Srdce jako kníže Rohan

Těsně před domácím mistrovstvím světa plní mediální prostor kauza reprezentačního trenéra Vladimíra Růžičky. Přiznám se, že obsah videa mě nijak dramaticky nezasáhl a myslím, že každý, kdo se se zájmem nějakou dobu pohybuje v mládežnickém hokeji, jej umí dobře a dávno bez emocí přečíst. S první nabídkou finanční odměny ve vztahu rodič-trenér jsem se zblízka setkal už u dětí ve druhé třídě. Tehdy otec nabídl trenérovi za nespecifikovanou zvláštní péči 100 000 Kč. Onen trenér jej rázně odmítl a bylo vyřešeno. Ne všichni lidé jsou však stejní.

Co mi na celé záležitosti kolem Vladimíra Růžičky přijde nejzajímavější, je dokonalý sociologický průzkum, který nabízí reakce na zvěřejnění tajně natočeného videa. Ty se zatím jeví společensky totiž mnohem nebezpečněji než samotné zcela nepochybně zavrženíhodné konkrétní jednání obou videoaktérů.

Početná nekomplikovaná fanouškovská obec stojí pevně za svým lidově oblíbeným koučem. Té postačí chléb a hry, které si nenechá ničím kazit, vyšší princip jde nepochybně stranou. Kóóór teď, pár dní před mistrákem.

Ti přemýšlivější, kteří spoléhají na vlastní úsudek a zabývají se nespornými fakty tak či onak, a zejména ti, kteří zvolili jako součást výchovy potomstva lední hokej, mají další důvod padnout ještě hlouběji do deprese nad stavem našeho hokejového hnutí.

Korunu tomu všemu nasadil již tradičně náš pan hokejový král, u něhož jednání reprezentačního trenéra zaznamenané na videu jen zvýšilo jeho kredibilitu, nic závadného na něm neshledal a považuje je za věc zcela oddělenou od reprezentačních a svazových činností. Nu dobrá, od pana předsedy se asi ani nic jiného čekat nedalo a vzhledem k jeho vlastní důvěryhodnosti lze i uvěřit tomu, že Vladimír Růžička díky videu skutečně poskočil na jeho osobním hodnotovém žebříčku o něco výš.

Suma sumárum to znamená, že přestože osobnost na společenském postu, který významně reprezentuje celou naši zem a k němuž zbožně vzhlížejí už malé děti, minimálně lže, jako když tiskne, naše společnost podobné jednání toleruje a přijímá jako běžný standard každodenního života. A to je průšvih!

Příliš nevěřím ani nejčerstvějšímu záchvěvu pana ministra Chládka, který hlasitě hrozí hloubkovými kontrolami. Ty už tady byly, ale spíše proto, aby zřejmé lumpárny přikryly rouškou legitimity.

Trochu stranou se nám zatím drží olympijský výbor, který nedávno přispěchal na pomoc slavnému výchovnému, které může mít také nepochybně pevnou spojitost i s aktuální kauzou. Vždyť přece pan Růžička na videu jasně prohlásil, že by kluk nikde jinde nehrál! Takže kdybychom to vzali do důsledků, tak si možná pantáta spočítal, že dvěstěpade za sezónu může vyjít výhodněji než pětikilo za přestup a jednal pouze hospodárně!

Každopádně bude mít nastávající mistrovství světa o pořádný náboj navíc. Reprezentační trenér bude hrát skutečně o hodně. Titul by při taktickém odložení řešení kauzy znamenal zcela jistě významnou podporu nejen ze strany masové veřejnosti, ale díky pevnějšímu ukotvení všech svazových křesel k zemi i stmelení celého šiku v nedobytnou pevnost. Možná se pak dočkáme i svatořečení v podobě tradičních prohlášení napříč klubovými weby.

V jednotě je přeci síla!

38 komentářů

  1. Trenér napsal:

    To Ivo, vrátil bych se k tvému článku o tom že TRENÉŘI JSOU UPROSTŘED MLÉNSKÝCH KAMENŮ….. Dnešní doba je hodně divoká a všichni se ženou jenom za penězmi. Zapomíná se na etiku. Trenér,lékař,právník, politik. Pokud se toto nenapraví a tito lidé si neuvědomí svoji pravou důležitost ve společnosti, tak vešké naše snažení o nápravu a zkvalitnění jsou zbytečné. Naše děti až dorostou budou takový, jak je vychováme.

  2. Trenér napsal:

    To Ivo. Ano, ten problém je hodně široký. Já už mám nějaký ten křížek, prošel trénování jak u dospělích a potom u dětí. Vždycky jsem narazil na lidi kolem sportu, které zajímaly jen peníze a tomu podřídíli vše. Vždycky existuje skupina lidí, kteří dosazují jiné jen proto, že jim zajistí určitý příjem bez ohledu co to udělá za škodu. Ne nadarmo se ,říká že ryba smrdí od hlavy.

  3. Ivo Holešovský napsal:

    To Trenér:
    Problém vidím v tom, že zájem na konstruktivních změnách (a tomu logicky musí „odkrývání“ předcházet, je ponejprv nutný skutečný problémy a příčiny jasně definovat a popsat), není předně ze strany svazu ani klubů (což je logické), ani MŠaT (tím by uznalo, že udělalo jednu zásadní a největší chybu, a to že financování původně „na přímo“ přes školy do klubů přeneslo přímo ke klubům přes svaz, což nikdy nepřizná), ale bohužel ani ze strany rodičů…

    Je to začarovaný kruh, spíše bludný kruh, kde události, akce a reakce se stále opakují se železnou pravidelností, takřka se to kryje vždy s úsekem, kdy do ml./st.žáků dorostou nové generace dětí. Ti mladší žijí ještě v představě, že jich se to přece nikdy nemůže dotknout, a ti starší (od dorostu výše) už celkem jednoznačně rezignují na jakékoliv změny a nezájem cokoliv a jakkoliv ovlivnit k lepšímu (jich se to už přece netýká a týkat nebude).

    A to je taky možná jeden z důvodů, proč se dosud nepodařilo založit a uvést v život funkční organizaci, subjekt, který bude mít vůbec šanci za takové změny a samotné děti bojovat, proč těžko kdokoliv získá dostatečný mandát k tomu, jednat a zastupovat zájmy mládeže v hokeji. To by musel takový subjekt vzniknout čistě na bázi „objednávky“ stran úzké skupiny rodičů a musel by vystupovat vůči svazu a spolkům (klubům) jako subjekt, který sice (logicky) nemůže ani zdaleka disponovat širokou podporou veřejnosti (rodičů a hráčů), ale který přes to má dostatečný mandát k jednání se svazem/spolky spíše jako represivní osoba, tedy spíše jako subjekt, který bude poukazovat na zřejmá pochybení svazu a spolků ve vztahu k zákonnosti jejich jednání a chování.
    Což mimochodem může udělat kdokoliv, i jako jednotlivec, pokud je dostatečně odborně vybaven, resp. má k dispozici fundované lidi, kteří vědí o co jde. Kdybych to měl srovnat, pak asi jako když působí na vládní organizace a subjekty „Transparency International“ = taky nemá ani zdaleka zlomek podporovatelů z řad všech občanů států kde působí, no jejich „mandát“ jednat je přes to enormní a nezpochybnitelný… Tedy, když nějaká cesta, tak asi založená na podobném principu?
    Nevím, v každém případě zatím nevidím dost lidí, kteří by se chtěli do něčeho podobného pustit (význam by to mělo jen potud, pokud by se do podobného „projektu“ byli ochotni zapojit lidé napříč republikou, tak, aby byl aspoň zastoupen každý kraj pár zástupci… Jenže, najde se vůbec někdo, kdo by něco podobného byl ochoten nastartovat, zorganizovat? Zatím to sem-tam „nakopnu“, ale odezva nic moc (omlouvám se předem těm, kteří se zachovali jinak, ale moc takových, bohužel zatím není). I.

