vzájemně dohodli , tedy například to, že při vzájemném přestupu člena ze spolku do spolku se bude takový přestup realizovat podle pravidel (která jsou obsažena v přestupním řádu), že za spolky budou do soutěží nastupovat jejich členové podle dohodnutých pravidel (která jsou obsažena v registračním řádu), atd… Tedy, svaz je v důsledku skutečně jen a pouze jakási servisní organizace, která vykonává svou činnost, kterou si u ní zadají – určí její členové, tedy jednotlivé spolky. Rozhodování je na spolcích, o těch základních pravidlech, podmínkách se rozhoduje na valné hromadě, přenesené pravomoce vykonává jménem spolků svaz v takovém rozsahu, jaký svazu spolky umožní, či mu je přímo delegují. Je tedy svaz tím, kdo by měl být žalovat? A co? V důsledku, stanovy svazu jsou zákonné. Registrační řád je zákonný. Přestupní řád je zákonný…

    No pak zbývá samotný spolek… A nejprve který se vlastně dopouští jednání, které je v rozporu se zákonem? Ten, který si nechá za předání registračního práva hráče zaplatit odstupné, tedy jinými slovy bez zaplacení odstupného, jakéhosi výpalného brání hráči, aby nastoupil do soutěže pořádané pod hlavičkou ČSLH (!!!) znova opakuji, protože to je zásadní: KTERÝ BEZ ZAPLACENÍ jakéhosi odstupného MÁ TEN DůSLEDEK, ŽE takový hráč, do té doby, NEMůŽE za jiný spolek nastoupit do soutěže, KTEROU ORGANIZUJE A ŘÍDÍ subjekt ČSLH? Tedy, spolek ab absurdum zákon neporušuje, protože přece nic a nikdo nikomu nezabrání z jednoho spolku vystoupit a druhého vstoupit. Tedy, je jednoznačně postižitelné, že původní spolek brání hráči za klub působit, „JEN“ pokud jde o soutěž, kterou v podstatě spoluorganizuje a spolupořádá a spoluřídí, přes spolvastněný orgán ČSLH? Po pravdě, viděno touto optikou ta situace až tak jednoznačná není… A bohužel tuto optiku pohledu musím nutně předpokládat, předjímat, pokud bych chtěl jít do takového sporu. No pak tu zbývá spolek, který odstupné zaplatil… Tak tady je ta situace do jisté míry obdobná se situací u původního spolku.
    Je tu jen jedna situace, která se napsanému vymyká, a to až v případě, kdy prokazatelně nový klub tomu původnímu skutečně odstupné vyplatí a předmětem tohoto plnění bude občan mladší 15-ti let. Jen v takovém případě si troufám tvrdit, že takové jednání je postižitelné, když se jedná o situaci, na kterou DOSLOVNĚ pamatuje Úmluva o právech dítěte, ke které se ČR připojila, ratifikovala ji a kdy tuto úmluvu přijala za svou, tedy se stala určitou formou zákonnou normou. A protože všechny spolky v ČR, tedy ani ty hokejové nevyjímaje, se při svém vzniku zavázali, že budou dodržovat zákony a nařízení této republiky, když spolkům v případě, kdy zákony této republiky nebudou dodržovat, mohou být z úřední povinnosti postaveny mimo zákon a rozpuštěny, tím spolky deklarovali závazek, že budou mimo jiné úmluvu o právech dětí ctít. V Úmluvě je doslova uvedeno, že je zakázán obchod s dětmi jakoukoliv formou v jakékoliv podobě a jakýmkoliv způsobem. To znamená, že dítě nemůže za žádných okolností být předmětem jakéhokoliv v jakékoliv formě plnění – peněžního či v naturáliích. Bez pardonu. Bez výjimky. Jakési „registrační právo“ na dítě v podstatě neexistuje. Nad to, omezovat dítě tak, že mu je znemožněno účastnit se soutěže kolektivního sportu dětí, protože někdo podmiňuje účast v soutěži dítěte tím, že mu nebylo csi nahrazeno, je nesmysl. Notabene účastnit se soutěže, jejíž organizaci, tedy i náklady jsou do jisté míry, v podstatě z naprosté míry financovány z veřejných prostředků tohoto státu…
    Tedy asi ano, v takovém případě bych klidně do sporu šel, nebál bych se otevřít soudní řízení, v důsledku bych ani nemusel jít tak daleko, máme tu rejstříkový soud, vrchní soud, nejvyšší a ústavní soud, o okresních a krajských ani nemluvě… Ale máme tu i státní úřad – úřad na ochranu práv dětí a mládeže, který má také sakra váhu.

