Nezištný přístup k hokejové mládeži

Zatímco různé svazy a výbory vehementně deklarují solidaritu profesionálního sportu s výkonnostním a amatérským, některé profesionální kluby se ve skutečnosti snaží zejména z nejmladších (finančně perspektivních) mládežnických kategorií vytěžit co nejvíce. A tak tu na jednu stranu máme velkoklub, který do své akciové společnosti (tedy na účet profesionálního sportu) inkasuje jen za parkování hokejových rodičů na svém prázdném parkovišti u stadionu cca 100 Kč za každý trénink a 140-180 Kč za každý zápas (pravda, ještě mají možnost parkovat zdarma někde ve vzdálenějším okolí podle Google Maps minimálně 6 minut chůze od stadionu na místech vybízejících leda k vykradení vozidla). A na stranu druhou pak malý klub, jehož snažení je z mnohamilionové finanční injekce do mládeže podporováno cca 9 tis. Kč ročně, který se své významné společensko-výchovné role zhostil s velikou grácií. Příkladem budiž zveřejněné vyjádření jednoho malého klubu k výzvě ohledně změn týkajících se výchovného. V loňském roce jsem navíc měl možnost vidět jeden ze skvěle hrajících mládežnických mančaftů tohoto klubu na turnaji a sledovat i nádherný turnaj, který tento „malý klub“ zorganizoval. Ve finále tak často prostředí, které malé kluby nabízí svým dětem za zlomky rodičovských výdajů a bez snahy vydělávat na výchovném a jiných lákadlech, mohou děti a rodiče přivázaní v těch slavných velkoklubech jen tiše závidět.

Mně se natolik líbí počínání bohumínských, že jsem se rozhodl podpořit alespoň na dálku tento přístup částkou ve výši ročních příspěvků pro 2. třídu. Navíc je v tom pojištění hráče, minimálně 2 trenéři, garance pořádání min. jednoho turnaje a celoroční broušení bruslí. No neberte to! Namísto toho se hold pár tréninků či zápasů trochu víc projdu a lehce uvedu v napětí, zda mi nikdo nevybere auto!

Zároveň vyzývám i případné sponzory v regionu, neboť tahle podpora dává smysl.

A teď už přímo k věci, další komentář netřeba …

Zdroj: www.hc-bohumín.cz

Dopis odeslaný předsedou oddílu panem Romanem Klepkem na výkonný výboru Českého svazu ledního hokeje:

Dobrý večer,

dlouho jsem váhal, zda mám vůbec reagovat na Vaši výzvu, protože zastupuji velmi malý klub působící v Moravskoslezském regionu, který má pouze méně než 100 aktivních členů a také proto, že náš názor je velmi silně ovlivněn aktuální situací a podmínkami našeho klubu. Mám však za to, že by měly být vnímány všechny názory zástupců hokejového hnutí a tak přece jen píši.

HC BOSPOR Bohumín působí v regionu mezi Ostravou a česko-polskou hranicí s cca 20 tis. obyvateli, v městě aktivně působí také ostatní sporty (fotbal, florbal, volejbal, házená, košíková atd.) obecně vzato dětí, které jejich rodiče vedou k pravidelnému aktivnímu sportovnímu vyžití je velmi málo a my v této konkurenci zrovna nevyhráváme. Mládežnický hokej je pro rodiče a děti velmi časově i finančně náročný sport, podmínky v našem oddíle jsou velmi složité a klub doslova již několik let bojuje o své přežití, to že se nu to daří, byť máme v současné době obsazeny ve svazových soutěžích pouze dvě mládežnické kategorie přípravky, je výsledek dobrovolné práce našich trenérů, rodičů a výboru, kteří pracují pro oddíl po svém zaměstnání, ve svém osobním volnu a zdarma. Příspěvek na činnost dostáváme od města Bohumína (ten však městským organizacím spravujícím infrastrukturu vracíme téměř ve 100% za nájem a provoz potřebných prostor šaten a úhradu části nákladů na pronájem ledové plochy), takže naše činnost, mimo darovanou výstroj a příspěvek svazu na mládež ze zisku pořádání MS – cca 9 tis Kč/rok do roku 2022, je plně hrazena a oddílovými příspěvky našich členů a sponzorskými dary našich partnerů, kteří jsou zastoupeni také především našimi členy, rodiči dětí působících v klubu nebo jejich přátel.

V této situaci si opravdu nedovedu představit, že pokud se někdo z našich hráčů rozhodne hrát v jiném klubu, bude po tomto nebo jeho rodičích náš klub požadovat úhradu výchovného. Je to tak a tuto praxi již náš oddíl uplatňuje několik let zpět, úhradu tabulkového nebo jiného výchovného neuplatňujeme. V praxi by u nás požadování výchovného znamenalo, že budeme dobrému hráči bránit v jeho růstu, že se dostaneme i přes jednorázový výdělek z výchovného do ještě větších ekonomických problémů, protože ztratíme partnery a podporu subjektů a  lidí, které dnes naši činnost zajišťují a také oslabíme svou pozici při náboru dalších hráčů (v tak malém regionu a silné konkurenci vytvoříme negativní postoj vůči našemu klubu a lednímu hokeji obecně).

Ještě jeden důvod musím na doplnění našeho postoje uvézt a ten myslím velmi negativně ovlivňuje počet aktivních hokejistů v mládežnických oddílech a soutěžích v České republice a to již od přípravek dále. Je to, dle našeho názoru, oprávněný požadavek nebo možnost odejít bez výchovného do jiného oddílu, pokud hráč není pravidelně nasazován svým mateřským oddílem k zápasům. Jedná se zejména o oddíly s širokou hráčskou základnou. Požadování úhrady výchovného v takových případech je mnohdy důvodem zanechání aktivní činnosti hráče a v důsledku znamená snížení počtu aktivních hráčů v celém regionu nebo na celorepublikové úrovni a to i v případech, kdy by hráč mohl dále působit v nižší soutěži nebo méně „atraktivním“ klubu, které zároveň nemají dostatek hráčů pro to, aby mohli družstva do soutěže přihlásit. V našich podmínkách bych navrhoval zavézt nějaká pravidla, která by tuto možnost připouštěla s určitou vazbou na statut klubu, do kterého by takový hráč mohl odejít. Mohl by být využít například status tzv. malého klubu s určitými definovanými podmínkami realizace takovéhoto transferu.

Jak jsem již předeslal v úvodu presentuji patrně minoritní názor klubu, který pracuje ve zcela specifických podmínkách, přesto doufám, že i naše postoje a názory mohou být inspirativní v přípravě řešení otázky výchovného tak, aby dále nepoškozovalo dobré jméno českého hokeje.

S pozdravem

V Bohumíně dne 30.9.2015 Roman Klepek

předseda HC BOSPOR Bohumín