  4. Trenér napsal:

    To Ivo. Zkoro přesně jste to popsal. Je jen škoda, že u vedení našeho hokeje nejsou praví profesionálové./ Svaz se bude určitě čertit./ Potom teda zbývá , že svaz řídí někdo jiný. Mělo by se to odkrýt

  5. Ivo Holešovský napsal:

    To trenér:
    Předně s Vaším názorem plně souhlasím.
    Na druhou stranu, aby se stále jen nekritizovalo, myslím si že by mělo zaznít, že i v tomto se podle mě situace trochu otáčí k lepšímu, notabene takové problémy které popisujete se vesměs týkají jen velkých, ambicemi naplněných klubů, ve kterých mají na vlastní chod mládeže daleko větší vliv jejich majitelé, byť by to tak nemělo být (mládež by primárně měla být zastřešena spolkem, tedy rozhodovat by o fungování měl spolek samotný, no v praxi je to bohužel tak, že vedení spolku je jen prodlouženou rukou seniorských klubů, resp. jejich majitelů, kteří ke spolku nepřistupují tak jak by si i ze zákona zasloužil – narážím tu na základní účel a smysl spolku ve vztahu k ekonomickým zájmům majitelů seniorských klubů).

    Nelze si nevšimnout, že v takových klubech jsou vesměs hlavně samotní trenéři pod velkým tlakem vedení majitelů seniorských klubů, kteří a´t otevřeně nebo zastřeně spolky ovládají. Ten tlak na výsledky, za každou cenu, bez ohledu na dopad na vlastní výchovný proces hráčů, je podle mě smrtící koktejl.

    No a pokud bych to měl vzít do absurdna, tento tlak se dál neúměrně přenáší dál, určitým způsobem takové chování jen pár lidí , kteří jsou „u moci“ nad spolky, dost ovlivňuje i chování samotných trenérů ke svým svěřencům. Spolky jako nositelé organizování sportovního vyžití a výchovy hráčů tak vesměs svoji úlohu neplní, resp. je na ně přenášen čistě obchodní-podnikatelský model privátního podnikání, tedy spíše vytváření zisku, než společenská prospěšnost.

    Trenéři jsou pak mezi příslovečnými mlýnskými kameny, z jedné strany tlak na výsledky, z druhé strany ekonomický tlak ze strany „majitelů spolku“, ale taky se musí popasovat s ekonomickým tlakem ze strany některých rodičů, kteří tím že jsou ochotni a schopni poskytnout prostředky spolku, za to taky očekávají adekvátní službu. A tím se filozofie spolku, původně jako neziskové, příspěvkové organizace zcela popírá.

    Nelze se pak divit, že v mnoha případech trenéři, mnohdy do jisté doby „čestní a s chováním naprosto odpovídajícímu kodexu slušnosti a pedagogiky“ ve výchově svých svěřenců, zcela rezignují a výsledkem je pak ta situace, která je popisována. Asi by bylo správné ale napsat, že si osobně myslím že většina našich trenérů má svou úroveň, vzdělávací systém je taky na celkem dobré úrovni, jen hold jsou vidět jen ty případy, kdy trenéři zklamou a na základní principy rezignují; no podle mne většina trenérů, hlavně na těch menších klubech, takovému tlaku vystaveni nejsou a proto takové nešvary se v takových klubech až tak často nevidí.

    A řešení? Podle mě by se nejprve musela odstranit vazba, propojení seniorského hokeje s mládežnickým hokejem, zcela oddělit financování, neumožnit jakkoliv ať přímý nebo nepřímý vliv na fungování spolků mládeže ze strany podnikatelských skupin, které ovládají seniorské kluby. Že to je nemožné? Tvrdím že to nejen že není nemožné, ale bylo by to celkem snadné, už jenom z důvodu, že takový systém tu do nedávna 🙂 byl a fungoval rozhodně lépe než to, co se tu děje posledních 15-20 let.
    Jde ale o systémovou změnu, která by nutně musela najít podporu u samotného ČSLH, MŠaT a dalších… A počítat s logickým odporem skupin, které ovládají seniorské firmy, ale také do jisté míry i samotný svaz.

    A už slyším řev, ze strany svazu a dalších: že by se rozpadlo financování mládeže, že stát na sport dává málo, že by to v důsledku museli zaplatit rodiče…. Na to zjednodušeně bych odpověděl asi takto:
    a) nic by se nerozpadlo, pokud by stát a města poskytovali stejnou podporu jako dosud, byly by v důsledku na tom spolky daleko lépe;
    b) stát jako takový na sport mládeže dává podle mého přesvědčení na sport mládeže už i dneska dost prostředků, tvrdím, že dokonce více, než v minulosti !!! Ono jedna věc je hovořit v celkových částkách (tam jistě určitý pokles je, ale dosud nikdo se nepozastavil nad tím, kolik to dělalo v minulosti na hlavu a kolik to dělá nyní na hlavu, tedy na hráče… A co více, jednoznačné oddělení seniorských klubů od mládežnických spolků s sebou nese daleko větší ekonomické možnosti zdrojů, na které dneska jen tímto propojením spolky logicky nemůžou dosáhnout…
    c) vyhrožování tím, že by se tyto náklady přenesly víc na rodiče, je sice hodně hlasité a výbušné (jako zastrašování takový argument funguje náramně), no osobně tvrdím, že by ve výsledku vše dopadlo obráceně, že vyčištěním finančního prostředí u spolků mládeže by v důsledku přenos nákladů na samotné rodiče naopak poklesl…

    Nelze si nevšimnout, že v zemích, ke kterým vzhlížíme jako k modlám sytému mládeže (kanada, usa, švídko, finsko, dneska už i švýcarsko, německo,…), je základním principem oddělení mládeže od seniorů, tedy v těchto lokalitách zavedli systém, který mimochodem byl jako nejlépe fungující model výchovy ještě nedávno u nás = ještě dneska si pamatuju a věřím, že je nás víc, na dobu, kdy se právě tyto lokace jezdili učit k nám, a náš, český systém výchovy převzali a s logickými úpravy (jiná mentalita, jiné možnosti, jiné technologické zázemí) jej úspěšně tu víc, tu méně vzali za svůj a výsledky se jim po pár letech dostavili.
    Co je nepochopitelné, je dnešní až kocourkovská situace u nás …. My funkční systém zcela rozprášili, přenesli vliv nad spolky mládeže na podnikatelské firmy (vlastníky seniorských klubů) a pak se jen divili, co se to vlastně stalo. A pak se s velkou slávou jezdíme dívat do Švédska, jak jim model práce s mládeží funguje, kopírujeme s velkou slávou tu ten model, tu jiný model, aniž bychom si uvědomili, že v důsledku zpátky kopírujeme něco, co vychází z našeho českého modelu !!! Jen s tím rozdílem, že se snažíme kopírovat cizí modely práce s mládeží, ale slepě, bez přihlédnutí k zásadním odlišnostem (mentalita, zázemí). Logicky, toto nikdy nemůže fungovat.

    A pak tu máme stav, kdy co dva roky, to změny, tu je tu systém švédů, tu usa, u finů, tu rusů.. . výsledk kde nic, tu nic, jen více a více zabřeháváme do bahna. Je jen otázkou, děje se to proto, že nemáme správné lidi ve vedení hokeje, a tedy je to jen pro naši neschopnost, nebo se to děje, protože to je nakonec záměr? Čistě ekonomický, pár jedinců, kteří přes ovládání seniorských klubů v jistém smyslu ovládají i samotný svaz ČSLH? I.

  6. Trenér napsal:

    To Pemi. Je potřeba se taky zmínit o fungování uvnitř kluby . Hlavně o trenérech. Jde o ožehavé téma, o kterém se moc nemluví. Velká rivalita mezi mládežnickými trenéry.nekomunikace mezi sebou,nezájem o zdravotní stav svých svěřenců, nezájem o jejich zázemí. To všechno v konečné, rozhoduje o kvalitě výchovy a výkonech mladých hokejistů.

  7. To Ivo napsal:

    Ivo, možná že máte pravdu. Bylo by asi lepší dát svého kluka místo na hokej na šachy.Tam by rodič žádný problém nevyvolal. Všichni zapomínáme, v jaké době žijeme a nechceme vidět nebo vědět o skutečné pravdě.

  8. pemi napsal:

    Tedy pokud to řeknu velmi stroze, máme tady neřešitelný stav. Neřešitelný proto, neboť celá hokejová organizace zastřešená svazem drží narozdíl od rodičů pohromadě. Ale jak jste zmínil. Třeba jednou…někdo… Nebo snad dokonce rodiče pochopí že je potřeba se semknout, odpoutat se od osobní roviny a zahájit jednání. Myšlenka moderátora se mi velice líbí a domnívám se že má právo na život.
    Hokej mi vzal spoustu let, spoustu času a i přes všechny ůtrapy jsem na něj nikdy nezanevřel. Přeji všem rodičům spokojené sportovce, přeji jim aby jejich děti vedli trenéři kteří jsou zodpovědní, čestní a hlavně odvážní. Odvahu potřebují aby se dokázali vzepřít tlakům ze strany rodičů, ze strany klubu a hlavně aby měli odvahu komunikovat i o nepříjemných věcech spjatých s výkonností jim svěřených hráčů.

  9. Ivo Holešovský napsal:

    A úplně na závěr jeden článek z neděle, k zamyšlení…
    http://www.novinky.cz/domaci/367875-misto-nadavek-zalozil-hokejovy-klub-kde-maji-sanci-i-chudi.html
    Po přečtení jsem se zasnil a představil si, že takových klubů by vzniklo vícero po ČR, ti by se spojili pod svým jakože svazem (spolkem), a třeba pod záštitou MŠaT by si hráli svoji vlastní, na ČSLH nezávislou „ŠKOLNÍ LIGU HOKEJE“ 🙂 🙂 🙂
    Utopie což? Nebo že by??? I.H.

  10. Ivo Holešovský napsal:

    To pemi + To ivo 🙂
    Tak je jasné, že právník, advokát, zabývající se běžným právem tu moc šancí mít nebude, resp. i bez osobních vlastních zkušeností těžko pochopí celou problematiku, no přes to tu tací jsou a pár jich znám… jen je pravda, že někteří z nich proti svazu či klubům nepůjdou už jenom z důvodu, že jsou jejich chlebodárci… nebo ještě jinak, z důvod možné budoucí podjatosti a možného budoucího střetu se nechtějí nechat připravit o práci 🙂 Co víc, hodně klubů vlastní významné struktury firem a osob, proti kterým i z těchto důvodů nemůžou jít. Jiní co znám, přímo či nepřímo spolupracují s dotčenými, jsou tedy na opačné straně břehu.
    Ale jsou tu ještě tací, kteří by všemu shora popsanému nepodléhají, ale je tu jedno velké ale: je tu vůbec nějaký subjekt s mandátem je k práci pověřit a najmout je? Podle mě není a těžko bude. Nikdo nemůže čekat, že se tu jako zjevení objeví pár lidí, kteří do toho začnou šít, budou do toho investovat svoje jméno, postavení, vazby, kontakty, za krásné oči….

    To je právě to, proč tvrdím, že jít touto cestou je v podstatě utopie. Na druhou stranu vidím cestičku, a to tu kterou jsem níže nastínil, tedy nejít cestou střetu, ale cestou vzájemného pochopení, vysvětlení si vůbec stavu věcí, postojů jedné i druhé strany a do výsledku aspoň podle mě, se ukáže ve vší nahotě, že dosud ty střety jsou v podstatě o ničem, zcela zbytečné, když svaz stále omílá cosi o pšenici, rodiče o řepce, no v důsledku jsou cíle stejné.
    Vidím to tak, že toto všechno se tu děje jen z důvodu, kdy jedna i druhá strana si myslí že hájí svůj jedině správný názor, když v důsledku oba názory jsou v podstatě stejné jen jinak řečeny a jinak pochopeny. V důsledku, celou dobu tvrdím, že ml.hokej ve skutečnosti nemá žádný problém, jen si stačí vysvětlil a vyříkat vše okolo a dohodnout se, či spíše zkorigovat chování všech do už dnes dostatečně nastavených pravidel daných zákony tohoto státu.
    Ono je stačí začít s chovat do důsledku tak, jak to předjímají už dneska platné zákony, stačí trochu lépe pochopit základní ekonomické aspekty při financování příspěvkových organizací, a podle mě může být velmi rychle po problému, není ani nutné štěkat po sobe přes média, posílat na sebe navzájem policii, soudy, …

    Jen najít odvahu a pokusit se dohodnout, jako normální lidi. Nic víc, nic miň. Tam, kde to z určitých důvodů už není možné, nechť nastoupí moderátor. Osobně mám s prací moderátorů vynikající zkušenosti, byť v našich končinách to je ještě neobvyklé, ale věřte že to funguje, dokonce bych řekl, že to hlavně perfektně obrušuje hrany obou stran sporu a dokáže takový postoj a přístup k řešení problému nalézt i způsob, jak dosáhnout nakonec spokojenosti obou znesvářených táborů. Jen v takovém případě neplatí pravidlo, že při vyhrocení sporů je nakonec vždy jen poražených, v takovém případě není poražených ale ani vítězů. Je logické že z povahy člověka k podobnému konsensu nemůže bez třetí strany, nezávislé, v úloze moderátora, ale dostatečně odborně zdatného, k takovému řešení dospět. To zkrátka není možné.
    Jak jedna tak i druhá strana nechce ve výsledku být tím poraženým, nikdo nechce být tím, kdo ztratí svoji tvář. A nezlobte se na mě, ale i způsob, jak se vzedmula vlna „odporu“ proti svazu a jeho vedení, jaké praktiky někteří z nás použili, musely nutně logicky v=st k tomu, že se svaz a jeho vedení cítilo zahnáno do kouta, bez možnosti kompromisu přijatelných pro všechny, bez možnosti, jak neztratit tvář. Pak se nedivme, že se to dostalo tam, kde to je. A tohle všechno, při vší úctě, řešit cestou soudních sporů, podáváním podmětů ke státnímu zastupitelství, k ničemu a nikam nepovede, jen snad k tomu, že vše bude ještě horší.
    Tím tedy odpovídám i na druhý příspěvek, v podstatě s ním zase až tak moc nesouhlasím, protože určitý díl viny na celé situaci tu u rodičů je. Už jenom v tom, že ztratili veškerou sebeúctu či úctu k druhým a někteří začali jednat jak utržení od řetězu. A za vrchol všeho si myslím je řešit tyto věci tzv. „zpolitizováním“, to proboha nikdo nechápe, že si politici budou jenom na kauze přihřívat vlastní polívčičku, ale řešení nejsou ochotni a už vůbec schopni jakkoliv pomoct ??? Zamyslete se, podívejte se co se tu událo v posledních 20 letech…. Neznám jediný případ, kde by vtažením politiky do problémů čistě antipolitických věcí něco vyřešilo. Naopak, neskutečně degradovalo !

    Ještě dodám, že chápu další nasrání rodičů, třeba k praxi, která se děje na úrovni klubů – protěžování jedněch na úkor druhých, zřejmá a častá korupce a vydírání, k prosazení jedinců, ale hergot pochopte už, že to je sice šílený problém, ale je to už jiný problém. Možná to je jen důsledek základních nešvarů, ale je to stále problém, který není koncepčním, obecným. Takové věci se dějí tu ve větší, tu menší míře, někde je to sofistikovanější víc, někde míň… Ale stále platí, je to až ten následný, chcete-li druhořadý problém, který v důsledku může být významně ovlivněn, pokud by se podařilo ty základní problémy vyřešit. Opačně to nejde. To je jako by jste chtěli začít stavět dům od střechy dolů.

    Tedy, toto je můj skutečný, a berte ho jako jen můj osobní soukromý názor na celou věc. A už moje vstupy ukončím s tím, že osobně nevěřím tomu, že se tento problém jakkoliv bude řešit, protože rodiče nikdy nenajdou dost odvahy k tomu, aby pomohli vzniku subjektu, který s jejich mandátem bude natolik silný, aby se stal jejich zástupcem a mohl tak, třeba prostřednictvím moderátora, nebo jiných osob začít jednat se svazem a spolky na řešení situace.

    Jasně, může tu být cesta i taková, že to někdo udělá hned (bez toho, aby čekal na podporu, kterou i tak nikdy napříč ČR nedostane), ale to pochybuji, protože všechno má své dvě strany mince = bohulibý záměr na jedné a ať se to komu líbí nebo ne, potřebné finanční zázemí na straně druhé.

    Úplně z jiného soudku: doporučuji všem seznámit se s řízením, které před pár týdny ukončil FA ČR se společností Essox… Ano, je to z jiného soudku, ale principiálně hodně podobné = nejprve byl FA ČR pomalu za gaunera, pak byl za ničitele soukromého bankovního sektoru, útočili na něj ze všech stran, aby nakonec po roce řízení všechno ustál se ctí a čistě pragmaticky, bez emocí, byť by na ně měl právo, ukončil řízení tak, že ze společnosti Essox udělal v podstatě vola – ale se vší slušností, grácií… rozhodnutí na tuším 48 stranách, plné argumentů, to je něco, co se v našich končinách moc nevidí… A něco podobného by si zasloužil i ml.hokej, pokud je teda ještě vůbec zájem, aby ml.hokej zase začal fungovat. Ale, skutečně tu vůbec takový zájem je ???
    S úctou, pozorovatel ze křoví I.H.

  11. To Ivo napsal:

    NEUSTÁLE SE DÁVÁ ZA VZNIKLOU SITUACI VINA I RODIČŮM. NEZAPOMÍNEJTE, ŽE RODIČ MAJÍ NEJVĚTŠÍ ZODPOVĚDNOST ZA VÝCHOVU. POKUD SYSTÉM ŠPATNĚ FUNGUJE, TAK MAJÍ NEJVĚTŠÍ PRÁVO DO TOHO VSTOUPIT. BEZ NICH BY NEBYLO CO ŘEŠIT. ONI DÁVAJÍ SVÉ DĚTI V ŠANC NĚKOMU JINÉMU.

  12. pemi napsal:

    Ivo děkuji za Vaše názory a odpovědi. Zbývá snad jediné. Sehnat odborníka na sportovní právo z řad advokátů. Takového, který bude mít zájem se celou věcí zabývat a není spjat s jakýmkoliv spoprtovním oddílem potažmo svazem. Tím myslím od nastudování problematiky, podání ať už stížnosti k ÚS nebo rovnou žaloby až po vedení celé záležitosti k úspěšnému konci.

  13. Ivo Holešovský napsal:

    Ještě si dovolím doplnit, můj poslední soukromý názor, či zamyšlení: Asi by nebylo od věci začít uvažovat o uspořádání jakéhosi „semináře“ na téma problematiky ml.hokeje… Proč?

    Zjišťuji jedno, že naprostá většina rodičů, ale i funkcionářů spolků (oddílů), svazu (ČSLH), ale i „odborníků“ z MŠaT a dalších v podstatě dost v problematice plave, neorientuje se dokonce v základních principech.

    Chybí tu jeden ucelený a podrobný manuál, co všechno z právního hlediska se ml.hokeje dotýká, co lze a co už nelze u mládeže použít (ze schválených a platných stanov a řádů) svazu i samotných spolků…
    Třeba by takový seminář byl vhodný doplnit i o okruh týkající se financování, protože soukromě si myslím, že do hokeje v důsledku jde dost peněz, a tzv. „podfinancováné“ je mnohdy jenom proto, že samotné spolky neumí nebo nedokážou vhodně s prostředky pracovat – zbytečně utíká desítky milionů pryč jenom proto, že spolky neznají šechny možnosti, které jim přímo naše daňová soustava nabízí. Pojem „podfinancování“ je takovou modlou k tomu, aby se jinak řeklo, že ať budeme mít jakékoliv peníze, nikdy to nebude stačit, co hůř, taky se to dá vyložit tak, že s penězi neumíme dostatečným vhodným způsobem pracovat.

    Materiál by měli připravit odborníci na občanské právo, právo spolkové, právo o korporacích (jasně a zřetelně vůbec říct, co všechno se spolků a jejich členů zletilých a nezletilých týká, co jsou povinni respektovat). Dál na právo rodinné, právo dětí a mládeže, tedy jaké omezení a pravidla musí spolky u dětí do 15 let strpět a dodržovat. O tom by nejlépe měli mluvit lidi, kteří se pohybují v sektoru „sportovního práva“. Vím, moc takových skutečně není, ale přeci jen existují. A nejlépe aby vystoupil alespoň na prvním, úvodním semináři některý soudce vrchního, či ústavního soudu, stejně tak rejstříkového soudu, pak zástupci úřadu na ochranu práv dětí a mládeže… a další…

    Jako druhý okruh by měli co říct odborníci na finanční spolkové právo, dańový řád, ve vztahu ke spolkům. A tohle možná bych viděl jako nejdůležitější, protože všechny problémy v důsledku vznikají tím, že podle svazu, státu i spolků je sport mládeže podfinancován. Dovolím si tvrdit, že není, jen se špatně s prostředky které jsou, nakládá. Už jenom to, že spolky zbytečně a nesmyslně na jedné straně mají „dotační peníze státu“ a na straně druhé v části, ne nevýznamné, je zase státu nesmyslně vrací zpět, aniž by museli a aniž by za to cokoliv ve prospěch spolku či jeho členů pořídili … (!!!). Logicky tím trpí ekonomika spolku, svazu, ale i samotných rodičů, protože se zbytečně přenáší na ně náklady, které mohli být zaplaceny z těchto peněz.

    A zašel bych tak daleko, že bych účast všem funkcionářům a alespoň trenérům s licenci „A“ přikázal jako povinnou, dokonce se složením zkoušek (!!!) 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 Proč? Protože čím dál tím víc se přesvědčuju, že všechny problémy ml.hokeje stojí a padají na NEZNALOSTI, na nepochopení základů podstaty, které pak v důsledku vytváří skutečně ZBYTEČNÉ třenice mezi svazem, spolky-kluby a rodiči. Úplně zbytečně, protože na všechny problémy ml.hokeje tu ve skutečnosti jsou jasné a zřetelné odpovědi, řešení…
    Teď si pod sebou asi podříznu větev, ale přes to to udělám: Tvrdím, že ml.hokej ve skutečnosti žádné problémy NEMÁ, resp. si je vyrábí navzájem na kolenou sám svaz, spolky a rodiče.

    Na to, že je 21.století, pro mě už to začíná být nepochopitelné, kocourkovské, cimrmanské zjištění. Tedy, pokud se něco ze shora uvedeného nestane, alespoň podle mě, bude nesmyslná džungle a vzájemné napadání všech a všemi pokračovat. Je otázkou, jestli je to takhle proto, že to vlastně je všemi chtěno, jako taková černá zábava, kolorit? Není to nakonec spíš taková zábava pro masy, černý humor? Osobně si myslím že ne, protože v důsledku touto situací trpí samotné děti, o které by tu mělo jít a které systém a popsané situace ničí. Jen by mě zajímalo, co kdokoliv z vás rodičů, dnešních funkcionářů spolků a svazu i MŠaT těmto samým dětem řekne, až se za nějakých 10-15-20 let zeptají, co jste to proboha v tom roce 2015 vyváděli? To jste byli všichni skutečně tak padlí na hlavu??? 🙂

    No, ale teď už fakt končím. I.

  14. Ivo Holešovský napsal:

    „…To Ivo: Tedy pane Ivo, registrační právo vzniklo okamžikem podpisu “oné” kartičky někdy ve věku kolem 6-ti let dítěte. Zde by mě tedy zajímal Váš názor na mé další dotazy.– nezaniká toto právo dnem dovršení plnoletosti dítěte? (rodič je zodpovědný pouze do plnoletosti dítěte). Pak by logicky mohlo dítě znova rozhodnout o svém osudu….“

    Do plnoletosti, resp. zletilosti dítěte jsou jeho zákonným zástupcem oba rodiče společně, nejsou-li, pak na základě rozhodnutí soudu je jim jeden z nich, pokud ani takový není, pak je jím zákonný opatrovník,…. V případě, kdy zákonný zástupce jakkoliv zavazuje dítě k právním povinnostem, předně k povinnostem podle hmotného práva, je zde ještě institut „soudního opatrovníka“, tedy se jedná o to, že s takovým závazkem, který hodlá zákonný zástupce sjednat dítěti, musí soud souhlasit na návrh zákonného zástupce. Ve vztahu k podpisu svazového registračního lístku by jistě bylo zajímavé se na takovou situaci podívat optikou, jestli náhodou s jejím podpisem nejsou spojeny do budoucna právní povinnosti dítěte podle hmotného práva, a tedy zda, náhodou, nechybí s podpisem registračního lístku souhlas opatrovnického soudu…
    Další otázkou je, když tento lístek podepisuje pouze jeden z rodičů a dítě má rodiče dva, zda náhodou, aby byl lístek považován za platný, by na něm neměli být podpisy obou rodičů současně, když v důsledku jeden může mít zájem na registraci dítěte u spolku a druhý z rodičů ne. V případě pochybností se má za to, že by taková registrace asi byla zneplatněna od samého počátku.
    No a v neposlední řadě je otázkou, nakolik je taková registrace zákonná, ve vztahu k samotnému spolku – tedy klubu. Registrační lístek, ve formě tak jak je předkládán k podpisu, podle mého soukromého názoru (mohu se mýlit), dostatečně nezakládá členství dítěte ve spolku. Vstoupit do spolku, stát se jeho plnohodnotným členem, je proces rozhodně po právní stránce náročnější, podpis registračního lístku, primárně určeného k „registraci“ podle registračního svazu ČSLH jako hráče, opravňujícího nastoupit do soutěží pořádaných svazem, osobně nepovažuju za dostatečné k tomu, aby na jeho základě vzniklo právo stát se členem spolku a tedy přijmout s tím všechny související práva a povinnosti, které si spolek svými stanovy dohodl. Proces být přijat d spolku je zákonem přesně definován, jako i způsob a to, jak tak musí být učiněno.
    Notabene za situaci, kdy naprostá většina spolků, když vidím jejich stanovy, ze svých nezletilých členů dělá v podstatě druhořadé ovce, sloužící jenom k tomu, aby od nich inkasovali příspěvky, či na jejich rodná čísla inkasovat příspěvky a dotace od státu, měst a obcí a dalších subjektů veřejného práva. Jen díky těmto členům můžou mít spolky statut příspěvkové neziskové organizace – spolku – jen který jim otevírá cesty k veřejným zdrojům, protože jen díky těmto členům vůbec mohou se vydávat za společnosti prospěšný spolek.
    Ale na druhou stranu jim upírají práva, stejná práva, které mají jiní členové spolku, kteří vesměs shora popsané nemají a nedisponují. Dost zvláštní, když „ti“ jiní členové spolku se aktivně na cílech spolku, tedy provozování sportovní činnosti vesměs nepodílí. Ale za významnější považuju skutečnost, že jsou tito členové diskriminováni, když se jim například upírá právo hlasovat, účastnit se valné hromady (či na jiných rozhodovacích mechanizmech, podle stanov spolku) a aktivně ovlivňovat zásadní rozhodnutí samotného spolku, jako jeho plnohodnotná členská základna. Ano, okamžitě namítnete, že děti přece nemůžou aktivně jednat, či hlasovat… Ale od toho tu přeci je institut zákonného zástupce, kterému dává zákon pravomoc za nezletilého jednat.
    A půjdu do absurdna, jestliže spolek má schválené stanovy v rozporu s pravidly práv na shromažďování občanů, tedy že jeho stanovy diskriminují některé své členy na úkor jiných členů, jestliže jsou jim upírány jejich zákonné práva, například hlasovací, aktivně se podílet na chodu spolku, min.nahlížet do ekonomické situace spolku, pak takový spolek je podle mého názoru zralý na to, aby se tací členové obrátili na rejstříkový soud s návrhem na zahájení řízení, jehož výsledkem může být nucené rozpuštění spolku soudem, pro jeho protizákonnost. Vše co popisuju, jsou základní principy „spolkového“ práva, zcela doléhavého i na „sportovní“ spolky. Zákon nezná výjimky, jestli s jedná o spolek primárně určený ke sdružení mládeže za účelem sportovní činnosti, spolek pro ochranu krajiny, spolek pro třeba potírání korupce, … Zákon je v tomto jasný, až nechutně jednoznačný a dostatečně podrobný. Nemůže se nikdo na nic vymlouvat, že něco nevěděl nebo neví, nebo že „dřív to bylo jinak“…. Nebylo, právní situace pro obč.sdružení a dnes spolky je jasná, neměnná a předvídatelná i ve vztahu k příslušnému soudu, pokud by rozhodoval o sporných činnostech a úkonech spolku. NAŠTĚSTÍ, chvála bohu že tomu tak je.
    A k tomu že rodič za dítě podepsal a rozhodl, k tomu snad jen jediné, a to že zrovna toto je v pořádku, resp. pokud tak učiní rodiče svobodně a případně OBA rodiče současně. Tento úkon zavazuje dítě do jeho zletilosti, určitým způsobem i dál, ovšem má zde dítě při zletilosti určité možnosti jak se z tohoto vyvázat. Ovšem nesmíte zapomínat na to, že právě kolem jeho zletilosti, 15-16 let, už jsou kluby nuceni podepisovat smlouvy, resp. vstupují už do jiné organizace, která už není tou „mládežnickou organizací, spolkem příspěvkovým neziskovým“. A tam již podepisují smlouvy jako profíci… sice vesměs pod taktovkou systému ŠVARC, ale budiž…. 🙂
    Ale závěrem nutno dodat, že dosud ještě nikdo nenašel odvahu či potřebu, aby o těchto otázkách vůbec soud jednal a rozhodoval. A můj soukromý názor je, že pokud rodiče za děti podepsali pouze ty lístky, nestali se jejich podpisem (jejich děti) členy svých spolků, oddílů. Z právního hlediska. A současně je můj soukromý názor ten, že většina spolků nemá své stanovy v souladu s právem, případně většina spolků nejedná v souladu s právem. Spolek jako kdokoliv jiný je sám o sobě odpovědný za zákonnost svého jednání, je za to před zákonem bez výjimky odpovědný a podle mého názoru většina spolků (při znalosti jejich stanov), je zralá na rozpuštění z úřední povinnosti už jen z důvodu, že hrubým způsobem porušují n.O.Z., listinu lidských práv, úmluvu na ochranu dětí,…
    Na závěr odbočím, a zase k jednomu: pokud si spolek nechá zaplatit „odstupné“ od jiného spolku už jenom za to, že mu tedy za úplatu předá jakési nepeněžní plnění (hráčskou registraci), pak už jenom tím se spolek (jeho zástupci) dopustil, podle mého soukromého názoru, trestného činu „obchodování s dětmi“ kteroužto úmluva o právech dětí doslova určuje, že je zakázáno obchodování s dětmi v jakékoliv podobě a jakékoliv formě. Není snad takovým obchodem to, když je dítě „prostředkem“, v podstatě sprostě „zbožím“ v obchodní transakci mezi dvěma různými subjekty (???). Podle mého názoru je to to samé, když otrokář prodal „právo“ na otroka jinému otrokáři…
    Abych nebyl popotahován, znova už o x-té zopakuji, že se jedná o mé soukromé názory, nikomu je necpu, nikoho neobviňuju… Jen dodám jedno, že jsem hodně zklamaný a smutný z toho, že dosud nedostal žádný soud možnost se k tomuto vyjádřit, pojmenovat toto a rozhodnout svým nálezem. Dosud vedené spory byly vedeny bohužel špatně, navrhovatelé totiž nepochopili podstatu problému a své jistě oprávněné požadavky nevhodně formulovali, když soudům nedali jinou možnost, rozhodnout jinak než jak rozhodli. A bohužel i ty kauzy dosud nerozhodné dopadnou stejně. A dosud ještě nikdo nenašel odvahu obrátit se na soud tímto směrem, aby rozhodl.
    Ono totiž v okamžiku kdy by to takto bylo podáno a soud mé názory i v minimálním rozsahu potvrdil, znamenalo by to hromadnou destrukci všech spolků, nebo většiny z nich, postavení těchto spolků mimo zákon, jejich rozpuštění + další důsledky z toho pramenící, například to, že by pak veškeré plnění přijaté za vydání registračních práv jinému subjektu (! u dětí !) bylo asi prohlášeno zaplnění trestně postižitelné, tedy by takové plnění bylo nutně vydáno státu. Co více, je otázkou co na to případně kontrola FÚ: co je vlastně odstupné? A co na to daně, mají si kde mezi sloupky hrát? 🙂

    „– není registrační právo za hranou zákona? „

    Odpověď nahoře, myslím že k nakopnutí a uvažování vhodným směrem postačující…. Být soudem, dostat se mi na stůl takové podání, aby by jednání a rozhodnutí netrvalo dlouho, umím si představit že bych byl hotov i s nadiktováním záznamu z jednání a vysrknutí minimálně jednoho kafe s vyhulením doutníčku do půl hodiny….. 🙂

    „…Stát přispívá na sport. Tedy jde o peníze z veřejného sektoru na rozvoj mládeže….“

    Jistě, nejenom stát, ale i města a obce, otevřeně či skrytě, stejně tak EU… EU možná nejvíc, protože v pozadí podpory státu a obcí jsou vesměs fondy EU, což je zajímavé z pohledu, proč a z jakého důvodu stát, potažmo EU, zcela rezignovalo na hloubkové kontroly toku peněz, jak je možné, že se prostředky, než se dostanou úplně dolů k tomu konkrétnímu dítěti, na jeho sportovní aktivitu jsou poskytnuty, jdou přes desítky rukou a zlomek jich skutečně ku prospěchu, možná, je využit.
    Nerozumím tomu, proč zde nemůže existovat jednoduchý model, který ovšem u běžných dotačních projektů u takových peněz funguje: dejme určitý jasný objem, na podporu aktivní sportovní činnosti dítěti přímo, a nechť je dítě (rodič) vyplatí, zase přímo, spolku jako úhradu nákladů spojených se členstvím ve spolku a jeho sportovních aktivit. Sakra, co je těžkého říct, že například ročně do hokeje mládeže dává stát 300.000.000,- Kč, je aktivních 10.000 hráčů, tedy k 1.8.v roce obdrží rodič od státu (MŠaT) na dítě 30.000,-Kč, k nim přidá to co by jinak zaplatil na příspěvcích (třeba 11měsíců á 1.000,-Kč) a postupně je klubu, za každý měsíc kdy se o jeho dítě bude klub dobře starat, třebas 3.417,-Kč… Kolik si myslíte, že z těch 300 mega, než doputuje do spolku dolů, nakonec ve prospěch dítěte přistane? Ale to by se připravila generalita o zisky, kluby o možnost „čarovat“ s rozpočtem,….

    „…Pokud by rodič neplatil žádné příspěvky, potom by možná tzv. registrační právo mělo do určité míry své
    opodstatnění. Ale zde se rodič podílí na financování v podobě příspěvků, vybavení(výstroj…) tedy financování Spolku….“

    Jak jsem už psal jinde, není úplně dobře spojovat nespojitelné – spolek je jedna věc, členství v něm a způsob jeho vzniku druhá, třetí je samotné registrační právo – to, aby mohlo dítě nastoupit do soutěže jako hráč, kde je pořadatelem svaz, což je spolek, založený spolky. Pokud by tu souběžně existovala nějaká jiná soutěž, třeba soutěž škol, třebas zastřešená MŠ, či kýmkoliv jiným, odlišným od ČSLH, jsou pak registrační práva kusem toaletního papíru…

    „… Domnívám se, že s tímto může kdykoli přestat a dítě může svobodně opustit spolek a zaregistrovat se v jiném spolku. Nebo ještě jinak. Tím,že rodič podepíše a vznikne to registrační právo vlastně rozhodl o osudu dítěte bez jeho právního vědomí tedy v době jeho nezletilosti. Neměl by v tomto případě o takové věci náhodou rozhodovat opatrovnický soud?…“

    Vezmu to obráceně- opatrovnický soud MUSÍ rozhodnout o úkonech, které hodlá učinit za dítě jeho zákonný zástupce, pokud chce dítě jeho zákonný zástupce zavázat k jakémukoliv plnění, povinnostem i do budoucna. Ale zrovna pouhý registrační lístek, v důsledku, nic takového nevyvolává. Je to jen a pouze registrace hráče k účasti v soutěži, kterou zastřešuje, pořádá svaz. A ty „tabulky“, ty v důsledku nic neznamenají, však ty jsou určeny jako pomůcka smírčí komisi, když má rozhodnout o tom, kolik si budou vzájemně plnit spolky mezi sebou za to, že jeden spolek druhému postoupí registrační právo na hráče.
    Tedy, nic to se spolkem jako takovým nemá společného, stejně tak s tím, že ze spolku můžete kdykoliv odejít a do jakéhokoliv spolku kdykoliv vstoupit, v tom vám nikdo nikdy bránit nemůže. Vždyť vám nic třeba nebrání ani tomu, být současně ve vícero spolcích, například na Spartě, na Slávii, Letňanech, Liberci, Plzni…. Současně, co vám jen peněženka (s ohledem na členské příspěvky dovolí).

    Kurňa, nepsal jsem už tisíckrát že už se nebudu k ml.hokeji vyjadřovat? 🙂 Si budu muset dát pár pohlavků na probuzení 🙂 I.

  15. pemi napsal:

    To Ivo: ještě si dovolím malé přirovnání. Když bude rozhodovat rodič o změně školy pak pokud se tyto nedohodnou tak dítě nedosáhne žádného vzdělání. Sice bude přijato do nové školy ale nebude mu dovoleno se učit.

  16. pemi napsal:

    To Ivo: Tedy pane Ivo, registrační právo vzniklookamžikem podpisu „oné“ kartičky někdy ve věku kolem 6-ti let dítěte. Zde by mě tedy zajímal Váš názor na mé další dotazy.
    – nezaniká toto právo dnem dovršení plnoletosti dítěte? (rodič je zodpovědný pouze do plnoletosti dítěte). Pak by logicky mohlo dítě znova rozhodnout o svém osudu.

    – není registrační právo za hranou zákona? Stát přispívá na sport. Tedy jde o peníze z veřejného sektoru na rozvoj mládeže. Pokud by rodič neplatilk žádné příspěvky, potom by možná tyz. registrační právo mělo do určité míry své opodstatnění. Ale zde se rodič podílí na financování v podobě příspěvků, vybavení(výstroj…) tedy financování Spolku. Domnívám se, že s tímto mlže kdykoli přestat a dítě může svobodně opustit spolek a zaregistrovat se v jiném spolku. Nebo ještě jinak. Tím,že rodič podepíše a vznikne to registrační právo vlastně rozhodl o osudu dítěte bez jeho právního vědomí tedy v době jeho nezletilosti. Neměl by v tomto případě o takové věci náhodou rozhodovat opatrovnický soud?

