Skalpel, prosím!

Hokej a studium se u nás příliš nekamarádí, to se ví. Vzpomínám si na jednu veselou facebookovskou komunikaci hokejových borců někde na hraně staršího dorostu a juniorů, která se nesla v duchu zábavných otázek typu „Nevíte, kde je škola? Já tam nebyl, už ani nepamatuju!“ Tihle borci zmítaní hormonálními změnami sami ještě neumí dost dobře domyslet, že hruška, na které aktuálně sedí, má jen velmi křehké větve. A bohužel často nemají v okolí nikoho, kdo by se jim to snažil důrazně osvětlit. Hokejoví bafuňáři s vidinou inkasa pseudovýchovného nejlépe od rodičů se zmohou obvykle jen na hašení největších průšvihů, hlavně aby ta akademie na papíře aspoň nějak vypadala. Bývalý respekt k učitelům už sem tam nostalgicky připomene jen repríza Obecné školy a i rodiče velmi často zůstávají krátkozrací a neteční k nekompromisním statistikám uplatnění v profesionálním hokeji. A upřímně řečeno, ani ta česká extraliga není žádná velká výhra, což  jistě potvrdí nejeden bývalý extraligový player tápající po skončení profesionální kariéry, jak po zbytek života uživit sebe i rodinu. Proto za zaznamenání určitě stojí následující příběh z jihočeského lifestylového časopisu Barbar!, který naštěstí naznačuje, že pár rozumných lidí se v hokeji pořád pohybuje. Tím cennější, že jde o příběh syna bývalého skvělého profesionála Radka Ťoupala.

Zdroj: Barbar!

Věřte, že podobných případů moc není – aby hokejista hrál od útlého věku na vrcholové úrovni, roky makal každý den a pak se dobrovolně vzdal naděje na to provozovat svůj sport profesionálně a šel za jinou, vysoko položenou metou. Pětadvacetiletý Ondřej Ťoupal se ale tohoto kroku nebál. A dobře udělal. „Přál bych si, aby můj životní příběh inspiroval mladé hokejisty a jejich rodiče, aby se kromě tvrdé dřiny na ledě věnovali hlavně škole,“ uvozuje své povídání dnes již MUDr. Ondřej Ťoupal.

Celý článek ZDE

toupal

2 komentáře

  1. miroslav palaščák napsal:

    Přečetl jsem si to se zájmem. Výjímečný příběh, výjímečný člověk.
    Dnes často slyším argument, že se juniorský hokej a studium střední školy nebo gymnasia stíhat nedá. Není to pravda. Je to tedy velmi těžké a často je velmi důležité pochopení této složité situace obou stran, jak ze strany školy, tak i trenérů. Ale jak se říká: „Kde je vůle, tam je cesta,“ tak nejdůležitější, podle mé zkušenosti, je právě vůle a píle. Chápu, že oproti ostatním spoluhráčům mám velký studijní talent, ale většina mých spoluhráčů nebyla hloupá, jak se často v mediích o hokejistech píše. Prostě neměli vůli do školy chodit a učit se. Já jsem měl velké štěstí, že mi na mém gymnasiu vycházeli vstříc a všechny svoje studijní povinnosti jsem si mohl plánovat dopředu, velice podobně jako to chodí na vysoké škole.
    Zkopíroval jsem jednu část, se kterou nemohu souhlasit. A to že není pravda, že se nedá kvalitně studovat a zároveň kvalitně trénovat a hrát vrcholový hokej.
    O tomto jsem naprosto přesvědčený, že není pravda. Nedá se kvalitně studovat a současně hrát hokej v České republice. I Ondřej tvrdí, že musel mít štěstí na školu. Ale to přeci každý nemá. Já jsem se setkal na kvalitních středních školách spíš s nepochopením pro podmínky sportu.
    A právě tento problém, skloubení hraní vrcholového hokeje a kvalitního studia na střední škole, je neuvěřitelně velký dluh , a zločin, který tady po sobě zanechal Lener a Král. Místo aby toto bylo prvním krokem tzv „reformy “ v hokeji, tak se tady budují nesmyslné akademie.
    to , kolik času dokázali promrhat odpovědní na Svazu, to nemá období. Úplně jim je jedno, co se stane s mladým hokejistou,když skončí juniorku a z logiky věci nepostoupí do seniorské kategorie. Kluci kteří 17 let hráli hokej,vybojovali tisíce soubojů,vypotily hektolitry potu, odcházejí z oddílu a z českého hokej, jak nepotřebná veteš.
    Nikdo jim nepoděkuje za vzornou reprezentaci oddílu, a nikdo jim nevytvořil podmínky,aby nemuseli začít znova od nuly. Aby nebyli hendikepováni oproti svým „normálním“vrstevníkům.
    Takže řešení je jednoduché. platí varování: NECHAT SVÉHO SYNA HRÁT STARŠÍ DOROST NEBO JUNIORKU V ČESKÉ REPUBLICE, JE NUVĚŘITELNÝ HAZARD S JEHO BUDOUCÍM ŽIVOTEM.
    PROTO, POKUD CHCETE ZŮSTAT V ČESKU, TAK OPRAVDU DEJTE PŘEDNOST VZDĚLÁNÍ, PŘED HOKEJEM VE STARŠÍM DOROSTU, DOKUD TADY SVAZ NEODČINÍ SVŮJ NEJVĚTŠÍ ZLOČIN, NEHRAJTE DÁL HOKEJ ,

  2. Dana Čečková napsal:

    Ondra je cílevědomý a velice chytrý mladý muž. Gratuluji a přeji mnoho úspěchů v jeho dalším životě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *