Z tiskové konference ČSLH k problematice mládežnického hokeje

Zdroj: cslh.cz

Investice do mládežnického hokeje jsou od roku 2009 nejrychleji rostoucí položkou rozpočtu ČSLH. Roční výdaje ČSLH na mládežnický hokej vzrostly v uvedeném období o 68,2 % (ze 47,0 na 79,0 miliónu Kč), z toho dotace do přípravy v klubech o 40,0 % (z 27,5 na 38,5 miliónu Kč) a investice do mládežnických reprezentací o 71,8 % (z 19,5 na 33,5 miliónu Kč).

Počet Akademií ČSLH se v období 2011-2014 zvýšil z 6 na 11 a částka, kterou je svaz ročně dotuje, ze 4,8 na 14,7 miliónů Kč. Celkem tak ČSLH investoval do rozvoje Akademií již 29,4 miliónu Kč. V Akademiích ČSLH vyrostlo na druhé straně 15 z 23 hráčů výběru osmnáctiletých, který získal na nedávném světovém šampionátu stříbrné medaile.

Rostoucí objem prostředků, které ČSLH v oblasti mládeže investuje, se projevil také v mnohem širším programu mládežnických reprezentací. Počet utkání, které výběry U16 až U20 absolvují, se od roku 2009 zvýšil o 60,3 %. Ještě výrazněji – o 68,4 % – vzrostl počet zápasů s nejsilnějšími soupeři, celky Kanady, USA, Švédska, Ruska nebo Finska. 

Na základě pravidla, vytvářejícího širší prostor pro zařazování mladých hráčů v utkáních nejvyšších soutěží, vzrostl celkový počet juniorů v extralize o 53,6 % (z 28 na 43) a počet juniorů, kteří nastoupili alespoň v pěti utkáních o 107,1 % (ze 14 na 29). Podíl juniorů mezi hráči nejvyšší soutěže tak vzrostl z 6,1 na 10,0 %. Ve druhé nejvyšší soutěži se počet reálně hrajících juniorů zvýšil o 58,3 % (z 24 na 38). Průměrný ice time hráčů juniorského věku v nejvyšší soutěži představoval 6:44 minuty, ice time juniorů, kteří nastoupili alespoň v pěti utkáních, 7:33 minuty.

S cílem dosáhnout vyšší kvality utkání v nejvyšší juniorské soutěži došlo od roku 2009 ke snížení počtu účastníků extraligy juniorů z 24 na 16. Počet utkání, která mladí hráči absolvují v základní části soutěže, ve stejném období naopak vzrostl ze 46 na 54.

Na celostátní, regionální či klubové úrovni pracuje v současnosti 44 trenérů, přímo řízených a financovaných ČSLH. U reprezentačních výběrů všech věkových kategorií působilo v posledních sezónách 21 trenérů a manažerů s reprezentačními zkušenostmi, mj. Patrik Augusta, Jiří Fischer, Milan Hnilička, Jaroslav Kameš, Jiří Kučera, Jiří Lála, David Moravec, František Musil, Martin Prusek, Robert Reichel, Vladimír Růžička, Jaroslav Špaček, Pavel Trnka nebo Jiří Veber. Mezi regionálními trenéry ČSLH figurují například Radek Gardoň, Martin Hosták, Vladimír Martinec, Josef Paleček, Bedřich Ščerban nebo Radek Ťoupal…

V období 2012-2013 získalo licenci ČSLH celkem 503 trenérů, od roku 2014 absolvuje licenční studium dalších 163 trenérů. Na seminářích ČSLH přednášeli odborníci jako Terry Gregson, bývalý šéf rozhodčích NHL, Claude Julien, trenér Boston Bruins, Dave King, někdejší trenér reprezentace Kanady, Per Mårts, trenér reprezentace Švédska, Andy Murray, někdejší trenér Los Angeles Kings a St. Louis Blues, Mike Sullivan, bývalý trenér Boston Bruins, nebo Steve Yzerman, generální manažer Tampa Bay Lightning.

Po změnách v mládežnických výběrech, juniorských a dorosteneckých soutěžích se ČSLH chce více zaměřit také na oblast žákovského hokeje, na menší kluby a získávání nových talentů. Nedávno provedená analýza ukázala, že v České republice je v provozu 146 zimních stadiónů, na kterých se lednímu hokeji se věnuje 138 klubů, z toho 106 v nižších soutěžích. Na druhé straně má 54 klubů žákovská mužstva pouze v některých věkových kategoriích a 36 klubů nemá obsazeny všechny ročníky přípravek. Důvodem je zejména finanční situace a s tím spojené nároky na rodičovské příspěvky, cena hokejové výzbroje, limitujícím faktorem je rovněž nedostatečný počet a kvalifikace trenérů mládeže.

V období 2010-2013 proto ČSLH rozeslal klubům 3 370 sad s výzbrojí pro začínající hokejisty v souhrnné hodnotě 22,3 miliónu Kč. V současné době vede s městy, ve kterých kluby působí, řadu jednání, jak situaci v žákovském hokeji řešit, a to například účelovými dotacemi umožňujícími snížit členské příspěvky, svazovými dotacemi na profesionální trenéry mládeže nebo bezplatnou distribucí výzbroje pro nejmenší hokejisty.

V České republice existuje 28 měst s více než 10 000 obyvateli a zhruba stovka měst s populací mezi 5 – 10 000 obyvateli, která nemají krytý zimní stadión. V počtu zimních stadiónů tak třikrát až čtyřikrát zaostáváme za zeměmi, jako jsou Finsko nebo Švédsko. Řešením se mohou stát nízkonákladové zimní stadióny, jejichž projekt vzniká ve spolupráci s ČSLH. Výstavba takového stadiónu stojí v závislosti na velikosti 44 – 52 miliónu Kč bez DPH, přičemž projekt řeší i minimalizaci provozních nákladů a nákladů na údržbu a opravy. Při dvanáctihodinovém využití denně včetně škol a školek, rekreačních hráčů nebo bruslení pro veřejnost by šlo o nejvytíženější sportovní zařízení ve městě. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *