Mládežnické soutěžení

Jestli se “novému” zachránci českého hokeje Filipu Pešánovi konečně něco povedlo, tak zatřást hokejovým hnutím. Už tradiční novoroční rituál, kdy se v návaznosti na tradiční neúspěch českých mladíků při MS U20  vzedme tradiční mediální brblání, aby následně tradičně utichlo, byl letos silnější než obvykle. Silnější otřesy nezpůsobilo vystoupení českých mladíků, to se nijak nevymanilo z předchozích let, ale právě vystupování Filipa Pešána. Česká novogenerační naděje nejen že zapadla do soukolí svazového PR, ale ještě ho vyšperkovala máváním ukazováčku na všechny možné strany, aniž by se jeho špička jakkoliv nasměrovala také alespoň trošičku na vlastní hruď. 

No nic, s tím ať si poradí kompetentní. Původně jsem tady chtěl vypálit obhajobu ročníku 2001, který Pešán a jiní označili za slabý a nešetřili přitom slovy jako “materiál”, ale pak jsem usoudil, že by to byla jen ztráta času a opakování 1000x opakovaného. Pokusím se proto o trochu netradiční náhled na celý ten hokejový pořádek a možná ho protnu i nějakou retro připomínkou, která naznačí, proč vlastně ty 2001 jsou tak slabý ročník.


Jaké by měly být hlavní cíle českého hokeje?

Poslední dobou jsou ze všech stran v souvislosti s problémy v českém hokeji zmiňovány v podstatě jenom úspěchy a medaile v souvislosti zejména s vystoupením národních týmů. Fajn, máme tedy jeden jasný hlavní cíl a pojmenujme si ho třeba VÝKON.

Za druhý hlavní cíl vedle výkonu bych si dovolil vytyčit veřejný zájem. Mám tím na mysli maximální využití popularity hokeje ve prospěch společnosti, aby nám co nejvíce a co nejdéle sportovaly děti, mládež a klidně i dospělí. Koneckonců, do profi hokeje se prokouše jen malinkatý zlomeček těch, kteří si v dětství obují brusle a přihlásí na první trénink. Pro maximální zjednodušení budu dále používat pro veřejný zájem ne úplně přesný termín ZÁBAVA.

Český hokej by ideálně měl sledovat oba cíle a myslím, že by mu navýsost prospělo, kdyby je také uměl od sebe v jistý moment vhodně oddělit. Prospělo by to na jedné straně sportovně výkonnostní konkurenci, ale i prostému sportování pro zábavu, ze kterého by spadl ten neúprosný tlak na výkon.

Pohledem obou cílů se na úvod téhle amatérské analýzy neduhů českého hokeje podívejme rovnou na komponentu, o které se nyní mluví nejhlasitěji.


Soutěže

Pro sportovní výkon potřebujete vytvořit pořádnou konkurenci. Přitom bychom ale neměli přijít ani o široké masy sportující především ve veřejném zájmu (pro zábavu).

Za sebe vidím základní premisu v hrubých rysech následovně.

Žáci (do 15 let)

Kreativní prostředí svobodné volby, zábavy i konkurence. 

Prostor pro co nejširší masy s možností přirozeně vytvářeného konkurenčního prostředí ve výkonnostní špičce. Pro nějaké dělení soutěží na AAA, AA, A, atd. u nás není prostor, proto si to zjednodušme a soutěžme klidně všichni v jednom pytli jako doposud, jen za následujících vybraných podmínek.

  • Kluby/týmy mezi sebou volně a přirozeně soutěží o hráče co nejlepší nabídkou programu. Na druhé straně si své místo na slunci podle chuti vybírají i hráči. Poměr VÝKON/ZÁBAVA přirozeně balancuje.  
  • Funguje zcela volný pohyb hráčů mezi kluby/týmy (omezený pouze pravidlem dojezdové vzdálenosti od místa bydliště a zákazem přestupů v průběhu sezóny), který zajistí volné soutěžení na straně nabídky (kluby/týmy) i poptávky (hráči).
  • Vstup do systému je umožněn i týmům mimo současnou klasickou klubovou strukturu. Klidně ať se do nabídky hokejových programů pro jednotlivé ročníky zapojí i “soukromé” projekty, které nabídnout celoroční týmový program jen pro některé ročníky.
  • Státní a svazová finanční podpora (peníze z marketingu atd.) teče všem stejná (na hráče).
  • Další financování – veřejné podpora (municipality), soukromá podpora (sponzoring), členské příspěvky – je otázkou schopností vedení jednotlivých klubů/týmů, zájmu měst a obcí, ale i otázkou kvality nabízeného programu a ochoty rodičů za něj zaplatit. 

SOUTĚŽENÍ DO 15 LET

Zcela zrušit současnou žákovskou ligu! Proč?

  • nesmyslné zápasy nevyrovnaných týmů 
  • málo zápasů

= malá intenzita + příliš četné zápasy 3×20 s výsledkovým rozdílem o 10+ gólů jsou jen ztrátou času, peněz a motivace na všech stranách. 

Nově:

Kluby/týmy si domlouvají zápasy s kým, kdy a kolik chtějí po celou sezonu. Pokud nemají masochistické choutky, tak si zápasy přirozeně sjednávají se soupeři s podobnou výkonností. Dnes si kluby/týmy běžně organizují přáteláky a turnaje před a po sezóně, o Vánocích apod. takže organizaci hravě zvládnou. Svaz by mohl nabídnout pravidla, manuály a podporu, aby jim vše maximálně usnadnil.

Zápasy zintenzivnit zkrácením na formáty (3×15, 2×20 apod.). Hrát ideálně ve formátech turnajů, dvojzápasů apod.

Zvýšit počet zápasů v sezóně (nabídku si však vytváří každý klub/tým sám), přičemž turnajové formáty uvolní prostor i pro volné víkendy. Pokud odehrajete např. 3 víkendy za sebou po třech zápasech na turnajích, můžete dát 4. víkend volno na hory a pořád budete mít místo současných často nesmyslných 4 zápasů ŽL odehráno 9 pořádných 🙂

Přestože volný pohyb hráčů by měl vytvořit přirozenou obranu proti nevhodnému chování trenérů, hodilo by se nastavit “zápasová pravidla” tak, aby všechny děti hrály a nestávalo se, že nebudou nominováni do zápasů nebo při zápase budou vysedávat na lavičkách:

  • omezit finanční podporu na počet hráčů na tým (max 18+2 do sezóny)
  • zavést povinné pravidelné střídání všech pětek v zápase s výjimkou koncovek zápasů (řekněme posledních 5 minut zápasu – tam ať už se děti klidně učí poznávat hierarchii a role v týmu)

PŘESTUPY DO 15 LET

Zcela volně.

Omezení pouze:

  • Dojezdová vzdálenost od bydliště.
  • Zákaz přestupu v průběhu sezóny (s výjimkou stěhování)

VYBRANÉ ÚKOLY SVAZU U SOUTĚŽÍ DO 15 LET

Svaz vytvoří a poskytne rámcová pravidla pro soutěžení, manuály a aplikační podporu tak, aby všem co nejvíce usnadnil organizaci soutěžení, např.

  • vzorové propozice pro zápasy, turnaje
  • přehledný online systém pro objednávání rozhodčích
  • online systém pro zadávání výsledků zápasů a výpočet výkonnostního žebříčku
  • online systém pro správu turnajů

Svaz kontroluje dodržování pravidel soutěže vč. těch “zápasových” a tvrdě postihuje prohřešky.

Svaz vede ročníkové žebříčky na základě výsledků všech zápasů zadaných do online systému, čímž mají všichni přehled, jakou výkonnost mají jednotlivé kluby/týmy v ročníku a mohou si lépe sjednávat zápasy s vyrovnanými soupeři. 

Žebříček nabídne také přehled přehled o úrovni práce v jednotlivých klubech/týmech, takže celé prostředí bude čitelné pro všechny.


Dorost a Juniorka (15+)

Jasné oddělení VÝKONU a ZÁBAVY.

Soustředění vrcholového hokeje do klubů, které hráčům nabídnout kvalitní program.

  • Vytvořit velmi úzkou špičku výkonového hokeje prostřednictvím nastavení soutěží. 
  • Přes dorost k juniorce dále zúžit.
  • V rámci možností maximálně finančně podpořit výkonový hokej.
  • Vytvořit maximální hráčskou konkurenci:
    • nejlepší hráče udržet v Česku!!!
    • nedávat juniory předčasně do soutěží dospělých 

BTW, sorry, ale ta slavná Chance liga je podle mě pro mládež jen mor! Kouknul na to někdo v televizi ve srovnání třeba s kanadskou juniorkou? Pokud chcete hrát světový hokej, nemůžete přeci hledat inspiraci v soutěži 30. světové úrovně jen proto, že vás tam hráči 30. světové úrovně nebo hvězdy na sklonku kariéry silově přetlačí! Podám jednu reálnou komunikaci ze šatny Chance ligy: 

“Kluci, kam se chodíte po tréninku protáhnout?” 

“Ty vole, mladej, za přesčasy nás tady nikdo neplatí!”