  17. Ivo Holešovský napsal:

    To Pemi 🙂 v poho
    Předně vycházíte, resp. poukazujete na zákon o sdružování, který ale už byl zrušen k 31.12.2013, resp. byl nahrazený novým občanem, tedy od 1.1.2014. Jedná se o zákon č.89/2012 Sb., (známý jako NOZ, n.O.Z.,…) a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob – často zaměňovaný za zákon o korporacích.

    Ale v důsledku nic špatného či jinak nevhodného se zrušením neudálo, jen se v podstatě samostatný zákon „o sdružování“ vtělil do jednoho základního zákonného sborníku, podle mě dokonce do kvalitnější a srozumitelnější podoby. Mimochodem stejným způsobem zanikly obč.sdružení, a jsou nyní spolky (i když je tu doba na změnu, která ještě u některých neproběhla, některé ob.sdružení ještě jako spolky nevystupují, byť jsou v podstatě automaticky „spolky“. Vždyť ČSLH je taky jenom spolek, byť jej založili jiné spolky a jsou jeho členy (vaši kluci nejsou členy spolku ČSLH, ale toho vašeho spolku, byť se hodně lidí snaží ostatním namluvit, že to je jinak)…

    A konkrétně ke znění, které se hokejové mládeže a tedy spolků (oddílů mládeže) týkají a stojí za povšimnutí, resp. jde o znění, o kterém stále píšu dokola, aby se to troch dostalo pod kůži všem fandům hokeje, je právě i to, na co sám ukazujete, ono to v podstatě zůstalo stejné. I když se k tomu váže i LLPS, v zásadě platí, že:
    a) kdokoliv může svobodně do spolku vstoupit
    b) kdokoliv může ze spolku vystoupit
    c) nikdo nemůže ničím a nijak bránit či čímkoliv cokoliv podmiňovat, když chce kdokoliv konat podle bodu a) nebo b)

    Obecně je to v podstatě dané. Problém ml.hokeje v tomto ale nakonec není, ještě se nestalo, že by v důsledku někdo někomu (z hokejových spolků) bránil z jednoho odejít a do jiného vstoupit. Alespoň o takové situaci zatím nevím. A pokud bych se jen náznakem o takové situaci dověděl, bylo by to na podání trestního oznámení, doslova by šlo o omezování osobní svobody, tedy trestně-právní odpovědnost činovníků klubu, který by takovému vystoupení z klubu bránil.

    Problém je jinde – a to s registračním právem hráče. Modelově to je tak, že z jednoho klubu svobodně vystoupíte, do jiného vstoupíte, alespoň do dne, kdy budete chtít, aby váš syn nastoupil k soutěžnímu zápasu, soutěže pod hlavičkou ČSLH. Aby ale váš syn mohl nastoupit k soutěžnímu zápasu pořádanému svazem ČSLH, pak k tomu potřebujete disponovat tzv.registračním právem. No a toto registrační právo poprvé drží klub (to jsou ty tzv. „kartičky – podepište, aby jsme mohli vzít vašeho kluka na zápas, v podstatě o nic nejde, že… zahraje si, bude šťastná jako blecha…“). Tedy za klub, za který váš syn nastoupil poprvé, k prvnímu zápasu, je klub tzv. „mateřský“.

    Po nějakém čase z tohoto klubu (je jedno proč) přestoupíte do jiného… zatím v poho… sluníčko na duší… Až do okamžiku, kdy má váš syn naskočit do soutěžního zápasu, do soutěže pořádané svazem, a tady nastává kámen úrazu = soutěže se řídí (mimo jiné) přestupním řádem, který je závazný pro všechny členy svazu, tedy jak pro původní tak i nový klub. A ten řád zlořád ukládá novému klubu, pokud se nedohodne s původním klubem jinak (na jiné úlitbě bohům), zaplatit odstupné – jinak mu původní klub nepředá registračku.
    A pro případy, jen jako pomůcka (!!!), pro určení jeho výše (pro rozhodnutí smírčí komise svazu), slouží ty tak hodně oblíbené a propírané „tabulky“ 🙂 . Mimochodem, nesmějte se, ale původně byla myšlenka bohulibá – aby nemohla být komise ovlivňována, aby nerozhodovala podle toho, kdo se jak vyspal, kdo se na koho jak škaredě podíval, kdo se s kým zná nebo nezná, vymyslela se tabulka pro smírčí komisi, aby v tom byl řád, aby nedocházelo ke korupci, …

    A další písničku českou hokejovou asi už znáte: nový klub brečí, jako že nemá peníze na odstupné…. Šup, rodič vytáhne kešeni, vyplázne na účet nového klubu pár desítek tisíc, jasně že ofiko nedává peníze na odstupné, ale přece sponzorský dar, že…. protože asi miluje manželku předsedy….). A že je to zrovna ta samá částka, kterou ten samý klub, světe div se, zaplatí za kloučka Pepíčka, protože někdo z klubu slyšel že je talent, je jenom velká, sice k neuvěření, ale skutečně velká náhoda, věřte mi…. 🙂 Jo a že ten Pepíček je synem velkýho Pepy, co pár dní před tím z ničeho nic, jen tak, tomu samému klubu dal sponzorský dar, tak to je, skutečně, věřte mi, dvojnásobná náhoda 🙂
    Jo že těch náhod je nějak moc rok co rok, napříč celou ČR, je sice k neuvěření – až popukání, ale…. ml.hokej asi je magnetem na náhody… :). Stejně tak je obrovskou náhodou, že žádné kluby v ČR na odstupné peníze nemají, buc bác, ale vesele inkasují… chrochtají blahem, jak jsou ti tatíci blbci, že na tuhle hru, stále dokola a dokola přistupují… Slušný byznys, slušné to oddíly 🙂

    Až jen do doby, než konečně někomu rupnou nervy a podá podmět k šetření spáchání daňového a správního deliktu spolky (není náhodou spolek veřejně prospěšná nezisková instituce?); není náhodou poskytnutí úplaty za dítě, tedy „odkoupení“ práva na dítě (do 15let věku), protizákonným obchodováním s dětmi, přesně v doslovném duchu úmluvy o právech dětí? Není i toto náhodou trestní čin? Nevím, nevidím, neslyším…. 🙂 Já vlastně o ničem takovém ničehož nic nevím, pan král i Král musí přece nejlíp vědět, co dělají jeho poddaní… A má dost drábů, kteří jsou přece čestní, nezkorumpovatelní, jak by mohli když na všechno pan král má tabulky… 🙂

  18. pemi napsal:

    Omlouvám se panu Jehličkovi. Můj dotaz směřoval k panu Ivo Holešovskému.

  19. pemi napsal:

    Dobrý den pane Jehlička, Vaše příspěvky mají hlavu a patu. Možná nebudu daleko od pravdy když si řeknu že máte velmi blízko k právním věcem. Zajímá mě Váš názor na :
    http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=uj–2-132554&s=z&x=-&f=133264#1
    zejména na § 3 a § 4. Nemohla by tudy též vést cesta?

  20. To Radek napsal:

    Ano Radku, trefil jsi to přesně. Rodič prakticky zkoro nemá jinou možnost, než aby s klukem lukem v klubu skončil. Kluby vědí, že to rodič neudělá a těmito podmínkami ho vlastně vydírá.

  21. Ivo Holešovský napsal:

    To Jaromír:
    Jaromíre, kdyby jste si dal tu práci (jakože tu tací jsou…), sestavit chronologicky všechny výstupy na veřejnost okolo ml.hokeje za posledních 9 let, následně se vrátil ke všemu tak jak to šlo za sebou, s odstupem by jste už ani nedokázal na výsledek nijak reagovat = rezignoval by jste…

    Je jen otázkou času, až to dotyční „svážou“, a hezky den po dni, kauza po kauze to bude ucelené zveřejněno… takový archív bude pro hodně lidí, kteří se okolo hokeje motali a dosud motají dost nepříjemné čtení. Minulost doběhne každého, no některého i předběhne.

    Je jen otázkou, jestli to do budoucna ml.hokeji prospěje, no v naší bezpáteřní společnosti ctít nějaké ohledy, „za zásluhy“ mlžit a zametat pod koberec asi není na místě. Druhá stránka mince je, že dost věcí se blíží trestně-právní odpovědnosti, promlčení takových kauz ještě neproběhlo. A třetí stránku je, jestli vůbec tu je zájem i ze strany rodičů skutečně problémy ml.hokeje řešit. Myslím tím skutečný zájem, ne jenom po netu brečet a anonymně si stěžovat, jak je všechno špatně, a v okamžiku kdy by měli z ilegality vystoupit, nebo alespoň v minimální míře spolupracovat (třeba jen tím, že poskytnou své poznatky, svůj případ), tak nakonec couvají a zalézají zpět do útrobí zimáků, jen „proboha o mě nic, já nic, já jsem vlastně spokojený s tím jak to je“…

    Je krásné sledovat, jak ob dva, tři roky se historie opakuje, jen se obměňují jména a názvy… takové malé české hokejové déjà vu 🙂 I.

  22. TO MAX napsal:

    Beru váš článek jako ironii. Poslanci nemají právo se svým mandátem disponovat jak chtějí bez souhlasu svých voličů

  23. Ivo Holešovský napsal:

    To Radek:
    „… Mozna kdyby Strasburk prikazal neco statu, ale i tak by si bafunari pres svaz hned vymysleli jinou vydiracku….“

    = tak to už se stalo (vloni 10m2014) , doslova soudce ve svém odůvodnění nazval praktiky v českém ml.hokeji za otrokářské, neslučující se s demokratickými principy a s 21.stoletím…, s právním pořádkem EU,… Vydal závazný nález, proti kterému ČR neprotestovala, nijak proti němu nebrojila…..
    = dokud se nenajde dost velká skupina lidí, nejlépe zastřešená odbor.organizací, a ta dokud fundovaně nedá podmět komisi EU pro sport k zahájení řízení proti ČR, nic se nestane…
    = shora uvedené ovšem předpokládá, že byl ve stejném duchu podán podmět k justici v ČR a ta podmět nevyřeší, resp. se zřekne práva rozhodnout… Na straně žalovaných by pak měli být spolky zastřešené svým vrchovolým orgánem – svazem ČSLH a stát (umožnil protizákonné jednání spolků ani by zákonně zasáhl).

    … Což se nikdy nestane, protože se nenajde dost lidí z hokeje, kteří by do toho šli, potažmo těžko najít dost fundovaných a natolik zdatných subjektů z právního prostředí, kteří by byli vůbec schopni takovou kauzu vést (nic proti běžným AK :)… I.

  24. To Jehlička napsal:

    Našeho druhého vnuka z hokeje stáhneme. Už začal s fobalem. Má na něj talent jako na hokej. Rodič už to nechce prožít podruhé.

  25. Jehlička napsal:

    Když to vše čtu, hodně lituji že jsem dal kluka na hokej. Tady se nedá odhadnout co Vás špatného potká za pár let, takže Vás celý ten systém dostane buď do nekonečných konfliktů (viz. Zacha), nebo do úplatků (Palasčák a mnoho dalších rodičů), nebo do emigrace (Kanada, Švédsko, USA). Nevím jak Vás, ale mě každý další nový článek a vyjádření docela dostává do sportovní deprese.

  26. Radek napsal:

    BEZPRAVI JE V SYSTEMU
    (nutne by bylo obvinit cely svaz i kluby najednou)
    Co muze delat rodic ditete (talentovaneho/nadseneho kluka/holky), ktere miluje hokej, ale nema ve svem klubu idealni podminky pro svuj rozvoj?
    a) vyplatit se za obrovske penize (v Palascakove pripade jiste mnohem vetsi statisice)
    b) smirit se s horsimi podminkami pro rozvoj
    c) kyvnout na nabidku trenera, ze se postara.
    Neni to ale jen o svazu, nybrz celkove o financovani sportu ze strany statu. Hokej by bez statu vubec neprezil, presto ma na nej stat nulovy vliv. Svaz (tim i jeho pravidla zakotvujici otrokarstvi od podpisu prvni registracky) ovladaji bafunari z klubu, kteri jsou vetsinou voleni valnymi hromadami, jichz se mohou ucastnit jen (casto jimi samotnymi) vybrani „clenove“ spolku, ktere mnohdy zprivatizovaly zimaky trvale subvencivane municipalitami (mestem, prip. krajem) ci prijmy z ubytoven a hospod, ktere se v nich nachazi atd. Cele se to chova jako sit mafianu s rozdelenymi teritorii a funkcemi. Otrokarsky system a tyhle „sponzori“ jsou jen vedlejsi produkty podnikani na obecnim za obecni, kde si jedni moc uzivaji moc nad druhymi a mnozi ji pouzivaji k ruznym formam vydirani rodicu pres jejich deti. Policie na to nema a nejspis ani nase soudy. Mozna kdyby Strasburk prikazal neco statu, ale i tak by si bafunari pres svaz hned vymysleli jinou vydiracku.

  27. MAX napsal:

    Tak to nemá chybu

    Snaha kriminalizovat zcela běžné obchodní jednání, bez nějž by český hokej a někteří čeští hokejisti nikdy nemohli dosáhnout svých nesporných úspěchů, až příliš připomíná nedávnou snahu státního zastupitelství omezit ústavní právo poslanců Parlamentu ČR prodat svobodně svůj mandát nejvyšší nabídce.

  28. Bílá napsal:

    Doufejme, že i když třeba budeme MS, tak se ten problém s úplatkářstvím v našem hokej nezamete pod koberec.

  29. Jaromir napsal:

    Konečně se „probudila“ veřejnoprávní televize……..http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638-hyde-park-ct24/215411058080415-hyde-park

  30. Marek napsal:

    Nevím co kdo řeší. Tady jsou velice dobře napsané vyhlídky Růžičky, tím jak to převzala Policie! A co Král, odborník na trestní právo? Stane se šaškem …. z Karlovi univerzity. Tak i možná tammají rychlo-kvašky, nejen v Plzni.

    Ať přemýšlím, jak přemýšlím …. mě také nenapadá žádná varianta pro beztrestnost! Snad jen Zkorumpovaná PČR.

    http://leopold-cerny.blog.ihned.cz/c1-63865170-ruzicka-v-ofsajdu

  31. to Jehlička napsal:

    PROČ NEMAJÍ BUDOUCNOST.Podle mého názoru, u nás trenéři už od samého vstupu hokejových adeptů až příliž tvrdě a neodborně vychovávají kluky, kteří se jeví jako problémové. Pokud se rodič rozhodne dát svého kluka do zahraničí, tak na to musí mít prostředky. Když je nemá, tak ten kluk se musí přispůsobit nebo skončit. Hodný kluk sice se dostane až do repre, ale OSOBNOST to není

  32. Jehlička napsal:

    Jediné co to ukazuje je, že tady nemají děti budoucnost. Což se teda už vědělo :-). Jen se nevědělo, že to je až tak špatné. Toto je prostě pro mládežnický hokej konečná. Hlavně že z daní na toto jde 100 mil.

  33. Jirka napsal:

    DVĚSTĚPADE za šanci ,NEBO PĚTSET ZA PŘESTUP. Co je lepší ,neboli, to je možná to oč tu běží. Kam jsme se to až dostali. Staří hokejový matadoři “ valí bulvy“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *