Jak si náš pan král do huby nevidí plus jedna anketa

Pohádky o povedených královstvích bývají většinou veselé. Ta naše hokejová však taková určitě není, nezasmějí se u ní dospělí a už vůbec ne děti. Když jsem si přečetl vyjádření našeho pana krále k přestupnímu řádu, nestačil jsem se divit.

Vezměme to pěkně popořádku, pane králi.

„To, že odstupné musejí platit rodiče, je podáváno účelově těmi, kterým to nevyhovuje, a není to pravda,” brání přesto nastavený systém šéf Českého svazu ledního hokeje Král.

Ale je to pravda, pane králi, je to pravda. Zřejmě byste někdy měl sestoupit mezi poddané a malinko se přeptat, jak se jim ve vašem království žije. Na jedné straně tvrdíte, jak jsou příčinou všeho zla jen a jen ambiciózní rodiče a přitom jasně deklarujete zájem pouze o špičkové hráče. Právě jen oněch pár vyvolených má totiž šanci, že za ně nějaký klub odstupné zaplatí sám. V drtivé většině případů, které znám ze svého okolí a nebudu určitě sám, totiž padá tíha úhrady odstupného právě na rodiče.

Znám ještě jeden typový příklad, kdy je klub ochoten uhradit odstupné za hráče klidně i žákovského věku a libovolné kvality. Ten je však rovněž v příkrém rozporu s tím, co oficiálně hlásáte, tedy podporou výchovy hráčů v malých klubech blízko svého domova. Jde o příklad, kdy si velký klub, který může mimo jiné ve svém rozpočtu počítat s velkými dotacemi od města, různými šikovně získanými účelovými dotacemi a vysokánskými příspěvky od rodičů, spočítá, že se mu vyplatí, když si nakoupí pár prcků, aby si rozpočet ještě více vylepšil. Pokud totiž vytáhnete z dítěte v jednom roce 10.000 Kč za letní kemp, 24.000 Kč za příspěvky a spoustu dalších peněz v podobě zmíněných dotací, lehce si spočítáte, že pár desítek tisíc za přestup je pro vás výhodná investice. Takovéto nákupy se ovšem netýkají Uničova ani Jaroměře, kde se dětem jinak věnují vysoce nad 100% bežného úsilí.

„Náš sport směřuje tam, že rodiče chtějí víc, než na co mají jejich děti. Přitom za hokejisty, kteří tu výkonnost mají, kluby peníze zaplatí. Uvedu příklad: Obránce Štencel, který dnes hraje za Vítkovice extraligu a nastupuje i v juniorských reprezentacích, šel od nás do Vítkovic za 200 tisíc a Vítkovice tyhle tabulky zaplatily samy. I my si naše nejlepší hráče do dorostu kupovali,“ řekl Hadamczik.

„Já zažil v klubu dva tři takové za rok, kteří své děti viděli někde jinde. Byli to cestovatelé, za rok obešli půl republiky a pak se zpravidla vraceli zpátky, protože zjistili, že jejich dítě má opravdu na třetí, a ne na první lajnu,“ přitakává Král.

Je fajn, že oba pánové odsuzují generelně všechny české rodiče, před kterými musí oni stateční rekové chránit jejich vlastní děti. Ale podívejme se jim trochu pod pokličku.

Je známo, že pan Hadamczik se jako vzorný děda stará o své vlastní potomstvo, jak jen mu to jeho možnosti dovolují. Klucí tak směle brázdí zimní stadiony třeba celé léto téměř bez přestávky v těch nejlepších dostupných podmínkách, které jim lze zajistit. Podle mého názoru je to zcela v pořádku, ať si každý dělá co chce podle svého nejlepšího svědomí! Proč však přitom diktujete nám ostatním, co a jak mame dělat a tvrdíte, jak je fajn a v pořádku, když naše děti trénují někde, kde se v tréninkovém procesu zmůžou maximálně na to, aby mezi ně hodili puk. A když pak pro ně chceme i my ostatní co nejlepší podmínky, nařknete nás z přehnaných ambic. To je přeci hodně laciné se silným závanem pořekadla o kázání vody a pití vína.

No a pan král. Jeho vyjádření je opravdový majstrštyk v kontrastu s loňským angažmá jeho syna v nejambicióznějším českém extraligovém klubu, mládežnickou reprezentační kariérou nebo skutečností, že mu pro jeho osobní účely neváhá privátně vyhradit třeba i čas reprezentačního trenéra brankářů a celý zimní stadion.

Pánové, věřte, že nikomu nevadí, že se sami přirozeně snažíte o to nejlepší pro své potomstvo, ale řekl bych, že dost velkou kaňkou na vašich dresech je právě skutečnost, že házíte podobou přestupního řádu a dalšími opatřeními jako jsou třeba zákazy mimoklubových činností klacky pod nohy drtivé většině ostatních.

Proti tabulkám se tak dle Krále vyjadřují účelově jen ti rodiče, kteří si představují mnohem zářivější budoucnost dětí, než na kterou mají.

Náš pane králi, přestože usiluji o to, aby u nás děti a s nimi i moji potomci, měly co nejlepší podmínky pro provozování tak skvělého sportu, jako je hokej, věřte, že jsem soudný, vidím, slyším a znám statistiky. Dokonce ani necítím jako možnou výhru, kdyby se mí potomci případně prodrali nemilosrdným trychtýřem až do úzké skupiny extraligových hráčů, končili svou kariéru po třicítce s malým naspořeným měšcem a stáli na prahu rozhodnutí, kde a jak se bez dostatečného vzdělání budou živit po zbytek svého života. Poslední, co bych si z hlediska jejich existence přál, je, aby pak byli odkázáni na almužny, které jim vy a vaši přátelé nabídnete v rámci svých organizací za výkon povolání trenéra mládeže. Věřte tedy, že i když zářivou budoucnost svých dětí vidím především v jejich vzdělávacím procesu a nikoliv u hokeje, přesto SE MI VAŠE TABULKY VŮBEC NELÍBÍ.

Ale možná se mýlím a tak bych na tomto místě rád vyzval k vyjádření názoru i širokou veřejnost a vkládám průzkumnou anketu.

 

“Pokud bychom (tabulky) opustili, čtrnáct dní před soutěží se vám sebere pět kluků z malého týmu, kde to třeba taky dělají dobře, a odejdou kvůli ambicím do extraligového klubu o šedesát kilometrů dál,” tvrdí Král. “Například v Norsku do nějakých patnácti let vůbec nemají registračky, kluby jen pošlou soupisku, dají na ně razítko a takhle tam hrají. Dovedete si představit něco takového v Čechách? To by tady někteří kluci hráli patnáct zápasů za víkend, protože by jim to rodiče domlouvali v pěti klubech.”

Pane králi, garantuji vám, že těm, kde to budou dělat dobře, žádní hráči odcházet nebudou, nebojte se. Co se týče zrušení registraček podle norského vzoru, sem s ním. Věřte, že vedle vás a vašich kamarádů, se v Čechách najde spousta lidí, kteří si to umí dost dobře představit. Příliš zápasů za víkend vám hrají hráči mnohem pravděpodobněji dnes díky skvělému systému soutěží a nastavení věkových kategorií, kdy to kluci a holky mydlí o sto šest napříč kategoriemi jen proto, aby si zahráli občas i pár dobrých zápasů!!! Je vidět, že vůbec netušíte, jak váš systém v reálu funguje.

“Zastáváme názor, že dítě má být co nejdéle doma u mámy. Aby se vyspalo, najedlo, mělo klid, chodilo do školy a dodržovalo režim. Velcí čeští hráči jako Eliáš nebo Havlát nebyli hráči, co by byli od pěti let v extraligovém klubu. Vyšli z těch malých.”

Tenhle názor zastává určitě i drtivá většina rodičů, nebojte se. A ani k tomu nepotřebují nápovědu od přestupního řádu. Svými opatřeními a celým prostředím mládežnického hokeje naopak nutíte poměrně velký počet lidí k rozhodnutí opustit kvůli oblíbenému sportu nejen rodný komín a město, ale i stát. Přesně tak, jak jste to udělal i vy, když jste svého syna odeslal do dalekého Lillehammeru.

“Klubům je to totiž jedno, jestli mají dětí v týmu 25, nebo 30, takže vám řeknou ‘Přijďte, ale zaplaťte si odstupné sami.’ Ty děti by přitom mohly trénovat i hrát kvalitně a být doma, ale takhle by šly do vzdáleného klubu, kde je před nimi dalších patnáct jiných. Navíc by tam musely dojíždět nebo nebydlet se svou rodinou. To odstupné pomáhá naší filozofii, chrání investice klubu a nakonec i ty děti samotné,” uzavírá Král.

Pane králi, jen komunisté a vy se neštítíte tvrdit, že víte lépe než lidé samotní, co je pro ně nejlepší. Dovolím si konstatovat, že vy jste ještě horší než ti komunisti, neboť si troufáte směle hlásat, že vy víte nejlépe, co je nejlepší pro jejich děti!!! Nechte nás, prosím, rozhodovat o našich dětech stejně samostatně, jako rozhodujete o těch svých. Pokud tak neučiníte, budete si to tu muset hrát brzy jen s těmi vašimi. Hokej je nádherná hra, ale svět je plný i jiných příležitostí jak děti smysluplně zabavit.

User Rating: 4.3 (22 votes)
Sending