Zapomeňte na rekordní premiéry v dospělém hokeji v 15ti letech a nechte bojovat nejlepší mezi nejlepšími ve své váhové kategorii. Jen tam najdete zdravou konkurenci a motivaci. 

Howgh! 

Nespornou výhodou velmi úzké výkonové špičky bude i to, že nebudeme dlouho držet zbytečně široké masy hokejových teenagerů, a ještě spíš jejich rodičů, v naivní představě, že hokej je jediná a pevná cesta k životnímu uplatnění. Spojit u nás hokej a školu bohužel není za současné konstelace jednoduchý problém, který by vyřešilo samotné hokejové hnutí. Když vidím, kolik borců s podporou rodičů kašle na školu s odvoláním na hokej, tak bude jen dobře, když se co nejdříve a nejostřeji vymezí i hranice, která hráčům i rodičům zřetelně naznačí, jaké šance mají v hokeji dokráčet na profesionální úroveň.

Další vybrané body okomentované v tabulce: 

SOUTĚŽE DOROST/JUNIORKA

Nastavení velmi úzké špičky výkonového soutěžení.

Nejvyšší soutěž = VÝKON NA MAX

  • Juniorka 10 – 12 týmů (v současnosti určitě nemáme na víc, těch 10 sedí, pokud by se situace zlepšila, třeba drobně přidat)
  • Dorost 18 – 20 týmů

2. soutěž – HRANA VÝKONU A ZÁBAVY

  • Juniorka 10 -12 týmů
  • Dorost 18 – 20 týmů

3. soutěž – ZÁBAVA PRO ŠIROKÉ MASY

  • Juniorka i Dorost X týmů

Na všech úrovních postupy a sestupy. Vůbec bych se nebál nastavit na 2 kluby, jen ať to pořádně vře.

CO TAKHLE MOTIVAČNÍ PŘESTUPOVÝ ŘÁD A SPRAVEDLIVÉ VÝCHOVNÉ

Volní hráči (hráči bez “mládežnických” smluv s klubem viz níže) v kategoriích DOROST/JUNIORKA mohou v otevřeném časovém okně mezi sezónami (duben – červenec) volně přestupovat.

Kluby však mohou v kategoriích D/J s hráči (zákonnými zástupci) podepisovat individuální “mládežnické” smlouvy, jimiž pro hráče vymezí podmínky působení ve svém hokejovém programu v kategoriích D/J a mohou si je zavázat jako perspektivu pro svoje podnikatelské záměry (profi hokej). 

Mládežnická smlouva  = smlouva mezi klubem  a hráčem pro působení v klubu v kategoriích D/J. Tyto smlouvy by podléhaly ohlášení svazu pro účely přestupových pravidel. Nenahlášená smlouva = volný hráč!!! 

Každá mládežnická smlouva nechť je vzájemnou dohodou obou stran a tady už bych ponechal zcela volně, jaké podmínky si klub a hráčem domluví a myslím, že není ani potřeba nijak chránit přehnaně ambiciózní rodiče, kteří jsou schopni upsat dítě v 15ti letech třeba ďáblu. 

Umím si hravě představit i to, že kluby, které hráče budou v D/J na své náklady vychovávat, si do mládežnické smlouvy sjednají i úhradu nákladů výchovy, pokud by hráč odešel předčasně do zahraničí. Podobně jako jsou nastaveny mládežnické reprezentační smlouvy. 

Mládežnická smlouva by však pro český hokej měla význam především z hlediska přestupového řádu a odměn za výchovu hráče. V momentě podpisu mládežnické smlouvy s hráčem by klub musel vyplatit za hráče výchovné do celého systému následovně:

  •   15.000 za každý rok od 1. do 9. třídy
  •   50.000 za každý rok v kategorii D
  • 100.000 za každý rok v kategorii J

Výchovné by se platilo všem klubům, které hráče vychovávaly:

Příklad:

Klub podepíše hráče v 1. roce Juniroky:

1-7T Benešov    …   105.000 Kč do Benešova

8-9T Slavia        …     30.000 Kč na Slavii 

D 2R  Slavia      …   100.000 Kč na Slavii 

Stejné výchovné by se platilo i v případě, kdy by hráč neuzavřel s žádným klubem “mládežnickou” smlouvu, ale rovnou profesionální.


Retro vsuvka 2001

Tenhle “materiál” si vyžral Lenorovo soutěžní temno do dna. Pod Slávovým heslem “Nehrajeme na výsledky” byly zcela zdecimovány zbytky konkurenčního soutěžení (ještě 2000 si zahrály třeba v 5. třídě mistrovství republiky a teprve po 2001 byla založena tzv. VTM). 2001 byly odkázány pouze na mizernou žákovskou ligu, dorosty a juniroku, která se kvůli Jihlavě a spol. postupně rozšířila až tuším na 24 týmů!!! 

