Odstupné – přehled a souboj argumentů

Kauza hokejových tabulek a gejzíry informací, které aktuálně tryskají ze všech stran, mají za následek, že se v problematice ztrácejí odborníci, natož „obyčejná“ nezasvěcená veřejnost. Pojďme si v tom ještě jednou zkusit udělat přehled. Co nejjednodušší a nejstručnější, jak jen to jde.

Co je v hokeji tabulkové odstupné/výchovné?

Jde o přestupním řádem ČSLH stanovené částky, které určují „cenu“ hráče v případě, že se kluby na přestupu hráče nedohodnou.

V čem je tabulkové odstupné špatné?

Tabulky odstupného samy o sobě špatné nejsou a pokud by fungovaly tak, jak byly prapůvodně myšleny a řešily by výhradně vyrovnání mezi kluby za výchovu hráčů, byly by naprosto v pořádku.

Problém tabulkového odstupného spočívá ve skutečnosti, že kluby velmi často přenáší úhradu tabulkového odstupného na rodiče nezletilých hráčů (berme v tomto přehledu v potaz pouze mládež). Tím vytváří značnou bariéru v přestupech hráčů, která má zejména těchto 10 negativních důsledků:

Souboje hlavních argumetů

Vynechám-li vyjádření typu „rodiče žádné odstupné nehradí“ pak ti, kdo obhajují současnou podobu tabulkového odstupného tvrdí:

• Tabulkové odstupné je rodiči hrazeno jen ve zcela vyjímečných případech. 

Řada případů, kde hraje roli odstupné, je vykazována jako dohoda mezi kluby. Klasický příklad takové dohody prezentoval i sám předseda svazu, který uvedl, že za přestup svého syna zaplatil Chomutovu formou sponzorského daru. Přičemž šlo o mládežnického reprezentanta. Za koho jiného už by tedy měly být kluby ochotny zaplatit odstupné? Jednoduchá anketa na tomto webu, který je sledován jen zlomkem zástupců členské základny (uváděno 22 400 členů), během 14 dnů zaznamenala 62 konkrétních případů přestupů hrazených rodiči. To vše v atmosféře všeobecného strachu jakkoliv se vyjádřit. Lze tedy s velkou pravděpodobností předpokládat, že placení odstupného rodiči nebude jev zdaleka ojedinělý.

• Mládežnický hokej by se bez peněz z odstupného zhroutil. Rodiče by museli platit místo 1000 Kč 6x tolik (6000 Kč).

Tento argument sám o sobě popírá argument předchozí a naopak. Bohužel zatím žádný klub své hospodaření nerozkryl, a tak uvedená čísla nejsou nijak podložena. Neřku-li, odporují jednoduché matematice.

• Profesionální seniorské kluby (obchodní společnosti) hradí 49 % nákladů mládežnických spolků.

Argument zazněl na poslední TK k mládežnickému hokeji zjednodušeně jako úhrada nákladů mládeže kluby (investice do hráčů), která má být zdůvodněním kompenzace výchovy hráčů formou odstupného. Bohužel jde zřejmě o číslo vypočtené záhadným vzorcem z narychlo uspořádané dotazníkové ankety mezi jen vybranými z cca 140 mládežnických hokejových spolků. Kluby sice financování rozkrýt nechtějí, ale jen veřejné zdroje ukazují, že čísla budou zřejmě výrazně jiná. Hokejovou mládež vychovávají i spolky bez vazby na profesionální kluby nebo spolky a profesionální kluby vlastněné městy (např. Dukla Jihlava). S vysokou pravděpodobností se dá odhadovat, že tím nejvýznamnějším „investorem“ do hokejové mládeže budou právě samosprávné celky (města, kraje) činící tak v rámci výkonu věřejné správy. Městům a krajům je tak významná zásluha na výchově mládeže často upíráná a přičítána mylně jako samaritánství někoho jiného. Čest každé soukromé koruně do mládeže z profesionálního klubu, ale zatím nikdo nebyl ochoten čitelně odkrýt karty a tak číslo 49 je mírně řečeno nepodložené.

• Kluby chrání své „investice“ do hráčů. Kdyby se přestupy uvolnily, řada klubů by o děti přišla, protože by šly hrát jinam. 

Argument postavený na zcela nezdravé logice. Místo, aby kluby byly tlačeny do dobré práce, aby k nim děti PŘICHÁZELY, budují bariéry, aby jim děti NEODCHÁZELY. Vzhledem k postavení dětí i výše uvedenému příliš nesedí ani ten pojem investice.

• Pokud oddělíme profesionální hokej od toho mládežnického, tak zmizí polovina peněz od klubů. Mládež by byla vyřízená.

Pokud by byla vyřízená mládež, zmizí profesionální hokej. Tak by mohl pokračovat řetězec následků uvedeného argumentu, což naznačuje, že profesionální hokej by měl mít velký zájem na co nejlepší výchově mládeže. Jak je to s tou polovinou, naznačuje jeden z argumentů výše.

Malé vysvětlení k malé podpoře státu

Daleko přesnější by bylo používat pojem VEŘEJNÁ PODPORA. Tedy zjednodušeně podpora hokeje VEŘEJNÝMI PENĚZI, tj. penězi vybranými především prostřednictvím daní a přidělovanými ve veřejném zájmu buď v rámci výkonu STÁTNÍ SPRÁVY nebo SAMOSPRÁVY. Za pojmem PODPORA STÁTU se skrývají peníze od orgánů vykonávajících STÁTNÍ SPRÁVU (MŠMT), což je dle uváděných údajů ročně oněch cca 85 mil. Kč rozpočítaných po odečtení nákladů na mládežnické reprezentace na zdánlivě hanebně vypadajících 300 Kč za evidovanou hokejovou hlavu měsíčně. Vedle toho je tu ale mnohem významnější PODPORA SAMOSPRÁVY (města, kraje). Prostým sečtením obou položek pak dostaneme sumu VEŘEJNÉ PODPORY, tedy číslo, kolik si prostřednictvím daní přispíváme na hokej ve veřejném zájmu, které už tak bezvýznamně nevypadá.

Závěrem

Je nepochybné, že musí nastat změna systému, který je hrubě zneužíván a zjevně nevýkonný. Nový systém by měl co nejlépe vyvažovat zájmy všech na hokejovém hnutí zúčastněných stran, měl by být co nejméně zneužitelný a podporovat co nejzdravější a nejefektivnější výchovu malých hokejistů. K tomu je však mimo jiné potřeba shromáždit skutečně relevantní údaje a otevřeně s nimi pracovat.