PROČ a KDY za hokejem a studiem do USA

České hokejové holky nemají doma na růžích zrovna ustláno a ani to nevypadá, že by se v dohledné době našla vůle podmínky jim aspoň trošku vylepšit. Pokud nechtějí pověsit brusle na hřebík, musí chtě nechtě zvednou kotvy a vyrazit do světa.

A kam? Za mě určitě nejlépe směr Amerika!

Proč USA?

USA nabízejí nejlépe propracovaný dvoukolejný systém sport + studium. Americký ženský univerzitní hokej je podle mě tím nejlepším, co lze v ženské klubové hokejové kariéře zažít. Skvělé podmínky, zázemí, vysoká sportovní úroveň, zážitky a zkušenosti. To vše ruku v ruce s vysokoškolským studiem od té nejlepší a nejnáročnější akademické úrovně po možnost volby jednoduššího studia. Každý podle svých schopností a preferencí.

Vysoce konkurenční prostředí

O cca 1.000 míst ve 43 týmech nejlepší univerzitní soutěže D1 NCAA se perou holky nejen z USA a Kanady, ale čím dál více i z celého hokejového světa. Přitom jen americká dívčí mládežnická základna ve věku od 14 let po univerzity představuje více než 900 týmů a více než 16.500 hokejových holek – podrobněji viz článek “Česko – USA 0:924”. Kanadská líheň na tom bude nejméně podobně. Připočítejte Finky, Švédky, Češky, Slovenky, Němky, Švýcarky, Rakušanky, Japonky a další uchazečky z celého světa prahnoucí po nejlepších místech pro sport a vzdělání.

To, že USA jsou pro holčičí hokejový svět volbou číslo 1, naznačují právě i čísla z americké D1 NCAA, kde přibližně třetinu hráček představují Kanaďanky, zatímco opačně v kanadských soutěžích byste Američanek našli pomálu.

Grafy a čísla podle Eliteprospects z ženské D1 NCAA za sezónu 2022/2023

Vysoce motivační prostředí

V systému USA najde uplatnění každý. Na jakékoliv sportovní i studijní úrovni.  Nejvyšším cílem malých amerických hokejových holek však je právě D1 NCAA. Cesta na univerzity vede přes střední školy a hokejové programy, které fungují buď společně, tj. hokejový program přímo na dané střední škole, nebo odděleně, tj. samostatný hokejový program a školu pak každý podle svého výběru. Nabídka je široká a velmi rozdílná, co se týče sportovní i akademické úrovně. Obecně platí, čím lepší hokejový program, tím větší šance posunout se pak dále do D1 NCAA a obdobně to je s akademickou stránkou. Optikou sportovního/hokejového prostředí však je pro vstup do D1 NCAA klíčová právě sportovní úroveň. Studijní výsledky musíte mít také, ale určuje se jimi hlavně šíře vašich možností. Jen s výbornými studijními výsledky totiž můžete pomýšlet i na ty akademicky nejvěhlasnější univerzity v USA. Osm nejprestižnějších, kde se hraje D1 hokej, je součástí tzv. Ivy League (Brown, Cornell, Dartmouth, Harvard, Kolumbijská univerzita, Pensylvánská univerzita, Princeton, Yale). 

Jednoduše řečeno, čím lepší sportovec a zároveň student, tím širší možnosti. 

Třetím faktorem, který hraje roli, jsou peníze. Tady platí opět stejná rovnice – čím lepší sportovec a student, tím méně peněz nebo dokonce vůbec žádné, potřebuje na univerzitu. D1 NCAA je jen pro ty nejlepší. Těm nejlepším z nejlepších pak nabízí i štědrá stipendia. O motivaci je tedy spolehlivě, jednoduše a přirozeně postaráno.

Motivace a konkurence funguje nejen mezi jednotlivci, ale také mezi organizacemi, tj. hokejovými programy a školami. Všichni se snaží být co nejlepší a vzájemně si konkurují. Úspěch pak je přehledně měřen právě třeba kritériem umístění absolventů v D1 NCAA.

Níže na obrázku se můžete podívat na počet D1 komitů (závazek mezi hráčkou a univerzitou) v roce 2020 z TOP 25 hokejových programů USA i Kanady.

K tomu patří ještě další zajímavá čísla. Uvedených TOP 25 hokejových programů reprezentuje přes 50% komitů, alespoň 2 komity mělo 94 hokejových programů.

Na úplné špici velmi početného startovního pole středoškolských programů z USA a Kanady dle umístění hokejových absolventek v D1 podle grafu výše tedy jsou:

Shattuck-St. Mary’s (USA, 18 komitů), prestižní internátní střední škola s hokejovým programem

BK Selects Girls (USA, 16 komitů), prestižní hokejový program připojený ke střední škole Bishop Kearney

Chicago Mission (USA, 16 komitů), prestižní hokejový program bez školy

Znamená to také, že z uvedených tří špičkových programů se při soupisce čítající okolo 20 hráček, dostanou do D1 téměř všechny! A naopak, v USA a Kanadě jsou vedle těch úspěšných s více či méně komity také stovky dalších programů, ze kterých se do D1 nedostane ani jedna hráčka!

Šance pro každého

Když si dáte dohromady předchozí čísla, kolik hokejových programů v USA a Kanadě působí a informace o komitech z jednotlivých programů, je z toho ihned zřejmé, že není Amerika jako Amerika a je dobré v nabídce programů pečlivě vybírat! Jak? O tom podrobněji v nějakém jiném příspěvku.

Šanci pro každého tak jen krátce shrnu do konstatování, že v USA najde svoje místo opravdu každý (na každé úrovni atletických i studijních výsledků), ale dostat se mezi ten TOP, který reprezentuje D1, kde je ten hlavní sběr benefitů v podobě špičkového sportu a špičkového vzdělání, není úplně jednoduché. 

Pokud místo USA uvažujete o Švédsku nebo Finsku, pak vidím zejména tyto body k zamyšlení:

Mládežnické ženské týmy ve Švédsku a Finsku se teprve pomalu rozvíjí a jejich kvalita zatím zdaleka nedosahuje zámoří, proto české mládežnice už velmi mladé často odchází rovnou do dospělé ženské švédské nebo finské ligy. Osobně si myslím, že je to rozhodně lepší řešení než se plácat doma, kde pro hokejové holky nevidím nic zajímavého, ALE:

  • ani dospělé soutěže ve Švédsku a Finsku nemohou zatím konkurovat zámoří
  • nejsem přesvědčený ani o tom, že pro holky ve věku 15, 16, 17 let je vývojově buhvíjak přínosné, že hrají mezi dospělými, přeci jenom 30letá paní bude mít trochu jiný pohled na svět než 15letá holčina 
  • velmi mladé české holky ve Finsku a Švédsku většinou nechodí do místních gymnázií, kde podmínkou studia je dobrá znalost jazyka, nechodí do školy vůbec, nebo studují jen jazykové kurzy či online školu z Česka! Nic proti online vzdělávání, z velké části je to moje živobytí, ale co si vzpomínám, tak spoustu klíčových praktických poznatků a dovedností jsem si osvojil na gymplu o přestávkách, ve frontě na oběd nebo v kuřáckém kroužku na WC. A já bych teda rozhodně nechtěl děti o podobné zkušenosti ochudit, tedy až na ten kuřáckej kroužek, ale ten už stejně není mezi sportovci v módě.

Jsou USA vhodné pro každého?

Šanci a své místo najde každý, vhodné pro každého ale podle mě nejsou. Pokud chcete poslat svoji hokejovou šikulku do USA, neměla by samotná volba a přání vycházet primárně jen od rodičů.

Za základní předpoklady úspěšné mise považuji:

  • osobní nastavení s přáním a pevným odhodláním vydat se do cizího prostředí, které nabízí sice skvělé možnosti, ale je také velmi náročné
  • samostatnost a soběstačnost
  • velmi slušnou angličtinu pro bezproblémovou adaptaci

Americká mise také něco stojí. Finanční stránce bych se rád někdy pověnoval podrobněji v samostatném článku. Ale abych tohle žádané téma nenechal úplně stranou, pár poznatků a pravidel přidám:

  • školné a poplatky za hokejové programy jsou rozdílné a v základním principu platí tržní pravidlo > čím lepší a žádanější, tím dražší
  • náklady lze rozdělit na 3 základní položky:
    • škola
    • boarding (ubytování, strava atd., pokud bydlíte na internátní škole)
    • hockey fee
  • ty nejlepší středoškolské programy v ceníkové ceně vychází přes 60.000 USD/rok (škola+boarding+hokej)
  • každá dohoda je ale v podstatě individuál a existuje spousta možností, jak z ceníkových cen i výrazně ubrat:
    • jste dobrej a chtějí vás, dostanete finanční pomoc a lepší cenu
    • někdy lze trefit šikovně místo, kde potřebují vhodně doplnit kádr, hodíte se jim
    • sportovní stipenidum (na střední ale opravdu jen zcela vyjímečně)
  • pokud máte co nabídnout – jste opravdu výborný atlet/student, pak lze najít velmi dobré místo už od nějakých 10-15.000 USD/rok, je to sice pořád spousta peněz, ale když si odečtete náklady na školu, hokej, bydlení, stravu atd., které byste měli doma, tak ten rozdíl zas tak nepřekonatelný nebude
  • čím více peněz máte, tím více možností se vám otevírá, ale rozhodně neplatí, že si cokoliv jen tak koupíte, elitní místa na prodej nejsou!!!

Kdy za moře vyrazit?

Otázka je částečně zodpovězená v předchozím textu. Za mě je ideální odejít už na střední školu alespoň 2 roky před univerzitou, protože:

  • v dobrém programu budete neustále na očích univerzitním skautům a budete mít větší šanci získat nabídku
  • adaptujete se na místní prostředí, připravíte na univerzitní život, osvojíte si perfektně jazyk
  • a v neposlední řadě jedete naplno v těch nejlepších podmínkách, které existují (podmínkami mám ale na mysli celý systém, jednotlivé programy, jak bylo řečeno několikrát výše, se mohou lišit a pokud vyberete blbě program, pak můžete zažít velikánské zklamání!!!)

Hokejové holky mají, na rozdíl od kluků, ještě šance dostat se na D1 univerzitu i rovnou z domova až po dokončení české středoškolské docházky, ale ty jsou podmíněné v podstatě výlučně nějakým silným zábleskem na mezinárodní scéně, tj. zejména na ženském mistrovství světa U18. Nicméně i tady to není jednoduché, zatímco na MS U18 v roce 2022 ve Wisconsinu bylo univerzitních skautů plno (byli doma), na letošní MS U18 ve Švédsku dorazili jen 3. 

Všiml jsem si také jedné malé výhody neamerických hokejových holek. Připadá mi, že z neznalosti místních reálií univerzitní skauti nahlíží na neamerické hráčky trochu růžovějšími brýlemi než na vlastní. Snad v představě, že špička ledovce u nás vychází z podobně propracovaného systému a zázemí jako u nich. Kdyby jen tušili! Pro naše holky končí jakákoliv smysluplná domácí hokejová sranda dříve či později na sklonku žákovského věku!

Každopádně, i když to nebude znít zrovna pěkně, tak jsem na základě několikaletého pečlivého pozorování holčičího hokeje v USA a Kanadě pevně přesvědčený, že Američanky i Kanaďanky by na MS U18 mohly v klidu vedle svého “Áčka” přivézt nejméně dalších 15 týmů plně konkurenčních do té lepší výkonnostní skupiny. Taková je bohužel zatím holčičí světová hokejová realita.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *