Ze dna na vrchol za 14 let

Právě skončila jedna z nejsledovanějších sportovních událostí na světě, mistrovství světa ve fotbale. Šampionem se poměrně s jistotou a naprosto zaslouženě stali Němci. Dali nejvíc gólů, hráli nejhezčí fotbal a odhalili dokonale podstatu kolektivního sportu. Tím, že jejich vítězství nebylo náhodné a ani se neopíralo o žádný nadpozemský výkon mimořádného jednotlivce, stojí za povšimnutí cesta, která je na vrchol přivedla.

Je jasné, že fotbal je pohledem celosvětové popularity a finančních trhů zcela jiná komodita než hokej, je bohužel také zřejmé, že Česko není z hlediska společenského žádné Německo, ale každopádně lze v následujících řádcích najít alespoň střípky inspirace pro náš mládežnický hokej. Respektive, kdo chce, ten najde.

Jak to tak ve funkčním prostředí bývá, není akce bez reakce. Všechno to začalo někdy před 14 lety „krachem“ na Euru 2000, kdy Němci skončili poslední ve skupině a na rozloučenou dostali výprask 3-0 od Portugalců. Bezprostředně po Euru se pak rozhodli nastartovat fotbalovou reformu, která je dovedla až k dnešnímu titulu mistrů světa. A jak známo, jestliže se Němci rozhodnou něco udělat, tak to také udělají, aniž by měli potřebu o tom předtím léta jen planě klábosit.

„Na přelomu tisiciletí německý fotbal zíral tváří v tvář katastrofě – naprosto postrádal profesionální základ,“ konstatovali autoři Bundesligové zprávy ’10 let akademií‚ z roku 2011, která hodnotí reformní systém výchovy německé fotbalové mládeže. Po Euru 2000 napumpovali Němci do mládeže obrovské finanční prostředky. Neváhali se přitom inspirovat metodami zemí jako je Holandsko, které má vyvinutý dokonalý systém vyhledávání talentů a práce s nimi tak, aby i s malým počtem obyvatel byli schopni konkurovat zemím s mnohem početnějšími základnami.

V únoru 2001 zavedla Bundesliga pro top 18 profesionálních týmů povinnost založit akademie mládeže – tedy vytvořit vhodné prostředí pro talentované fotbalové hráče ve věku už od kategorie U12 (11 let). Později byly akademie rozšířeny na 36 profesionálních týmu ve dvou nejvyšších německých fotbalových soutěžích

Stručnou charakteristiku podstaty akademií lze opět vyčíst ze zmiňované zprávy: „Kluby, které usilovaly o příslušnou ligovou licenci, musely najmout na plný úvazek profesionální trenéry mládeže, přičemž jejich kvalifikace byla brána v úvahu při udělování ratingu akademiím, na kterém pak závisela i výše prostředků, které od svazu dostávaly. Čím vyšší rating, tím více prostředků. K tomu musely kluby vybudovat odpovídající hřiště a další zázemí, zřídit vlastní lékařskou podporu zdravotního vývoje hráčů a zajistit spolupráci se školami.“ Vznik mládežnických akademií v roce 2001 tak vytvořil poptávku po vysoce kvalifikovaných trenérech, kteří byli dále motivováni k dalšímu zvyšovaní kvalifikace prostřednictvím nově nastavených kritérií.

Čím lepší je vaše akademie, tím více peněz dostanete. Akademie byly pravidelně hodnoceny podle nastavených pravidel a kluby s top tříhvězdičkovým hodnocením dostávaly ročně navíc 400.000 dolarů, což byla nezanedbatelná částka především pro menší kluby. Do mládežnických akademií a rozvoje výchovy fotbalové mládeže kluby investovaly v období 2001 – 2011 681 mil. dolarů. Současně německý fotbalový svaz vynakládal na výchovu mládeže dalších 13 mil. dolarů ročně.

Postupem času začaly vynaložené investice přinášet viditelné výsledky. V sezóně 2011/2012 už působila v Bundeslize více než polovina hráčů, kteří prošli mládežnickými akademiemi. Více než 20% hráčů Bundesligy přitom hrálo za tým, v jehož akademii byli vychováni. Průměrný věk hráčů Bundesligy klesl z 27 na 25 let. V mládežnických akademiích bylo vychováváno 5.000 hráčů ve věku 11- 22 let. V  roce 2013 se ve finále Ligy mistrů potkaly dva německé týmy Borussia Dortmund a Bayern Mnichov.

Byť s vysokými náklady vybudoval německý fotbal systém, který efektivně vyhledává talentované děti a poskytuje jim profesionální prostředí pro rozvoj.  A tento systém v současnosti produkuje jednoho skvělého fotbalistu za druhým. Velká část hráčů současného mistrovského týmu už je produktem právě projektu akademií – Mario Götze (Borussia Dortmund), Mats Hummels (Dortmund), Manuel Neuer (Schalke), Per Mertesacker (Hannover), Toni Kroos (Hansa Rostock), Thomas Muller (Bayern Mnichov), Mesut Ozil (Schalke), ti všichni už prošli akademiemi. 14 ze 23 hráčů mistrů světa je ve věku 25 let nebo mladším. Celá řada z nich má tak šanci se zúčastnit MS 2018, nebudou-li však vytěsněni novými talenty vzešlými z propracovaných německých akademií.

Letošní titul pro Německo tak není náhoda nebo mimořádný počin jedné zlaté generace, ale jde o výsledek propracovaného systému, který by měl produkovat skvělé hráče i nadále. Systému, který byl zejména ve svých počátcích velmi nákladný, nicméně efekt, který přináší, se Německu vyplatí nejen na poli sportovním, ale i tom celospolečenském. A Němci si to moc dobře uvědomují.

Celá zpráva 10 let akademií v angličtině