Studium s hokejem

To jsou památná moudrá slova šéftrenéra ČSLH Slavomíra Lenera vyslovená v souvislosti s odchody českých hráčů do zahraničí v nedávném populárním článku.

Sice jsem neporozuměl výrazu přirozená obměna, neboť obměnu si představuji ve formátu kus za kus, zatímco čeští hráči mizí za kopečky jaksi bez personální náhrady, ale za to lze dobře chápat sdělení souvětí jako takového. Z něho je cítit, že poměrně masivní a stále častější odchody mladých hráčů do zahraničí jsou vedení českého hokeje značně lhostejné, nejde-li o několik málo top hráčů, kteří se navzdory místním pořádkům vypracují na světovou úroveň. Celé je to také jaksi v rozporu se všemi deklarovanými snahami o co největší počty sportem vychovávaných dětí a z masivních kampaní Pojďhrátcokoliv zůstává jen pachuť dalšího českého nápadu, jak šikovně přesypat prostředky do těch správných kapes.

V minulém týdnu jsem narazil na článek o hokejovém souboji brněnských univezit. Plný dům, skvělá atmosféra a perfektně fungující merchandising bez ohledu na skutečnost, že se po ledě neprohání top hráči. Po sportovně-společenské stránce mnohem zajímavější prostředí, než kdejaký zápas domácí extraligy. Podle mého tenhle univerzitní mač ukazuje přesně to, co nám tu citelně chybí. Sport u nás bohužel není příliš vnímán jako nesmírně užitečná součást celospolečenské výchovy generující spořádané a vzdělané jedince, kteří najdou nejen snadněji vlastní životní uplatnění, ale budou rozumným směrem formovat i celou společnost. Jakoby nikomu nedocházelo, že je lepší investovat prostředky a úsilí do aktivit dětí a mládeže, než se později starat o početné komunity nevzdělaných a nepraktických dospělých. Výstavba sportovišť a investice do vzdělání vyjdou levněji než rozdávání sterilních injekčních stříkaček, zdravotní péče a sociální dávky. Středoškolský a univerzitní hokej a sport obecně je přece skvělý mix výchovných prostředků. Vědí to v Americe, Kanadě i Skandinávii a nemyslí při tom jen na 10 hráčů ze 100.

U nás bohužel symbióza sportu a vzdělání příliš nefunguje. Odmyslím-li papírové projekty hokejových akademií, kde se podpora vzdělání hráčů často omezuje jen na průsery žehlící návštěvy trenérů ve školách, kam dochází jejich svěřenci, nevidím nikde příliš příležitostí pro ty, kteří nehodlají kvůli sportu hodit přes palubu vzdělání a naopak. Přitom sázka na sport má daleko vyšší kurz a výhra je pravděpodobností blízká úspěchu ve Sportce.

Na tomto místě bych se neobvykle vládnoucích hokejových struktur zastal. Není to jen jejich vina, ale obrázek nastavení celého společenského systému, kterého jsou součástí. Vezmeme-li v úvahu chování politiků nebo to, co předvádíme na silnicích či třídních schůzkách, nelze se divit, že tohle všechno formuje i chování jedné ze samosprávných zájmových organizací.

Původně jsem měl v úmyslu rozepsat se trochu i o možnostech fungování systému středoškolského a vysokoškolského hokeje u nás, ale jednak bych popisoval něco, co už někde jinde skvěle funguje a za druhé nevidím na dohled možnost jeho aplikace. Nebo si dovedete představit, že by si kapři upustili rybník a přenechali jeho část školním štikám? Já ne 🙂 Proto pokud jste stejně jako já na prahu úvah o přesunu potomka někam na zkušenou do světa, neboť i pod tíhou soudnosti nehodláte spoléhat na vysoké kurzy a hokej berete především jako jednu ze součástí komplexního výchovného modelu (tím se nevylučuje, že by se měl dělat v rámci daných parametrů naplno!), pak možná uvítáte jiný nápad.

Rozhodl jsem se na CS Hockey mapovat možnosti zahraničních studií spojených s hokejem. Budou jistě bohaté nejen na rozmanitost zeměpisné délky, ale i na možnost volby poměru kvalita hokeje : kvalita vzdělání.

Tímto také vyzývám a prosím čtenáře CS Hockey, aby neotáleli a mají-li nějaké osobní zkušenosti, nápady či kontakty, nechť neváhají a obrátí se na mě nejlépe prostřednictvím emailu info@cshockey.cz

My pro Vás, Vy pro nás 🙂

Hezký den!