Bylo zakazováno organizovat jakékoliv soutěžení nad rámec ŽL – osobní zkušenost, kdy jsme oslovili svaz, zda můžeme zcela na své náklady zorganizovat pro vybrané kluby vedle ŽL ještě jednu celoroční soutěž – potírány byly tvrdě i další podobné pokusy s mimoklubovými aktivitami, až do doby, než se s „převratným nápadem” vítězoslavně vytasil sám svaz nejdříve v podobě turnajů akademií za účasti vyvolených neakademií a následně VTM. Dvatisícejedničkový “materiál” však tuto šanci nedostal a hráči se pohybovali v “undergroundovém” prostředí, kde měli často dvě výstroje, aby si mohli dojít zatrénovat nebo zahrát navíc, neboť bylo pod střešní krytinou svazu hráčům zakazováno pracovat na sobě jakkoliv mimo klub. 

Já vám ty směrnice připomenu! Jedna za všechny! A podobně to bylo téměř všude! 

U nás to totiž, možná i k překvapení samotného Filipa Pešána, není hozené do souboje SVAZ vs. KLUBY, ale SVAZ v podstatě rovná se kluby, zejména pak kluby APKLH https://www.apklh.cz, a to je v principu pro mládežnický hokej také velmi špatně!!!

Pokračování někdy přístě …

Podíváme se na dovednosti, metodiku, trenéry, rodiče, klientelismus a další zásadní problémy k řešení v českém hokeji.

3 Responses

  1. j h napsal:

    Pro Vladimíra: Já bych rád jen poznamenal, že Letňany01 kdysi „hrotil“ zejména kdekdo kolem, kdo se neuměl vnitřně srovnat s tím, že ti kluci něco uměli a v republice neměli konkurenci. Btw na letošním i loňském MS U20 jste mohl 3 z té třetí třídy vidět, což je suverénní číslo mezi všemi kluby v ČR (cca 150), 2 z nich navíc byli mezi 7 draftovanými českými hráči do NHL při draftu 2019. Mám milion záznamů, že tehdy v té třetí třídě měli 3-4 tréninky po 60 minutách týdně v klubu, nikdo nepotřeboval chodit nikam na žádné individuální dotrénovávání skills, v létě měli všichni volno celé prázdniny až do posledního srpnového týdne a téměř všichni dělali minimálně 2 sporty. S tím, co se začlo dít brzy poté a děje dnes (masivní individuální trénování mimo kluby, děti bez volna, prázdniny na zimáku, žádný druhý sport, škola stranou atd.), se to tehdejší „hrocení“ nedá vůbec srovnávat.

  2. Vladimír napsal:

    Mě je strašně sympatické co tady píšete, a jako kolega rodič 2001čky který občas nevěřícně kroutil hlavou mimo jiné i nad tím co jste tam v těch Letňanech hrotili dejme tomu ve třetí třídě 🙂 jsem teď naprosto na stejné vlně a celý článek bych podepsal. Jediný kluk který z našeho ročníku a klubu zatím výrazně uspěl měl štěstí na dobrého trenéra, rozumného otce a klub který byl ochoten svazová pravidla ohýbat a překračovat, tedy systému navzdory. Samozřejmě je mimo jiné taky šikovný a pracovitý 🙂 Mě to vlastně nevadilo ani tak kvůli mému synovi, který si spokojeně zahrál hokej až do loňska a má z něj řekl bych celkově pozitivní zkušenost, spíše mě hlavně překvapilo, že tak historicky populární a „zavedený“ sport je tak neuvěřitelně diletantsky řízen. Za ta léta se zlepšily finanční poměry svazu a snad i nábor ale dorostenci a junioři jsou na tom jen hůř. Už odcházejí do Finska i mírně nadané děti majetných rodičů.

  3. Petr napsal:

    Dobrý den, nezni to špatně, jen nemohu souhlasit s nasazováním 3 kompletních petic do zápasu v žákovské kategorii. Pochopím to ještě u extraligovych klubů(kde se to neděje), ale male kluby kolikrát mají problém tym vůbec poskládat to zaprvé a za druhe dávám za pravdu tem hlasům co tvrdí, že musí být ice time co nejvyšší jedině tak se rozvine hráčův potenciál pokud tam nějaký je . Nehledě bych řešil mládežnické soutěže region od regionu vzdy 2xza sezonu se sejít a zhodnotit situaci v regionu a nastavit si pravidla soutěži, dle výkonnosti jednotlivých týmů, případně povolit starty starších hráčů s mladšími, dle situace v daném regionu atd…to nejde ani napsat co a jak 🤣

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *