Necítíš se na trénink?

Jedna hodně dobrá věc z webu ZeleznaKoule.cz. Motivační apel pro období suché přípravy!

Autor: někdo z trenérů zeleznakoule.cz

Nevyspal ses 8 hodin?
Máš namožnené svaly?
Jsi hladový? Nebo naopak příliš najedený?
Zapomněl sis svůj předtréninkový koktejl?
Nemáš vyprané tričko?
Je příliš horko? Nebo příliš zima?
Moc brzo ráno? Moc pozdě večer?
Máš na tkaničce uzel?

Ty můj chudáčku, je mi tě moc líto.
Až na to, že není.
Zvedni zadek, zatni zuby a mazej trénovat!

Nedávno mi přišla smska od jednoho z mých studentů. V neděli se mu narodilo dítě, takže v pondělí nedorazí trénovat, protože slavil a moc se nevyspal. Zřejmě si dal dokonce i pivo, možná dvě.

Moje odpověď byla stručná a přímočará: „Těším se na viděnou na tréninku.“

Nakonec dorazil a hádej co? Byl to jeden z jeho nejlepších tréninků.

Věc se má tak, že tvoje tělo kecá.
Když máš pocit, že je všechno na levačku, cítíš se špatně, unaveně, namoženě, hladově – zpravidla máš před sebou trénink, během kterého pokoříš nějaký ten osobní rekord. Velmi často to nakonec dopadne mnohem, mnohem lépe, než bys čekal.

Mám dva důvody, proč bys rozhodně neměl vynechat trénink jen proto, že se zrovna necítíš úplně skvěle:

1. Konzistence
2. Adaptace

KONZISTENCE

Buď konzistentní ve výběru tréninkového náčiní, cviků, cvič dle konzistentního tréninkového programu s jasným cílem.

Ale hlavně – buď konzistentní v docházce.

Pokud máš 3 tréninky týdně a jeden vynecháš, protože ses zrovna ten den nejlépe nevyspal, krátíš svůj týdenní tréninkový objem o 33%!

Konzistence je základem úspěchu. Ve skutečnosti, pokud bych si měl vsadit na jeden nejdůležitější tréninkový faktor, bude to konzistence. Nejlepších výsledků (rozuměj, největšího zlepšení) dosahují v Železné kouli ti, kteří mají 100% docházku.

ADAPTACE

Ať se ti to líbí nebo ne, tvoje tělo je velice adaptabilní systém. Zjednodušeně řečeno jsi to, co děláš. V kontextu tréninku jsi to, co trénuješ.

Pokud pravidelně trénuješ jen v super podmínkách, skvěle vyspaný, s tím správným koktejlem před a po tréninku, optimálně najedený a v nejpohodlnějších botách a rukavicích, jak chceš podávat výkon, až tyhle podmínky mít nebudeš? Další špatná zpráva: v reálném světě mimo laboratorní podmínky tělocvičny najdeš tyhle podmínky zřídka, spíš nikdy.

Samozřejmě tím neříkám, že máš spát dvě hodiny denně, půl dne před tréninkem nepít a těsně před ním si dát smažák a mísu těstovin. Nemá smysl si dělat zbytečné násilí – pokud tedy netrénuješ pro podávání výkonu v těch nejhorších podmínkách jako například členové armády nebo kontaktní sportovci. Nicméně i ti by měli notnou dávku tréninkového času strávit v dobrých podmínkách. Adaptace je pomalý a pozvolný proces.

Co se snažím říct je, abys nebyl přehnaně pohodlný a rozmazlený a nezalekl se drobného nekomfortu. Pokud tělo v reálném světě vystavíš situaci, na kterou není zvyklé, v drtivé většině případů nebude reagovat dobře. Neznamená to, že se hned něco zlomí, utrhne nebo zničí (byť to riziko tu samozřejmě je), ale nebudeš se jednoduše cítit „doma“. V takovém případě tvůj výkon nejspíš nebude stoprocentní. A připravit se tréninkem na běžné životní situace – to je přece pointa cvičení, nebo ne?

Pak jsou tu samozřejmě okolnosti za hranicí nekomfortu, jako je zranění, nemoc, spánková deprivace nebo přetrénování. To je téma lehce mimo rámec tohoto článku. Nicméně v devíti případů z deseti ani toto nevnímám jako omluvenku z tréninku, jen je třeba být velmi opatrný a obezřetně škálovat tréninkový objem. Volil bych lehký trénink mobility, technickou přípravu, strečink nebo nenáročný trénink s vlastní váhou či lehkým železem.