Tisková zpráva ČSLH k odstupnému s komentářem

Na webu ČSLH nebo zde níže si můžete přečíst nejnovější tiskovou zprávu ČSLH k odstupnému vydanou na základě výsledků ankety mezi extraligovými kluby, kluby I. a II. ligy.

STANOVISKO NA WEBU ČSLH

Snad jen tento komentář:

• Stanovisko odmítá jakkoliv reflektovat veřejné mínění a názory členské základny reprezentované zákonnými zástupci nezletilých hráčů vyjádřené i například ZDE nebo ve zdejší anketě, kde můžete nadále hlasovat:

• Stanovisko považuje veřejné prostředky (města, …) poskytované na mládež za prostředky klubů. V souvislosti s kauzou odstupné pak zavádějícím způsobem informuje i o zájmech „měst“. Zájem měst ve vztahu k odstupnému však podle všeho nebyl v této věci nijak zjišťován a chtějí-li města skutečně chránit vynaložené veřejné prostředky, bylo by záhodno především prověřit, jak s nimi hokejové kluby ve prospěch mládeže nakládají.
• V minulém článku padla také výzva k rozklíčování vynakládaných skutečně vlastních prostředků klubů a veřejných prostředků, které kluby dostávají právě pro účely výchovy mládeže a ne tedy jako dárek k libovolnému užívání. Znovu velebme každého, kdo na děti dává sám ze své kapsy a ve veřejném zájmu nechť je prověřováno, jak je s veřejnými prostředky nakládáno a jestli někde nejsou místo zamýšlené podpory mládeže jen dojnou kravičkou.
• Je pravda, že výchovné nezakládá žádné závazky ani povinnosti pro rodiče, nicméně ve skutečnosti je pro mnohé hráče jedinou možností přestupu do jiného klubu jeho úhrada právě rodiči. Podrobněji k problémům kolem výchovného třeba ZDE. Opět by bylo velmi zajímavé v této věci prozkoumávat formu úhrady i účtování výchovného samotnými kluby.
• K logickému zamyšlení navádí dva odstavce jdoucí hned po sobě. V jednom se stanovisko horlivě opírá o vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a následně konstatuje, že mládežnické kluby nevytvářejí zisk, fungují jako nezisková občasná sdružení. Není na tom něco nelogického? Odkdy nepodnikatelské neziskové subjekty hospodářsky soutěží? Tohle by chtělo taky prověřit.
• Pokud jsou mládežnické kluby neziskové organizace a má jít o mládež, proč na anketu o mládeži odpovídají podnikatelské subjekty (s.r.o. a a.s.)?
• Čísla v závěrečném odstavci jsou také zajímavá. Raději nedomýšlejme, jak by dopadl audit porovnávající registrované a aktivní mládežnické hokejisty, nicméně 6 udávaných neshod řešených svazem, na které byly uplatněny tabulky, určitě neznamená 6 přestupů placených podle tabulek rodiči. Těch bude daleko více v kolonce přestupy dohodnuté mezi kluby.

Kdo má zájem podělit se i svou zkušenost a případně chránit své vlastní prostředky, má nadále možnost.

Stanovisko klubů k výchovnému v mládežnických kategoriích

Český svaz ledního hokeje oslovil všechny kluby extraligy, I. a II. ligy ČR s dotazem, zda jsou pro zachování, nebo zrušení výchovného v mládežnických kategoriích.

„Stanovisko klubů vychází z toho, že nesou rozhodující část nákladů spojených s výchovou mladých hokejistů,“ uvedl prezident ČSLH Tomáš Král. „V případě, že by bylo výchovné zrušeno a přestupy zcela uvolněny, musely by svoje náklady promítnout v rodičovských příspěvcích, které by násobně vzrostly. Řada klubů by navíc na výchovu mládeže rezignovala nebo by práci s mládeží výrazně omezila. Vedlo by to k mnohem vyšším nárokům na rodinné rozpočty, snížení dostupnosti hokeje a zásadnímu poklesu jeho úrovně. V rámci ČSLH diskutujeme o tom, jak ve výchovném co nejlépe zohlednit jak zájmy celého českého hokeje, tak klubů, které výchovu mládeže financují a mladých hokejistů z různých sociálních skupin.“

Výchovné bylo v Přestupním řádu ČSLH zavedeno počátkem devadesátých let, kdy skončila podpora patronátních podniků. Z dostupných údajů vyplývá, že v extraligových klubech pokrývají rodičovské příspěvky 10-20 % a státní příspěvek na podporu sportovně-talentované mládeže 5-10 % nákladů na výchovu mládeže. Rozhodující část výdajů (70-85 %) financují kluby z vlastních zdrojů a příspěvků z městských rozpočtů. Města, stejně jako kluby mají logický zájem na tom, aby prostředky, které ze svých rozpočtů na výchovu místních mladých hokejistů vynakládají, byly chráněny.

Výchovné upravuje vztahy klubů v případě, že při přestupu nedojde k dohodě, nezakládá žádné závazky nebo povinnosti pro rodiče. Ve vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se jím v roce 2013 zabýval, se mimo jiné uvádí, že „jeho smyslem je dát klubům jistotu, že se alespoň část úsilí a investic vložených do hráče během jeho působení v klubu později vrátí. Částka za přestup je stanovena paušálně, a měla by zejména zohledňovat náklady na výchovu hráče při současném posouzení kvality a věku hráče“.

Mládežnické kluby nevytvářejí zisk, fungují jako nezisková sdružení. Výchovné je výrazem solidarity mezi profesionálním a amatérským hokejem, řada menších klubů by se bez prostředků, které za přestupy svých odchovanců získá, nemohla výchově mládeže věnovat. Institut výchovného či odstupného má v přestupních řádech upravena většina tradičních kolektivních sportů jako fotbal, basketbal, házená nebo volejbal, ve vztazích s NHL ho uplatňuje také Mezinárodní hokejová federace.

ČSLH registruje v mládežnických kategoriích celkem 22 300 hokejistů, ročně proběhne v kategoriích přípravek, žactva, dorostu a juniorů přibližně 5 000 přestupů, hostování nebo střídavých startů. V drtivé většině případů se kluby na podmínkách dohodnou, buď podle tabulkového výchovného, nebo za jinou částku. V průměru ve sto případech ročně udělí výjimku výkonný výbor ČSLH a v šesti případech, kdy k dohodě nedojde, proběhne přestup na základě výchovného podle Přestupního řádu ČSLH.