    Na druhou stranu, asi jste z uvedeného pochopili že má smysl jít k soudu až v okamžiku, kdy se výpalné realizovalo, případně pokud nade vší pochybnost bude možné prokázat pokus o takový čin, který bez obav si dovolím kvalifikovat jako jednání protizákonné.

    A při vědomí, že prezident svazu je právník, předpokládám, že toto vše moc dobře ví. Tedy na druhou stranu minimálně ví, ale z nějakého důvodu není ochoten či schopen tyto fakta zřetelně a jednoznačně říci. Jistě, pro budoucnost tato situace není dobrá, tedy jít cestou soudů a docílit odstranění odstupného u dětí a mládeže, protože v důsledku to, že odstupné je v řádech obsaženo, samo o sobě není protizákonné. Ale můj názor je, že už protizákonné je, pokud někdy v minulosti jeden spolek druhému poskytl jakékoliv plnění, které se jakkoliv dotklo nezletilého občana České republiky…. Tedy, výchozí situace pravda není moc dobrá, ale na druhou stranu, a teď přemýšlím nahlas, co by se tak stalo, pokud bych se obrátil na nejvyšší státní zastupitelství se žádostí, aby prošetřili mé soukromé podezření, že ten a ten pán X Y se jako statutární zástupce v tom a tom spolku, jeho jménem možná mohl dopustit trestního činu obchodování s dětmi, dle Úmluvy o právech dětí, když to a tamto dítě se stalo předmětem, rozuměj zbožím, obchodního případu – „prodej a nákup“ registračního práva na nezletilé dítě, když dítě ani právo na něj či jeho práva nemůže z principu věci vlastnit nikdo jiný než ono samo, natož pak právnická osoba…. Ono je to trochu komplikovanější, snažil jsem se to podat srozumitelnější a tedy hodně zestručnější formou… Ale principiálně asi tak 🙂 …

    No, je to problematika natolik složitá, obsáhlá, že by to bylo na samostatné posezení u kávy, a myslím že by to zabralo víc jak hodinku přátelského povídání… 🙂 Tedy si to dovolím ukončit, ale nemám problém se k tomu kdykoliv vrátit. Jo vlastně ještě jedno, obratem očekávám námitku, že soudní spor (zlín) pro rodiče nedopadl dobře…. Ano, nedopadl, ale už v lednu a únoru (mé alibi 🙂 ) jsem na tyto stránky napsal, že nemají šanci na úspěch, protože bohužel udělali mnoho zásadních bych už jenom ve vedení soudní pře… o tom, že i vstupní podmínky byly jiné, nemluvě, ale primárně v tom bych až takový problém, který by se nedalo přejít, neviděl. Zásadní v oné věci bylo to, že bohužel asi dostatečně nepochopili základ problému, a hlavně, nedokázali soudu srozumitelně a dostatečně vylíčit důležité fakta. Netvrdím, že pokud bych byl u pře já, že by byl výsledek jiný, to chraň bůh, tak zase namyšlený nejsem. Jen tvrdím, že tento spor se prohrál ještě dřív, než byla žaloba předána na podatelně soudu. 🙂

    Ale teď už fakt končím, na jednu stranu kdo jste to dočetli až po tuto větu, klobouk dolů a předem prosím za prominutí M.H., že jsem se zase rozvášnil 🙂 Pokud by byl zájem či chuť k tomuto dál diskutovat, tak e-mail na mne je: IvoHolesovsky@email.cz
    Úplně po pravdě, nějak se mi dál jít do hloubky, takhle na diskuzi nechce jít, věřím že chápete důvody proč… I.

  7. IvoHolešovský napsal:

    To Jirka:
    Tak odhodlal jsem se to napsat hlavně z toho důvodu, že naprostá většina lidí kteří se vyjadřují k problémům u mládeže, a to do jisté míry „odborníci“ či lidé, kteří by měli základy znát, jako např. i p.Černošek, p.Bukač, a další a další, vč. novinářů a reportérů, tak nějak na tyto základy zapomínají, nebo si je prostě asi v afektu, třeba i v nasranosti neuvědomují.
    Ono na první pohled se může zdát, že to je nepodstatné a bezvýznamné, no opak je pravdou – v podstatě veškerá kritika, články a otevřené dopisy tak nějak vyznívají do ztracena už jen v případě, kdy jsou výtky a kritika směřovány směrem vůči svazu či jeho vrcholových představitelů. V zásadě jakmile se v kritice objeví jména typu pana Krále, pana Lenera a jiných lidí ze svazu, z jistě jinak dobře míněné kritiky se stává blud, paskvil, blamáž.

    Nutno doplnit, že si troufám předjímat, že to jmenovaní moc dobře vědí a ve skutečnosti se tomu všemu jenom smějí. Nebo si to v důsledku sami neuvědomují a přispívají tak k dnešnímu patovému stavu. Vždyť i jejich „vyhrožování“ soudy je jenom hra, není to myšleno vážně, resp. i kdyby to bylo myšleno vážně, je to zcela neproveditelné. Nejde tak ani o to, koho by žalovali, jako spíš kdo by žaloval. Svaz? Svaz, tedy v podstatě sdružení samostatných svébytných spolků? Na základě jakého mandátu a koho? Do absurdna na základě jednotlivých samotných členů spolků, notabene v důsledku na základě pověření zákonných zástupců nezletilých členů spolků? Jako že by do absurdna sami rodiče dali vedení svazu podmět, aby svaz žaloval…. třeba je samotné? Vím, zacházím hodně hodně daleko, ale zase až tak absurdní to skutečně není.

    Jakmile by mi na stole přistála první taková žaloba, nutně a z logiky věci bych se začal ptát stran žalobce, čím je nadán aktivní legitimací k podání žaloby. Tedy, na základě jakého či na základě koho byla žaloba podána, kde je tedy mandát, právo k podání takové žaloby. 🙂

    No a jinak bych ještě doplnil, že mě primárně nešlo tím postem poukázat na reálnou praxi, což neznamená že Vámi popisovaná praxe, skutečnosti na svazu, mohou tak reálně probíhat. V důsledku mám stejný náhled na věc.
    Ale zásadně můj post k této problematice měl trochu přiblížit absurdnost, či spíše neadresnost dosavadního vystupování všech aktérů v samotné věci, šlo mi primárně o to, aby se všichni dotčení na chvilku zastavili, nabrali dech a zamysleli se nad svými kroky, slovy které budou používat a na koho je v jaké intenzitě budou směřovat. Nejlépe ukáži na příkladu z posledních dní:
    a) p.Bukač: všechno dobré, jen jakmile začal kritiku orientovat svěrem na p.Krále, p.Lerena a další ze svazu, v důsledku kritika jde do ztracena… Jasně, hodně tomu napomohl p.Král, který komunikaci vnamévroval do osobní roviny, či řekněme roviny p.Bukač/p.Král, p.Lener…
    b) p.Černošek: v podstatě jako přes kopírák, jako u p.Bukače… Snad ještě hůř, protože v tomto případě, a věřím že nechtěně, nešťastně komunikaci do osobní roviny zavedl p.Černošek, p.Král se toho chytil a jen to víc přiživil.
    V obou případech se komunikace svezla a způsob reakcí do roviny, která ze všeho tak jako kdykoliv v minulosti, akorát přivedla absolutní blamáž.
    Ale s velikým vykřičníkem a jedním dechem dodávám, že to ani jednomu z nich nedávám za vinu !!! Je to jen fakt, který se stal, z důvodu, že se do podobné, vyhrocené situace ještě nedostali a že jim jen chybí zkušenost, praxe, a to zkušenost a praxe spíše z mediálního pohledu, pohledu asertivní komunikace. Věřím, že pokud by za pány stál člověk, dejme tomu mluvčí, který se bude v problematice alespoň obstojně orientovat a bude hlavně hlídat důsledky dobře míněných, leč nevhodně zvolených slov, k podobnému výstupu by nedošlo a tedy by ani nedalo prostor druhé straně situaci v důsledku otočit, prohloubit nepřístojnou osobní rovinu a tedy celkem snadno ze všeho udělat bramboračku. A ať se Vám to líbí nebo ne, pokud se na situaci budu dívat optikou veřejnosti, neznalé podrobností, ten obraz zrovna v náš prospěch nevyznívá. I.

    Uzavřu to tedy asi tak, že jakmile většina našich aktérů pochopí základní principy, respektive si je uvědomí, protože v důsledku to tak či tak všichni vědí, a začnou se podle toho řídit, pak i ten tlak a způsob komunikace bude daleko údernější, daleko úspěšnější.
    Například, nebudu „napadat“ pana Krále za to, že tu jsou tabulky, které ničí prostředí mládeže (jako jedna z mnoha důsledků příčiny)…, ale požádám pana Krále, jakožto vrcholového představitele ČSLH, z.s., aby zahájil jednání se spolky, členy ČSLH, o nápravu situace, která bohužel je ze strany spolků, kulantně řečeno nepochopena a dochází z jejich strany k jednání v rozporu se zákony této země, když u dětí do 15-ti let věku uplatňují některé ustanovení řádů, ačkoliv tak nesmí. Tedy, nebudu vedení ČSLH tlačit do kouta, nebudu po nich vyžadovat úkony, které ani omylem nejsou sto splnit, ale budu je „vést“, „tlačit“ k tomu, aby se už i v mezích dnešních zákonů tyto zákony dodržovali.
    Bez emocí, urážek, napadání…. Co myslíte, kdy budu mít větší šanci na úspěch?

    A pokud přes to, pokud budu jednat korektně, budu požadovat nápravu a současně nabídnu proveditelné, splnitelné řešení, přes to se z nějakého důvodu vedení svazu bude chovat nekorektně, no pak budiž, pak budu v právu pokud se začnu chovat ostře a budu mimo jiné požadovat vyvození osobní odpovědnosti…. Ale ruku na srdce, dal vůbec dosud někdo prostor svazu a jeho představitelům šanci k jednání , k nápravám, i byť jen k diskuzi, aniž by při tom neztratilo veden svazu tvář, aniž by možná dohoda neznamenala pocit pro kohokoliv, že v důsledku prohrál? No nevím, vcítit se do pozice druhého, vžít se do ní, asi bych taky nejednal racionálně a bez emocí…

    A to dodávám, že nejsem zastáncem svazu ani jeho vedení, ale taky nejsem slepě fanatický reformátor v mládežnickém hokeji, byť by si zásadní změnu přístupu náš sport zasloužil. I.

  8. jirka napsal:

    To Ivo. Tak o tom že Král s Lenerem jsou jen mluvčí se domnívám už dávno. Že někdo jiný tahá za nitky není konspirační teorie. Stačí se podívat na strukturu svazu kdo tam všechno je. My tady na těchto stránkách se to těžko dovíme, ale co novináři, všechna média? ty o tom určitě vědí, jenže o tom se nesmí asi dozvědět veřejnost. Proto se do toho spolku nechce přidat žádná skutečná hokejová. osobnost

  9. IvoHolešovský napsal:

    🙂 🙂 🙂 Vsuvka 🙂 Edí nejsem já, pro pořádek 🙁
    To Edí:
    Stejně vystupuji i já ve svých příspěvcích, že i takové řešení by tu bylo, v podstatě s Vámi souhlasím… Jen si ještě dovolím pár technických:

    Tak jako vy, tak většina rodičů, odpůrců a hybatelů potřebnosti změn dělá bohužel jednu zásadní chybu. A to v samotné podstatě. Ono v důsledku, to co vše děje už několik let, je v podstatě fraška, která nemá výsledku. A ani ho mít nemůže. Proč? Odpovím si sám: protože se v důsledku brečí na špatném hrobečku !!!

    Kdo nebo co je vůbec svaz, ČSLH? Je nutno pochopit jednu základní tezi, a to tu, že svaz, ČSLH z.s. je v důsledku jen a pouze SERVISNÍ ORGANIZACÍ, která zastřešuje jinak svobodné, svébytné spolky, dříve občanská sdružení jednotlivců, osob a dále pak společností, které provozují profihokej.

    ČSLH z.s. je spolek, který založili a do kterého se sdružili spolky a firmy, za účelem, zjednodušuji, aby tu v ČR byl jeden subjekt, který jménem svých zakladatelů, tedy spolků, jednal navenek a současně, aby plnil funkci jakéhosi drába, dohlížejícího na tom, aby si spolky mezi sebou plnili dohodnuté pravidla hry.

    Co z toho vyplývá?
    a) Je-li zájem za zrušení „tabulek“ a vůbec na úpravě reg.a přestupních řádů, ve vztahu k dětem ale i zletilým hráčům, pak není tou osobou, kdo to může zajistit – není tou osobou p.Král, není tou osobou p.Lener, VV ČSLH… Jsou to jedině a pouze samotné spolky, tedy ty kluby dole… Pokud o této věci budu jednat s vedením svazu, jednám s lidmi, kteří mají maximálně mandát jednat, vyjednávat, ale už nemají mandát návrhy posuzovat a rozhodnout o nich – tu pravomoc ani VV svazu nemá. Pokud si uvědomíme tuhle zásadní věc, pak z toho logicky je zřejmé, že dosavadní pink-pong je, byla a asi i bude jen jedna obrovská blamáž.
    b) uvedené pod a) shora tedy znamená, že tak jak se spolky ve skutečnosti schovávají za svaz, a ve skutečnosti jsou to ti jediný, kdo změny můžou přinést, pak by se směr a způsob pokusů o změny měl ubírat jiným, řekněme konstruktivnějším způsobem. Tedy, hlavně za pochopení uvedeného začít brát pana Krále, a ostatní lidi ze svazu jen jako lidi, kteří tu jsou pro to, aby návrhy přijali, diskutovali o jejich podobě případně navrhli ze svého úhlu pohledu jejich vhodnější úpravu, doplnění,…. tedy v podstatě by měli vykonávat funkci poradní, metodického vedení, a následně pak se „schváleným“ návrhem bude tak či tak nutné předstoupit před samotné kluby, spolky, aby si k tomu řekli své, a se změny se buď ztotožnili nebo ne.
    Až pak má smysl uvažovat o tom, jestli stávající systém organizace hokeje je schopen se přizpůsobit či nikoliv, zda zastřešující spolek, tedy svaz ČSLH, je schopen vůbec organizovat mládežnický hokej, zda vůbec mají spolky (a ti jsou v důsledku svazem) zájem na tom, aby se mládeží zabývali.
    c) Útočit na p.Krále, VV ČSLH, ČSLH samotný v tomto kontextu de-fakto neznamená vůbec nic, k ničemu to ani v důsledku nemůže vést, protože se útočí na někoho a viní se tento z něčeho, co ani není schopen, oprávněn, změnit. A naopak, ti kdo to jsou schopni změnit, v tichosti za budek sedí a chechtají se nám všem do očí, jak jsme blbí… Oni jsou mimo pozornost, dokonce se tváří jako že my nic, to oni – ČSLH v čele s panem Králem.

    Až toto většina „odpůrců“ pochopí, že dosavadní způsob boje za lepší zítřky mládeže v hokeji je v důsledku jenom fraška, nesmyslné mediální přestřelky, které nikdy nemůžou přinést žádné výsledky, změny, jen a pouze škodí hokeji jako takovému, tak teprve pak se pojďme bavit o problémech mládeže, navrhujme změny, diskutujme o nich a následně jednejme se svazem v rovině a úrovni jeho reálného skutečného vlivu, jeho kompetenci. V podstatě, vedení ČSLH a samotný ČSLH je tu a bude jen a pouze jako prostředník, či spíše servisní subjekt, který by měl být k jakýmkoliv návrhům tak maximálně pošťákem, maximálně tak poradním hlasem, pomocníkem ve finalizování návrhů na změny.

    Tedy, jakmile v jakékoliv reakci na dění v mládežnickém hokeji zazní, že odpovědným je p.Král, p.Lener, ČSLH a podobně, pak taková reakce je ZCELA MIMO MÍSU, zbytečná, jen ukazující, že dotyčná osoba, autor, nechápe ani nejzákladnější podstatu.

    Netvrdím, že možná nejsou pod těmi problémy fakticky dotyční lidé podepsáni, ale mějte stále na paměti, že oni jednají tak, jak jim to přikázali a určili samotné kluby a spolky. A ty samé kluby, spolky, ovlivňují to, co dotyční dělají a jak to dělají… V určitém slova smyslu by se dalo napsat, že pan Král, svaz, je takovým bílým koněm, nárazníkem mezi masou členstva a spolky. Spolky se zašťiťují „to my ne, my nic, to oni….“ a svaz v čele s panem Králem tuto roli přijalo, s vědomím, že tu jsou jen a pouze od toho, aby vytvářeli barikády mezi spolky a jejich členy, oprávněně nasraných a nespokojených se stavem věcí, leč brečících a útočících na nesprávnou stranu barikády.

    Už jen dodám, nejsem zastáncem svazu, ani omylem, vše nahoře píšu jen a pouze z důvodu, že tohle podle mě skoro nikdo nechápe, či spíše si to neuvědomuje. A i proto jsme tam kde jsme. I.

  10. Edí napsal:

    Bohužel všechno je to pravda. Ale to celá řada lidí ví už dlouho, tedy těch, co se dlouhodobě pohybují okolo mládežnického hokeje a zná určité zákonitosti vývoje charakteru člověka, tzn. i sportovce. Dnešní vedení čslh není nic jiného než mafiánská organizace, systém známostí, kamarádů, protislužeb, společných tajemství atd. Neznám žádnou mafiánskou organizaci, která by se sama zrušila. Je to prolezlé do hloubky. Každý,kdo se tam dostane (i s dobrými úmysly) brzy pochopí, že musí s vlky výti, jinak nemá šanci. Jak dlouho je tam Lener? Co změnil? Naopak!! Čím déle tam je, tím více mluví jako ti, co ho volí. Existuje jediné řešení – zcela nová organizace, která se zaregitruje, bude stát na jiných pricipech. Bude to bolet, ale ČSLH bude muset zaniknout. Podobně jako zanikl ČSTV (Kořan a spol), co kolaboravali s Hušákem a podřezali si tak pod sebou větev sami. Tohle jsem psal už před pěti lety, kdy si někteří nadšenci (Zacha apod.) mysleli, že něco změní jednáním se svazem, argumenty a přesvědčováním. Nezmění se to! Musí vyrůst konkurenční organizace, která jim začne konkurovat u obcí (užívání ledových ploch) i ministerstva (dotace).

  11. pemi napsal:

    To Ivo Holešovský: Jak je dostat k soudu? Napadá mě jediné. Poslat stížnost k evropskému soudu pro LP do Strasbourgu. A dokonce si umím představit že tuto stížnost by jste formuloval Vy. Nejen Vaše rétorika, ale i naprosto věcná argumentace při rozklíčování a popisu věcí je dokonalá. Myslím si, že by se pod tuto stížnost podepsalo víc než dost obyčejných lidí.
    Samotné podání stížnosti by podle mého názoru rozpohybovalo nejen svaz, ale i samotné ministerstvo. Je to sice běh na delší trať, ale dopad by měl být drtivý.

  12. CM napsal:

    Bravo Michale Broši.

  13. Martin Nerad napsal:

    Perfektně napsaný článek.

  14. Trenér napsal:

    OPĚT MUSÍM KONSTATOVAT. ŽE CHYTROST NEJSOU ŽÁDNÉ ČÁRY. Článek pana Broše naznačuje skutečnost, že kvalita výchovné práce s mladýma je dost špatná. Na druhé straně kde se měli trenéři učit a od koho přebírat zkušenosti. Sami si prošli špatným prostředím a nechalo to v nich stopy at si to uvědomují nebo ne. Navíc kontrola jejich činosti do hloubky vůbec neexistuje. Vyhodit talentovanýho kluka pro ně není žádný problém. Zabývat se problémovým klukem nemají čas ani chut. Svaz přijímá lidi bez jakéhokoliv výběru a podle toho to taky vypadá. Byznys jim ale jde zřejmě dobře. Peníze od státu nepotřebují tak o co jde.

  15. Vladimír napsal:

    Současný systém tabulek především chrání špatně vedené kluby před odchodem dětí jinam. Jako vedlejší efekt pomáhá mafiánům ve vedení klubů vydírat rodiče. Jako další vedlejší efekt brání dětem které se neprosadí ve vyšší soutěži odejít do nižší. Král a Lener tento systém obhajují zřejmě anžto špatně vedených klubů a mafiánů je hodně a mají na svaz velký vliv.

    Z praktických důvodů by se dalo pochopit omezené přestupní období a že by děti neměly přestupovat od momentu kdy se tým přihlásí včetně soupisky do soutěže až do jejího konce. Ale ani to tak není nastavené.

    Klub ze kterého chci odejít, protože je špatný/drahý/dítěti se tam nelíbí/nehraje/pohádal jsem se s trenéry nebo funkcionáři (nehodící se škrtněte) rozhoduje o tom jestli a kde budou moje děti dál hrát hokej, případně požaduje výpalné. Jak tohle může fungovat?

  16. Jitka napsal:

    Opravdu moc hezký článek!! Varianta Michala Broše není špatná a kdyby nic tak i to by bylo super. Nicméně s tím, že na úplné zrušení tabulek nejsme stavění, nesouhlasím. Sice si asi taky myslím, že by se určitě našlo pár takových bláznů co by své dítě tahalo z jednoho klubu do druhého aniž by jim došlo, že chyba asi opravdu nebude v klubech, ale v potenciálu jejich dítěte a v nich samotných, ale tak to už by byl opravdu jen a pouze jejich problém. Snad by takových rodičů nebylo mnoho a stejně by určitě většina zůstala co nejblíže domovu, pokud by se jejich domácí klub aspoň trošku snažil.

  17. IvoHolešovský napsal:

    To LS4: souhlas, i s těmi soudy 🙂 Jen se před něj dostat… 🙂

  18. LS4 napsal:

    Michale výbornej článek !!!…. už jen čekám jak naše Královské veličenstvo začne zítra zase vyhrožovat soudy 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *